Když
letos
na
podzim
Warren
Winiarski,
vlastník
společnosti
Stag's
Leap
Wine
Cellars
v
Napa
Valley,
oznámil
cenu
75
dolarů
za
Cabernet
ze
sudu
23,
ročník
1985,
bránilo
se
tomu
jen
málo
vináren
a
restaurací
po
celé
zemi.
"Toto
je
vrchol
mých
vinařských
zkušeností,"
prohlásil
Winiarski,
když
víno
představoval
na
večeři
v
New
Yorku,
"a
jako
takový
jsem
jej
chtěl
vyzdvihnout."
Odhaduji,
že
je
to
nejlepší
víno,
jaké
kdy
bylo
ve
Stag's
Leap
vyrobeno,
a
jelikož
ho
máme
necelých
700
beden,
jistě
se
rychle
vyprodá.
Cena
je
novým
vrcholem
za
kalifornský
Cabernet
Sauvignon,
ale
není
nejvyšší.
Diamond
Creek
Lake
Vineyard
Cabernet
ročník
1985
měl
letos
na
podzim
na
láhvi
cenovku
100
dolarů.
Jedním
z
nejrychleji
rostoucích
segmentů
na
trhu
s
vínem
je
kategorie
nejluxusnějších
vín
-
vín
s
omezenou
výrobou,
s
výjimečnou
kvalitou
(nebo
považovanou
za
výjimečnou,
což
vyjde
nastejno)
a
s
nadmíru
vysokými
cenami.
Do
této
skupiny
patří
už
léta
stáj
klasiků
-
první
sklizně
z
Bordeaux
(Lafite-Rothschild,
Latour,
Haut-Brion,
Petrus),
burgundská
vína
Grand
Cru
(Romanee-Conti
a
La
Tache),
prvotřídní
šampaňská
vína
(Don
Perignon
či
Roederer
Cristal),
exkluzivní
sladká
vína
(Chateau
Yquem
či
ryzlinky
Trockenbeerenauslesen
z
Německa
a
Biondi-Santi
Brunello
Riserva
z
Toskánska).
Tato
prvotřídní
vína
se
pohybovala
v
cenách
od
40
do
125
dolarů
za
láhev.
Zhruba
před
rokem
přijal
však
tento
exkluzivní
klub
několik
nových
zářících
členů.
Klasická
vína
prudce
podražila,
aby
se
vyrovnala
konkurenci,
a
téměř
to
vypadá,
že
se
mezi
současnými
zástupci
z
každého
většího
vinařského
regionu
na
světě
soutěží
o
láhev
s
nejvyšší
cenou.
Francie
se
může
pochlubit
lvím
podílem
na
nejdražších
lahvích.
Láhev
Bordeaux
z
první
sklizně
ročníků
1985
a
1986
stojí
60
až
80
dolarů
(kromě
nejméně
vyráběného
vína,
co
se
týče
množství,
Chateau
Petrus,
které
stojí
kolem
250
dolarů!).
V
porovnání
s
jinými
francouzskými
víny
ze
současných
sklizní
se
však
tyto
ceny
zdají
být
poněkud
skromné.
Chateau
Yquem,
vedoucí
víno
ze
Sauternes,
se
nyní
u
slabšího
ročníku,
jako
byl
1984,
šplhá
vysoko
nad
100
dolarů
za
láhev;
neuvěřitelně
dobrý
ročník
1983
stojí
179
dolarů.
U
šampaňského
se
některá
prestižní
cuvée
blíží
100
dolarům
za
láhev.
První
šampaňské,
které
překročilo
tuto
cenovou
hranici,
byl
Salon
de
Mesnil
Blanc
de
Blancs,
ročník
1979.
Salon
z
roku
1982
stojí
115
dolarů.
Roederer
Cristal
s
90
dolary
za
láhev
se
ihned
vyprodá
po
celé
zemi
a
Comtes
de
Champagne
Blanc
de
Blancs
značky
Taittinger
se
této
hranici
blíží.
