Šest
let
provádí
T.
Marshall
Hahn
jr.
akvizice
společností
po
způsobu
George
Bushe:
mile
a
jemně.
Otázka
nyní
je:
Může
postupovat
více
jako
tvrdě
jednající
Teddy
Roosevelt?
Pan
Hahn,
dvaašedesátiletý
předseda
a
hlavní
výkonný
pracovník
společnosti
Georgia-Pacific
Corp.
má
na
starosti
nevítanou
nabídku
tohoto
lesnického
koncernu,
3,19
miliardy
dolarů
za
firmu
Great
Northern
Nekoosa
Corp.
Firma
Nekoosa
dala
veřejně
najevo,
že
se
k
návrhu
staví
chladně,
což
byla
reakce,
jaké
pan
Hahn
ve
svých
dřívějších
18
akvizicích
nečelil,
všechny
byly
projednávány
v
zákulisí.
Zatím
se
pan
Hahn
pokouší
vlákat
firmu
Nekoosa
do
jednání
o
přátelském
přenechání
a
přitom
hovoří
neústupně.
"Jsme
připraveni
tvrdě
usilovat
o
dokončení
této
transakce,"
říká.
Ale
bitva
o
převzetí
znamená
možnost
nabídkové
války
se
vším,
co
to
obnáší.
Pokud
do
hry
například
vstoupí
konkurent
mohl
by
pan
Hahn
stát
před
dilematem,
zda
má
za
firmu
Nekoosa
připlatit,
nebo
zda
se
má
dívat,
jak
společnost
padá
do
rukou
soupeře.
Vzhledem
k
této
volbě
společníci
pana
Hahna
a
pozorovatelé
odvětví
tvrdí,
že
by
to
tento
bývalý
rektor
vysoké
školy
-
který
si
svou
pověst
vybudoval
na
nepřeplácení
ničeho
-
vzdal.
"Je
cena,
kterou,
jak
jsem
si
jist,
nebude
mít
Marshall
odvahu
zaplatit,"
říká
A.
D.
Correll,
výkonný
viceprezident
pro
celulózu
a
papír
ve
firmě
Georgia-Pacific.
Jak
říká
dlouholetý
spolupracovník
Jerry
Griffin,
viceprezident
pro
podnikový
vývoj
ve
firmě
WTD
Industries
Inc.:
"On
není
ze
staré
školy
získávání
za
jakoukoli
cenu."
Také
je
konzervativní
manažer,
tvrdí
zasvěcenci.
Například
rozhodnutí
učinit
nabídku
za
firmu
Nekoosa
bylo
přijato
teprve
po
tom,
co
všech
šest
členů
výkonného
výboru
firmy
Georgia-Pacific
potvrdilo
dohodu
-
přestože
pan
Hahn
věděl,
že
chce
společnost
získat
co
nejdříve,
říká
pan
Correll.
Spolupracovníci
říkají,
že
se
pan
Hahn
naučil
tomuto
opatrnému
přístupu
k
managementu
jako
rektor
Virginského
polytechnického
institutu.
Tento
post
převzal
ve
věku
35
let
a
vládl
ve
shodě,
jak
je
na
univerzitách
pravidlem,
říká
univerzitní
pracovník,
který
pracuje
na
knize
o
panu
Hahnovi.
Ale
také
předvedl
ochotu
zaujmout
nekompromisní
postoj.
V
roce
1970
pan
Hahn
zavolal
státní
policii,
aby
zatkla
protestující
studenty,
kteří
obsadili
univerzitní
budovu.
To
zapůsobilo
na
Roberta
B.
Pamplina,
v
té
době
hlavního
výkonného
pracovníka
ve
firmě
Georgia-Pacific,
kterého
pan
Hahn
poznal,
když
sháněl
finanční
prostředky
pro
institut.
V
roce
1975
pan
Pamplin
zlákal
pana
Hahna,
aby
se
připojil
ke
společnosti
jako
výkonný
viceprezident
s
dohledem
nad
chemikáliemi;
tento
tah
zmátl
mnohé
z
firmy
Georgia-Pacific,
kteří
nevěřili,
že
by
univerzitní
administrativní
pracovník
mohl
uskutečnit
přesun
do
světa
korporace.
Ale
pan
Hahn
se
rychle
vypracovával
a
tak
demonstroval
přirozenou
inteligenci,
o
které
říká,
že
brzy
poznal,
že
jí
má.
Tento
syn
fyzika,
pan
Hahn,
přeskočil
první
třídu,
protože
svou
zdatností
ve
čtení
tolik
převyšoval
spolužáky.
Ve
škole
rychle
postupoval
a
absolvoval
jako
člen
společnosti
Phi
Beta
Kappa
na
univerzitě
v
Kentucky
ve
věku
18
let
potom,
co
strávil
na
škole
pouze
2
a
půl
roku.
Získal
doktorát
z
jaderné
fyziky
na
Massachusettském
technologickém
institutu.
Pan
Hahn
souhlasí,
že
má
"absolutní"
paměť,
ale
přátelé
říkají,
že
to
je
slabé
slovo.
Oni
ji
nazývají
"fotografickou".
Pan
Hahn
také
zosnoval
překvapivý
vzestup
firmy
Georgia-Pacific.
Převzetím
funkce
šéfa
výkonných
pracovníků
v
roce
1983
zdědil
společnost,
která
se
topila
v
dluzích
a
byla
poškozena
recesí
vyvolaným
propadem
svých
obchodů
se
stavebními
produkty.
Pan
Hahn
začal
jako
vedlejší
činnost
prodávat
zboží,
jako
je
například
nafta,
plyn
nebo
chemikálie.
Dokonce
prodal
jednu
jednotku,
která
vyráběla
vinylové
obaly
na
šekové
knížky.
V
té
samé
době
začal
budovat
celulózovou
a
papírenskou
část
společnosti
a
přitom
se
znovu
zaměřil
na
stavební
produkty
určené
spíše
pro
domovní
opravy
a
přestavby
než
na
výstavbu
nových
domů.
Myšlenka
byla
vytlouci
stavební
produkty
z
cyklů
výstavby
nových
domů.
Tento
recept
se
zatím
vyplácel.
Obrat
firmy
Georgia-Pacific
v
minulém
roce
vystoupal
na
9,5
miliardy
dolarů,
v
porovnání
s
6
miliardami
dolarů
v
roce
1983,
poté,
co
převzal
otěže
pan
Hahn.
Zisk
ze
setrvávajících
provozů
vyletěl
ze
75
milionů
dolarů
na
467
milionů
dolarů.
Pan
Hahn
tyto
zisky
přisuzuje
filozofii
soustředění
se
na
to,
co
společnost
umí
nejlépe.
"Výkaz
společností,
které
rozšířily
obchodní
činnost,
není
tak
působivý,"
říká.
Firma
Nekoosa
asi
nebude
rozšiřovat
činnost.
Dobrá
kombinace
by
byla,
říká
pan
Hahn
a
mnozí
analytici,
dvě
zdravé
společnosti
s
vysoce
kvalitními
aktivy
a
silným
hotovostním
tokem.
Výsledná
společnost
by
byla
největším
koncernem
s
lesnickými
produkty
na
světě
s
celkovým
obratem
více
než
13
miliard
dolarů.
Ale
může
to
pan
Hahn
zvládnout?
V
tomto
případě,
říkají
pozorovatelé
tohoto
odvětví,
vstupuje
do
nezmapovaných
vod.
Jak
říká
Kathryn
McAuley,
analytička
ve
firmě
First
Manhattan
Co.:
"Toto
je
největší
akviziční
výzva,
které
čelil.