Premiér
Le-e
Kchuan
Jie,
čelní
představitel
Singapuru
a
již
30
let
jeden
z
hlavních
asijských
státníků,
nedávno
oznámil
svůj
záměr
odejít
příští
rok
do
důchodu
-
i
když
ne
nezbytně
ukončit
svůj
vliv.
Premiér
s
prořídlými
šedivými
vlasy
a
věčně
bledým
obličejem
i
přesto
oplývá
energií,
přesným
uvažováním
a
ochotou
říkat
veřejně
to,
co
se
většina
jiných
asijských
čelních
představitelů
odváží
říct
pouze
v
soukromí.
66letý
Le-e
nedávno
ve
své
jednoduše
zařízené,
dřevem
obložené
kanceláři
vydržel
hodinu
diskutovat
se
dvěma
reportéry
deníku
Journal
o
situaci
v
Asii
a
ve
světě.
Vnitrostátních
záležitostí
Singapuru
se
interview
nedotklo.
Le-e
přeskočil
osobní
zdvořilosti
a
hned
navázal
na
to,
kde
skončil
před
několika
měsíci
-
před
tvrdým
zákrokem
vlády
v
Číně
-,
když
upozornil,
že
se
ortodoxní
vedení
v
Pekingu
obává
plurality
názorů.
Následují
citáty:
O
zmatku
v
Číně
řekl:
"Je
to
velmi
nešťastná
situace."
"Čao
C'-jangovi
(bývalému
premiérovi
a
stranickému
předsedovi)
trvalo
10
let,
než
vytvořil
tým
ekonomů,
kteří
chápali,
jak
funguje
západní
ekonomika
a
nyní
je
část
tohoto
týmu
v
emigraci,
část
byla
vyloučena
a
část
je
nezvěstná."
Le-e
předpověděl,
že
dát
tento
tým
znovu
dohromady
bude
trvat
dalších
10
let.
"To
je
pro
Čínu
a
Asii
velmi
nepříjemné,
protože
Čína
mohla
být
dobrým
motorem
ekonomického
růstu
nejen
pro
Hongkong
a
Tchaj-wan,
ale
i
pro
Japonsko,
Koreu
a
zbytek
Asie."
O
podobnostech
mezi
Asií
a
Sovětským
svazem
řekl:
"V
důležitých
detailech
jsou
Sověti
jiní
než
Číňané."
Už
jsou
industrializovaní...
Jejich
problém
spočívá
v
nevýkonnosti
průmyslové
ekonomiky.
Problém
v
Číně
je
mnohem
závažnější
-
je
o
tom,
jak
s
industrializací
začít."
Když
byl
dotázán,
zda
jednoho
dne
nepotká
Sověty
tak
jako
čínské
představitele
podobný
rozpor
mezi
touhou
liberalizovat
ekonomiku
a
zároveň
neztratit
politickou
moc,
Le-e
odpověděl:
"Řekl
bych,
že
Sověti
stojí
před
ještě
závažnějším
dilematem,
protože
byli
zaslepenější
než
Číňané
-
tím
myslím,
že
drželi
svůj
lid
izolovaný
od
okolního
světa."
Řekl,
že
Michail
Gorbačov
má
před
čelními
představiteli
Číny
náskok
co
se
týče
vnímání
okolního
světa.
"Ale
myslím
si,
že
sovětští
lidé
jsou
introvertnější
než
Číňané."
Řekl,
že
navzdory
tomu
je
stále
přesvědčen,
že
by
Sovětský
svaz
mohl
udělat
výrazný
pokrok
i
přesto,
že
za
efektivitou
západní
ekonomiky
silně
zaostává.
O
prosperitě
asijských
tichomořských
států
řekl:
"Pokud
Amerika
dokáže
udržet
současnou
situaci
-
její
trhy
zůstanou
s
úpravami
otevřené
po
dalších
15
let
a
Japonsko,
stejně
jako
Korea,
Tchaj-wan,
Hongkong,
Singapur,
Sdružení
států
jihovýchodní
Asie,
Austrálie
a
Nový
Zéland,
se
bude
moci
rozvíjet
a
nebude
upadat
-,
potom
budou
ekonomiky
těchto
zemí
za
15
let
zcela
restrukturalizované,
aby
byly
schopny
udržet
růst
téměř
samy.
Řekl,
že
z
takového
uspořádání
"mají
prospěch
všichni".
"A
pokud
se
připojí
Evropané,
budou
mít
prospěch
také.
Není
to
hra
s
nulovým
součtem."
Když
byl
Le-e
dotazován
na
možnost
větší
ekonomické
spolupráce
mezi
asijskými
tichomořskými
státy,
která
bude
projednávána
6.
a
7.
listopadu
na
schůzce
ministrů
v
Canbeře,
prohlásil,
že
cílem
je
"mít
svobodný
a
otevřený
systém
světového
obchodování".
Řekl,
že
seskupení
asijských
států
se
neplánuje.
"To
nepřichází
v
úvahu."
O
americko-japonských
vztazích
řekl:
"Vidím
to
nadějně.
Domnívám
se,
že
dřívější
ostré
poznámky,
které
vyřkl
(ministr
obchodu
USA
Robert)
Mosbacher
a
(obchodní
představitelka
USA)
Carla
Hilusová,
se
již
zmírnily.
Jsem
přesvědčen,
že
se
Američané
stávají
trpělivějšími
a
rozvážnějšími,"
řekl.
"Důležitý
je
vztah
jako
celek."