Skvělá
červená
vína
z
údolí
řeky
Rhone
také
podražila.
Například
Cote
Rotie
La
Landonne
značky
E.
Guigal
ročník
1982
stojí
120
dolarů.
Žádný
z
francouzských
vinařských
regionů
však
nedokáže
vypálit
rybník
Burgundsku.
Šest
vín
Domaine
de
la
Romanee-Conti,
72
nejcennějších
akrů
vinohradů
na
celém
světě,
už
několik
let
udává
ceny
v
trojciferných
číslech.
Počínaje
sklizní
ročníku
1985
ceny
stouply:
La
Tache
195
dolarů;
Richebourg
180
dolarů;
Romanee-Conti
225
dolarů.
Další
malý
burgundský
pozemek,
Coche-Dury,
právě
nabídl
svůj
ročník
1987
Corton-Charlemagne
za
155
dolarů.
Z
Itálie
je
tu
Angelo
Gaja
Barbaresco
s
125
dolary
za
láhev,
La
Solaia
značky
Piero
Antinori,
90dolarový
Cabernet
z
Toskánska
a
Biondi-Santi
Brunello
za
98
dolarů.
Španělské
víno
Vega
Secilia
Unico
1979
(vydané
pouze
ve
svém
desátém
ročníku)
stojí
70
dolarů,
stejně
jako
australské
Grange
Hermitage,
ročník
1982.
"Existují
jistá
kultovní
vína,
která
mohou
diktovat
tyto
vyšší
ceny,"
říká
Larry
Shapiro
ze
společnosti
Marty,
jednoho
z
největších
vinařských
obchodů
v
Dallasu.
"Rozdíl
je
v
tom,
že
se
to
teď
děje
s
mladými
právě
nastupujícími
víny.
Příčinu
vidíme
částečně
v
tom,
že
staré
sklizně
jsou
stále
vzácnější."
Vinařské
aukce
už
omezené
zásoby
těchto
vín
téměř
vyčerpaly,
a
Shapiro
pokračoval:
"Zažili
jsme
dramatický
pokles
poptávky
po
vínech
ze
40.
a
50.
let,
která
stojí
300
až
400
dolarů
za
láhev.
Některá
mladší
vína,
dokonce
i
ta
za
90
až
100
dolarů
za
láhev,
jsou
téměř
zadarmo."
Vezměme
si
třeba
Lake
Vineyard
Cabernet
z
Diamond
Creek.
Vyrábí
se
jen
v
letech,
kdy
hrozny
perfektně
dozrají
(posledně
to
byl
ročník
1979)
a
pocházejí
z
jediného
akru
vinohradu,
který
v
roce
1987
vynesl
pouhých
75
beden.
Majitel
Al
Brownstein
jej
původně
plánoval
prodávat
za
60
dolarů
za
láhev,
ale
když
se
ho
maloobchodník
z
jižní
Kalifornie
zeptal:
"Je
to
velkoobchodní
nebo
maloobchodní
cena?",
rozmyslel
si
to.
Nabídl
víno
za
zhruba
65
dolarů
za
láhev
ve
velkoobchodě
(100
dolarů
v
maloobchodě)
a
rozeslal
obchodníkům
v
celé
zemi
formulář
s
žádostí,
aby
zaškrtli
jednu
ze
tří
odpovědí:
1)
ne,
víno
je
příliš
drahé
(2
odpovědi);
2)
ano,
je
drahé,
ale
vezmu
ho
(2
odpovědi);
3)
vezmu
vše,
co
bude
k
dostání
(58
odpovědí).
Víno
bylo
rozesíláno
v
baleních
po
šesti
lahvích
namísto
běžných
12,
ale
i
tak
se
ho
nedostávalo,
protože
putovalo
k
62
maloobchodníkům
ve
28
státech.
"Mysleli
jsme
si,
že
je
strašně
drahé,"
řekl
Sterling
Pratt,
ředitel
společnosti
Schaefer
ze
Skokie
v
Illinois,
jednoho
z
předních
obchodů
na
předměstí
Chicaga,
"ale
jsou
lidé,
kteří
mají
velmi
rozdílné
názory
na
hodnotu.
