Cathryn
Riceová
nemohla
uvěřit
vlastním
očím.
Když
vloni
16.
března
rozdala
žákům
devátých
tříd
z
Greenvillské
střední
školy
souhrnný
test
základních
dovedností,
spatřila
jednoho
studenta,
jak
opisuje
z
taháků.
Viděla
žáky
podvádět
už
dřív,
ale
tyto
poznámky
byly
zvláštní.
"Burzovní
makléř
je
příkladem
profese
v
obchodu
a
finančnictví...
Na
konci
druhé
světové
války
se
Německo
vzdalo
dříve
než
Japonsko...
Zasedání
společného
výboru
sněmovny
a
senátu
se
koná
v
případě,
že
sněmovna
a
senát
schválí
zákon
v
odlišné
podobě."
Prakticky
slovo
od
slova
se
poznámky
shodovaly
s
otázkami
a
odpověďmi
v
oddíle
testu
z
občanské
výchovy,
který
student
zrovna
vyplňoval.
Žák
měl
v
podstatě
zodpovězeno
téměř
všech
čtyřicet
otázek
v
tomto
oddílu.
Žák
své
poznámky
odevzdal,
ale
neobešlo
se
to
bez
protestů.
"Učitelka
mi
řekla,
že
je
v
pořádku,
když
použiji
své
poznámky
k
tomuto
testu,"
řekl.
Učitelka,
o
níž
byla
řeč,
byla
Nancy
Yearginová
-
kterou
mnoho
studentů
i
rodičů
považuje
za
jednu
z
nejlepších
na
škole.
Při
konfrontaci
Yearginová
připustila,
že
dva
dny
před
testem
dala
tyto
otázky
a
odpovědi
méně
zdatným
studentům
ve
dvou
zeměpisných
třídách.
Zašla
tak
daleko,
že
promítla
třídě
otázky
na
tabuli
a
podtrhnutím
zvýraznila
odpovědi.
Učitelka
Yearginová
byla
propuštěna
a
soudně
stíhána
podle
mimořádného
zákona
státu
Jižní
Karolína,
podle
něhož
je
porušení
utajení
testů
trestným
činem.
V
září
přiznala
svou
vinu
a
zaplatila
pokutu
500
dolarů.
Alternativou
pro
ni
bylo
strávit
90
dní
ve
vězení.
Její
příběh
je
zčásti
příběhem
osobního
pádu.
Byla
velkorysou
učitelkou,
která
získávala
různá
ocenění
a
inspirovala
studenty,
která
však
už
pravděpodobně
nikdy
učit
nebude.
Za
sebou
zanechala
hořkost
a
zlost
ředitelky,
která
byla
její
přítelkyní
a
která
ji
nyní
nazývá
zrádkyní,
kolegů,
kteří
říkají,
že
jim
přinesla
ostudu,
studentů
a
rodičů,
kteří
ji
hájili
a
trvají
na
tom,
že
trest
byl
moc
tvrdý,
a
zástupců
školského
úřadu,
kteří
se
nestačí
divit,
že
i
přes
nade
vše
jasnou
povahu
svých
činů
se
stala
něčím
jako
místní
mučednicí.
Případ
učitelky
Yearginové
rovněž
poodhaluje
temnou
stránku
školské
reformy,
kdy
stále
roste
tlak
na
učitele
a
kdy
testování,
při
němž
je
toho
hodně
v
sázce,
zvyšuje
pokušení
podvádět.
Zákon
z
roku
1987,
který
učitelka
Yearginová
porušila,
byl
určen
k
prosazení
ustanovení
zákonů
státu
Jižní
Karolína
na
zkvalitnění
školního
vzdělávání.
Žalobci
uváděli,
že
se
snažila
zlepšit
výsledky
studentů,
aby
získala
prémii
v
rámci
Zákona
na
zkvalitnění
vzdělávání
z
roku
1984.
Získání
prémie
záviselo
na
její
schopnosti
připravit
studenty
tak,
aby
měli
lepší
výsledky
testů.
"Na
školy
i
na
učitele
je
vyvíjen
obrovský
tlak,
aby
studenti
dosahovali
lepších
výsledků,"
říká
Walt
Haney,
profesor
vzdělávání
a
odborník
na
testování
z
Boston
College.
"Takže
rostou
i
snahy
tyto
testy
obejít."