Vztah
jako
celek
Le-e
vnímá
jako
"pohyb
dolarů
do
USA
na
zaplacení
schodků,
což
jsou
investice,
které
Japonci
vkládají
do
USA,
aby
uspokojili
americký
požadavek,
že
americké
produkty
spotřebované
v
Americe
mají
v
co
největší
možné
míře
vyrábět
Američané
v
Americe
s
japonskou
technologií
a
kapitálem."
Le-e
řekl,
že
nedávné
politické
nepokoje
v
Japonsku
mohou
znamenat,
že
Japonsko
zpomalí
úpravy
trhu.
"V
jednání
se
svými
voliči
budou
opatrnější,
jako
například
při
otevírání
trhu
pro
zemědělské
výrobky
dovážené
z
Ameriky,
což
poškodí
jejich
zemědělce."
O
vojenské
přítomnosti
Spojených
států
v
Asii:
Když
byl
dotazován,
zda
jeho
návrh,
aby
americké
ozbrojené
síly
směly
využívat
zařízení
v
Singapuru,
pomůže
udržet
přítomnost
Američanů
v
oblasti
na
základnách
na
Filipínách,
řekl:
"Udělali
jsme
to,
že
jsme
Filipínám
usnadnili
dále
hostit
americké
základny,
aniž
by
se
o
nich
říkalo,
že
jsou
přisluhovači
imperialistů,
a
že
jsou
jedinými
v
Asii
nebo
jihovýchodní
Asii.
Jsme
ochotni
sdílet
politické
břemeno
toho,
že
hostíme
Ameriku,
imperiální
mocnost.
Nemyslíme
si,
že
to
je
tak
velké
břímě,
nenese
totiž
žádné
stigma,
a
my
jsme
připraveni
to
udělat."
O
americko-filipínských
vztazích
řekl:
"Při
pohledu
zpět
do
historie
je
to
velice
zmatený
vztah...
Opravdu
nechápu,
jak
je
možné,
že
se
Filipínci
cítí
být
s
tímto
otcovským
vzorem,
kterého
se
chtějí
zbavit
a
zároveň
jej
potřebují,
tak
vášnivě
spojeni.
Prostě
tomu
nerozumím.
Moje
vztahy
s
Brity
jsou
zcela
odlišné.
Chovali
se
ke
mně
nadřazeně.
Měl
jsem
z
toho
jistý
prospěch.
Jejich
prospěch
byl
ještě
větší.
Zklamali
mě,
když
přišli
Japonci
(během
druhé
světové
války)...
Nejsem
zklamaný
nebo
zničený
z
toho,
že
má
televizní
síť
vysílá
britské
seriály
a
já
čtu
jejich
knihy.
Myslím
tím,
že
to
je
normální
vztah
mezi
dospělými.
Ale
Filipínci
a
Američané,
když
s
nimi
mluvím,
se
tolik
vztekají
kvůli
tomu,
že
mužnost
Filipínců
utrpěla,
když
byli
obsazeni
Američany
a
tak
podobně.
Pravý
Angličan
se
snaží
vyvyšovat
se
nad
druhé,
ale
my
to
necháváme
být...
Je
zkrátka
komické,
když
se
snaží
předstírat,
že
jsou
stále
nadřazenou
rasou."
Le-e
dodal,
že
Filipínci
americké
vojenské
posádce
v
zemi
"značně
ztěžují",
aby
zde
vydržela
déle
než
5
nebo
10
let.
O
jiných
vojenských
možnostech,
pokud
se
Amerika
stáhne,
řekl:
"Už
jsou
zde
Sověti.
Domnívám
se,
že
dříve
nebo
později
by
Japonci
museli
zaplnit
velkou
část
mezery
v
námořnictvu.
Možná
Číňany,
možná
dokonce
Indy."
O
ekonomických
důsledcích
menší
přítomnosti
Američanů
řekl:
"Amerika
je
jediná
světová
mocnost
v
nedávné
historii,
jež
využila
svoji
vojenskou
sílu
k
tomu,
aby
udržela
systém,
který
všem
účastníkům
umožní
mít
z
toho
stejný
užitek,
aniž
by
byla
sama
zajišťovatelem
bezpečí,
jenž
je
za
to
placen."
Když
byl
dotázán,
proč
se
zdá,
že
jeho
názory
na
Ameriku
sdílí
tak
málo
států,
odpověděl:
"Tak
to
vidí
mnoho
lidí.
Ale
jen
to
dosud
berou
jako
samozřejmost."
O
Kambodži
řekl:
"Předpokládejme,
že
(bývalý
čelní
představitel
Kambodže
princ
Norodom)
Sihanuk
udělá
to,
co
po
něm
chce
tisk
a
spojí
se
s
(Vietnamem
podporovaným
čelním
představitelem
Kambodže)
Hun
Senem.
Je
po
problému?
Může
se
Sihanuk
s
Hun
Senem
zbavit
Rudých
Khmérů,
které
stále
podporuje
Čína?
Ne,
nemůže.
"Jak
z
toho
ven?
Zapojit
Rudé
Khméry
do
volebního
procesu.
A
když
prohrají,
můžeme
od
Číny
očekávat,
že
svoji
podporu
ukončí.
Řekněme
si
to
upřímně.
Čína
nesmí
vypadat,
jako
že
Rudých
Khmérů
pouze
využila
a
pak
je
odvrhla."
Paní
Houseová
je
viceprezidentkou
společnosti
Dow
Jones
International
Group.
Pan
Wain
je
redaktorem
deníku
The
Asian
Wall
Street
Journal.