Dostali
jsme
dvě
balení
po
šesti
lahvích
-
a
už
jsou
pryč."
Pratt
poznamenal,
že
si
myslí,
že
ceny
tak
vzrostly
proto,
že
výrobci
neradi
vidí,
když
špičková
vína
výrazně
podraží
později.
I
když
se
zákazníci
nejprve
zdráhají,
nakonec
se
víno
s
vysokým
oceněním
od
kritiků
prodá.
"Zpočátku
mohou
zákazníci
na
cenu
reagovat
šokem,"
řekl
Pratt,
"ale
jak
se
o
víně
víc
mluví
a
začne
se
prodávat,
nakonec
se
nadchnou
a
rozhodnou
se,
že
i
ta
astronomická
cena
stojí
za
to,
aby
si
ho
přidali
do
své
sbírky."
"U
některých
lidí
je
to
jen
druh
čekání,
než
do
toho
někdo
půjde
první,"
dodal
Larry
Shapiro.
"Rádi
mluví
o
tom,
že
mají
nové
víno
Red
Rock
Terrace
[jeden
z
Cabernetů
z
Diamond
Creek],
nebo
Cabernet
Dunn
ročník
1985
nebo
Petrus.
Výrobci
vidí,
že
se
tento
trh
otvírá,
a
nyní
vyrábějí
vína,
která
tyto
lidi
osloví."
Tím
se
vysvětluje,
proč
tak
rychle
stoupá
počet
těchto
vín.
Zákazníci,
kteří
vína
na
této
úrovni
kupují,
jsou
však
také
více
znalí,
než
byli
před
pár
lety.
"Když
víno
nebude
kvalitní,
nekoupí
je,"
řekl
Cedric
Martin
ze
společnosti
Martin
Wine
Cellar
v
New
Orleans.
"Nebo
když
cítí,
že
je
víno
předražené
a
že
mohou
dostat
něco
stejně
dobrého
za
méně
peněz."
C.
Martin
zvýšil
ceny
některých
vín
(jako
Grgich
Hills
Chardonnay,
nyní
za
32
dolarů),
jen
aby
zpomalil
prodej,
ale
začíná
pozorovat
jistou
zdráhavost
vůči
drahým
červeným
burgundským
vínům,
Cabernetům
a
Chardonnay
v
rozpětí
mezi
30
a
40
dolary.
Co
se
prodává
a
co
ne,
souvisí
samozřejmě
do
velké
míry
s
image
a
nedá
se
to
vynutit.
Obchodníci
s
vínem
sotva
udrží
Roederer
Cristal
na
skladě,
ale
Salon
le
Mesnil
musí
prosazovat,
dokonce
snížením
jeho
ceny
ze
115
na
90
dolarů.
Stěží
je
to
otázka
kvality
-
Salon
ročník
1982
je
výtečné
víno,
ale
jak
poznamenal
Pratt,
lidé
mají
své
vlastní
představy
o
hodnotě.
Je
také
zajímavé
zjistit,
že
hodně
drahých
vín
se
vždy
rychle
neprodá.
Například
na
každém
větším
trhu
v
USA
můžete
koupit
La
Tache
ročník
1986
nebo
Richebourg,
doslova
všechny
první
sklizně
Bordeaux
(kromě
Petruse),
stejně
jako
Opus
One
a
Dominus
z
Kalifornie
a
v
současnosti
Sud
23
od
Stag's
Leap
ročník
1985.
S
tím,
jak
s
blížícími
se
prázdninami
přichází
největší
období
prodeje
vína
v
roce,
bude
zajímavé
sledovat,
jak
si
nejluxusnější
vína
vedou.
V
lednu
by
už
mělo
být
poměrně
jasné,
co
je
v
kurzu
-
a
co
ne.
Paní
Ensrudová
je
newyorskou
spisovatelkou
na
volné
noze,
která
se
zabývá
psaním
o
víně.