A
co
je
nejvíc
znepokojující,
je
to,
že
jsou
to
učitelé,
a
ne
studenti,
kteří
jsou
z
větší
části
viněni
ze
špatných
praktik.
Studie
zveřejněná
v
září
a
prováděná
v
50
státech
organizací
Friends
for
Education
se
sídlem
v
Albuquerque
v
Novém
Mexiku,
zabývající
se
výzkumem
ve
školství,
učinila
závěr,
že
"otevřené
podvádění
ze
strany
amerických
učitelů"
je
"běžné".
Podle
této
organizace
jsou
výsledky
standardizovaných
vědomostních
testů
většinou
zveličovány,
protože
učitelé
často
"učí
testům",
jak
to
udělala
učitelka
Yearginová,
ale
většinou
při
tom
nejsou
nikdy
přistiženi.
Za
poslední
rok
byly
v
několika
státech
odhaleny
důkazy
o
široce
rozšířeném
podvádění.
Kalifornské
ministerstvo
školství
podezírá
dospělé
na
40
školách,
že
v
jednom
celostátním
testu
změnili
špatné
odpovědi
na
správné,
a
nesou
odpovědnost
za
vymazání
výsledků.
Po
častém
výskytu
případů
diskutabilní
pomoci
učitele
studentům
přehodnocují
v
Texasu
svůj
systém
zabezpečení
testů.
A
prodej
příruček
pro
přípravu
studentů
k
testům,
které
jsou
určeny
pro
výuku
v
hodinách,
přímo
kvete.
Podle
některých
nejnovějších
akademických
výzkumů
nejsou
tyto
materiály,
včetně
příruček
Jak
dosáhnout
vysokého
skóre
a
Učební
materiály
z
vydavatelství
Macmillan/McGraw-Hill
School
Publishing
Co.
ničím
jiným,
než
důmyslně
vypracovanými
taháky.
Jejich
používáním
učitelé
-
s
požehnáním
vlády
-
studentům
předem
nahlásí
oblasti
učiva,
na
které
se
test
zaměří,
a
někdy
jim
prozradí
i
pár
přesně
formulovaných
otázek
a
odpovědí.
Použití
materiálů
Jak
dosáhnout
vysokého
skóre
je
široce
rozšířené
v
Jižní
Karolíně
a
naprosto
běžné
v
Greenville
County,
školním
obvodu
učitelky
Yearginové.
Odborníci
tvrdí,
že
v
celé
zemi
neexistuje
jiný
stát,
v
němž
by
se
testům
přikládal
takový
význam,
jako
v
Jižní
Karolíně.
Špatné
výsledky
v
testech
mohou
podle
Zákona
o
zkvalitnění
vzdělávání
zablokovat
postup
studentů
do
dalších
ročníků
nebo
nutit
celé
školní
obvody
ke
státem
kontrolovanému
násilnému
zasahování,
"intervencím",
které
mohou
znamenat
propouštění.
Na
druhou
stranu
přinášejí
dobré
výsledky
v
testech
uznání
a
peníze
navíc
-
novou
školní
počítačovou
učebnu,
granty
pro
speciální
projekty,
prémie
pro
ředitele.
Jižní
Karolína
tvrdí,
že
výsledky
už
se
dostavily.
Od
té
doby,
co
reformy
vstoupily
v
platnost,
se
například
v
žádném
jiném
státě
kromě
Jižní
Karolíny
neprojevilo
tak
markantní
zlepšení
v
testu
studijních
předpokladů
(SAT),
ačkoli
Jižní
Karolína
stále
vykazuje
nejhorší
průměrné
výsledky
z
21
států,
které
tyto
testy
používají
jako
přijímací
testy
na
vysoké
školy.
Kritici
říkají,
že
Jižní
Karolína
doplácí
na
to,
že
stále
zdůrazňuje
své
lepší
výsledky
v
testech.
Organizace
Friends
for
Education
ve
své
studii
o
podvádění
ve
školách
hodnotí
Jižní
Karolínu
jako
jeden
ze
sedmi
nejhorších
států.
Zakladatel
této
organizace
John
Cannell
říká
o
soudním
stíhání
učitelky
Yearginové,
že
je
to
"pro
úředníky
způsob,
jak
se
ochránit
a
vypadat,
že
berou
podvádění
vážně,
i
když
ho
ve
skutečnosti
vůbec
vážně
neberou".
Paul
Sandifer,
ředitel
testování
na
ministerstvu
školství
Jižní
Karolíny
říká,
že
obvinění
vznesená
Cannellem
ohledně
podvádění
"nejsou
vůbec
podložená"
a
jsou
založena
na
nečestných
závěrech.
Částečně
kvůli
obavám
z
možného
zneužití
však
začne
stát
od
příštího
jara
přípravné
příručky
k
vědomostním
testům
více
sledovat.
Reformy
Jižní
Karolíny
byly
určeny
pro
školy,
jako
je
Greenvillská
střední
škola.
Ve
škole
stojící
na
stinném
kopci
ve
zchátralé
části
tohoto
starého
textilního
města
se
vzdělávalo
mnoho
nejlepších
a
nejbystřejších
osobností
Jižní
Karolíny,
včetně
dvou
posledních
guvernérů
státu,
nositele
Nobelovy
ceny
fyzika
Charlese
Townese
a
herečky
Joanne
Woodwardové.
Ale
na
počátku
osmdesátých
let
její
sláva
vyprchala
stejně
jako
žlutá
barva
cihel
na
jejím
širokém
průčelí.
"Škola
byla
plná
násilí
a
gangů
a
dětí
chodících
za
školu,"
říká
Linda
Wardová,
ředitelka
školy.
"Kriminalita
byla
vysoká,
výsledky
v
testech
chabé
a
nikdo
se
nehlásil
do
soutěží."
Wardová
se
stala
ředitelkou
školy
v
roce
1986
a
byla
sedmou
ředitelkou
během
patnácti
let.
Její
přímý
předchůdce
se
nervově
zhroutil.
Před
jeho
nástupem
vykrvácel
na
chodbě
učitel
pobodaný
žákem.
Po
akademické
stránce,
říká
ředitelka
Wardová,
měla
škola
problémy
vzdělávat
dvě
různorodé,
ale
stejně
početné
skupiny
studentů:
privilegovanou
bílou
elitu
ze
starých
zámožných
čtvrtí
a
černochy,
často
chudé
a
pocházející
ze
zchátralých
čtvrtí
vnitřního
města.
Ředitelka
Wardová
se
rozhodla
zbavit
se
"balastu"
v
učitelském
sboru
a
obnovit
bezpečnost
a
také
tu
byly
další
nové
faktory,
které
pracovaly
v
její
prospěch.
Jedním
z
nich
byla
celostátní
školská
reforma,
která
zvýšila
celkové
financování
vzdělávání
a
podnítila
ve
veřejnosti
zájem
o
zlepšení
školství.
Dalším
byla
Nancy
Yearginová,
která
nastoupila
na
greenvillskou
školu
v
roce
1985
a
byla
plná
energie
a
ambicí,
jež
hodlali
reformátoři
příslušně
odměňovat.
"Být
učitelkou
se
prostě
stalo
náplní
mého
života,"
říká
37letá
Yearginová,
která
před
propuštěním
učila
12
let.
"Milovala
jsem
tu
školu,
její
historii.
Dokonce
se
mi
o
škole
a
o
nových
věcech,
které
bych
mohla
se
studenty
vyzkoušet,
i
zdálo."
Zatímco
ředitelka
Wardová
propouštěla
z
učitelského
sboru
a
měnila
jeho
složení,
učitelka
Yearginová
pracovala
14
hodin
denně
a
brzy
se
stala
mezi
studenty
oblíbenou.
V
letech
1986-87
a
1987-88
v
rámci
reformního
zákona
zažádala
o
prémie
a
získala
je.
Yearginová,
povzbuzovaná
ředitelkou
Wardovou,
učila
vyznamenané
studenty
v
rámci
státního
"učitelského
kadetního"
programu,
což
byl
výtvor
reformy
určený
k
povzbuzení
studentů,
aby
uvažovali
o
učitelské
kariéře.
Získala
pro
školu
subvence,
radila
roztleskávačům,
provozovala
klub
pro
předškolní
děti,
navrhla
a
učila
nový
předmět
"Kulturní
gramotnost"
západních
civilizací
a
školní
asociací
PTA
byla
zvolena
"Učitelkou
roku".
"Byla
to
dáma
plná
inspirace,
která
měla
vše
pohromadě,"
říká
Laura
Dobsonová,
která
studuje
prvním
rokem
na
Univerzitě
Jižní
Karolíny
a
vloni
navštěvovala
třídu
Yearginové
"učitel-kadet".
Říká,
že
se
právě
kvůli
učitelce
Yearginové
vzdala
svých
ambicí
vystudovat
architekturu
a
teď
studuje
učitelství.
Mary
Beth
Marchandová,
žákyně
11.
ročníku
na
Greenvillské
střední
škole,
také
říká,
že
ji
učitelka
Yearginová
inspirovala,
aby
se
dala
na
studium
vzdělávání.
"V
hodinách
západních
civilizací
nás
toho
naučila
mnohem
víc,
než
jsem
se
kdy
naučila
v
jiných
předmětech,"
říká
Kelli
Greenová,
studentka
posledního
ročníku
Greenvillské
střední.
Studenti
říkají,
že
při
vyučování
se
učitelka
Yearginová
odlišovala
tak,
že
obměňovala
výukové
metody
-
nutila
děti,
aby
úkoly
vypracovávaly
ve
dvojicích
nebo
pro
ně
připravovala
soutěže
typu
pohárových
soutěží
na
vysoké
škole.
O
víkendech
chodila
do
práce,
aby
si
připravila
učební
plány
nebo
někdy
jen
proto,
aby
ve
své
učebně
naleštila
nábytek.
"Prostě
to
nikdy
nevzdávala,"
říká
Mary
Marchandová,
matka
Mary
Bethové.
"Mohli
jste
ji
vidět,
jak
při
fotbalu
opravuje
na
tribuně
domácí
úkoly."
Avšak
některým
kolegům
připadala
učitelka
Yearginová
domýšlivá
a
vůči
studentům
až
podlézavá.
Ředitelka
Wardová
říká,
že
ji
často
obhajovala
před
kolegy,
kteří
o
ní
říkali,
že
se
pouze
snaží
zviditelnit.
Začaly
se
vytvářet
různé
tlaky.
Přátelé
jí
říkali,
že
moc
tlačí
na
pilu.
Kvůli
zhoršujícímu
se
sluchu
řekla
kolegům,
že
má
strach,
že
už
možná
nebude
schopna
dále
učit.
Práce
navíc
také
učitelce
Yearginové
pomáhala
získávat
body
ve
státním
pobídkovém
prémiovém
programu.
Avšak
nejvýznamnějším
zdrojem
bodů
bylo
zlepšení
výsledků
studentů
v
testech.
Obrovské
zlepšení
jejích
studentů
v
letech
1987
a
1988
pro
ni
znamenalo
prémie
v
celkové
výši
5 000
dolarů
během
dvou
let
-
významný
přídavek
k
jejímu
ročnímu
platu
ve
výši
23 000
dolarů.
Yearginová
trvá
na
tom,
že
získat
prémie
v
třetím
roce
po
sobě
pro
ni
nebylo
až
tak
důležité.
Ale
ostatní
z
Greenvillské
střední
říkají,
že
toužila
po
tom
vyhrát
-
když
ne
pro
peníze,
tak
kvůli
sebeuspokojení
a
uznání.
Mary
Elizabeth
Ariailová,
další
učitelka
občanské
výchovy,
říká,
že
se
domnívala,
že
si
kolegyně
Yearginová
chtěla
udržet
dobrou
pozici,
aby
mohla
získat
novou
práci,
která
nevyžadovala
tak
dobrý
sluch.
Yearginová
se
skutečně
zajímala
o
případné
zaměstnání
v
souvislosti
se
státním
učitelským
kadetním
programem.
Vloni
v
březnu,
po
účasti
na
učitelském
semináři
ve
Washingtonu,
se
Yearginová
podle
svých
slov
vrátila
na
greenvillskou
školu
dva
dny
před
každoročním
testováním
s
pocitem,
že
dostatečně
nepřipravila
své
slabší
žáky
ze
zeměpisné
třídy.
Říká,
že
poté
co
byly
ve
48hodinovém
předstihu
vydány
příručky
k
testům,
okopírovala
z
nich
otázky
z
oddílu
občanské
výchovy
a
odpovědi
na
ně
sdělila
studentům.
Yearginová
přiznává,
že
udělala
velkou
chybu,
ale
trvá
na
tom,
že
její
úmysly
byly
korektní.
"Snažila
jsem
se
pomoci
dětem
v
nespravedlivé
situaci
při
testování,"
říká.
"Jenom
5
otázek
ze
40
se
týkalo
zeměpisu.
Zbytek
byly
otázky
z
dějepisu,
sociologie
a
financí
-
tedy
z
předmětů,
které
nikdy
neměly."
Yearginová
říká,
že
také
chtěla
pomoci
zlepšit
celkové
výsledky
Greenvillské
střední
školy,
které
byly
v
hodnocení
publikovaném
každoročně
v
místním
tisku
většinou
jedny
z
nejhorších
ze
všech
čtrnácti
středních
škol
v
obvodu.
Říká,
že
hlavně
chtěla
zabránit
snížení
sebevědomí
svých
slabších
studentů,
kteří
by
se
trápili
špatnými
výsledky
v
testech.
"Ty
děti
mi
zlomily
srdce,"
říká.
"Uplyne
celý
den
a
nikdo
pomalu
ani
neví,
že
jsou
naživu.
Zoufale
potřebovaly
někoho,
kdo
by
jim
dal
najevo,
že
mu
na
nich
záleží
a
že
je
má
rád.
Poslední
věcí,
kterou
potřebovaly,
byla
další
rána,
která
by
je
srazila."
Školští
úředníci
a
žalobci
o
Yearingové
tvrdí,
že
lže.
Našli
studenty
z
pokročilé
třídy
z
loňského
ročníku,
kteří
jim
řekli,
že
jim
Yearginová
poskytla
obdobnou
pomoc,
protože
však
případ
nebyl
projednáván
před
soudem,
tento
důkaz
nebyl
nikdy
veřejně
předložen.
"Tento
důkaz
popírá
jakékoliv
zdání,
že
jejím
posláním
bylo
pomoci
sociálně
slabým
dětem,"
říká
Joe
Watson,
žalobce
v
případu,
který
je
také
prezidentem
asociace
absolventů
Greenvillské
střední
školy.
Yearginová
připouští,
že
otázky
probrala
i
se
svou
minulou
třídou,
a
dodává:
"Chtěla
jsem
pomoci
všem"
studentům.
Watson
říká,
že
Yearginová
si
nikdy
na
školském
úřadu
nestěžovala
na
nespravedlnost
standardizovaných
testů.
"Je
mi
jí
skutečně
líto?"
ptá
se
Watson.
"Ani
ne.
Věřím
systému.
Domnívám
se,
že
abyste
něco
změnili,
musíte
využít
systém.
To,
co
udělala,
bylo
jako
vzít
zákon
do
vlastních
rukou."
Ředitelka
Wardová
říká,
že
když
bylo
podvádění
odhaleno,
chtěla
se
vyhnout
soudnímu
projednávání,
které
by
s
sebou
přineslo
veřejná
odhalení
kazící
morálku.
Říká,
že
učitelce
Yearginové
nabídla
tichou
rezignaci
a
domnívala
se,
že
by
jí
mohla
pomoci
zachránit
její
učitelský
diplom.
Yearginová
to
odmítla.
"Řekla
něco
ve
smyslu:
"Jen
to
chceš
škole
usnadnit."
"Byla
jsem
ohromená,"
vzpomíná
ředitelka
Wardová.
"Bylo
to
jako
by
mi
někdo
vrazil
nůž
do
zad."
K
překvapení
a
úleku
jejích
nadřízených
a
úřadů
-
a
možná
jako
důkaz
neoblíbenosti
standardizovaných
testů
-
získala
Yearginová
širokou
podporu
od
místních
lidí.
Slyšení
školní
rady,
na
kterém
byla
propuštěna,
bylo
nabito
studenty,
učiteli
a
rodiči,
kteří
přišli
svědčit
v
její
prospěch.
Její
zastánci,
kteří
volali
do
talk
show
v
místním
rádiu,
neodsoudili
Yearginovou,
ale
nespravedlivé
testy.
V
pořadu
se
nemluvilo
o
podrobnostech
přečinu
spáchaného
Yearginovou,
pouze
bylo
řečeno,
že
pomáhala
studentům
k
lepším
výsledkům
v
testech.
"Z
toho
všeho
vyplývá
pro
ministerstvo
školství,
že
bychom
se
měli
vážně
zabývat
tím,
jak
v
tomto
státě
přistupujeme
ke
školním
osnovám
a
k
testování,"
řekl
moderátor
této
talk
show.
Úvodníky
greenvillských
novin
připustily,
že
Yearginová
udělala
chybu,
ale
zároveň
uvedly,
že
tento
případ
ukázal,
jak
je
testování
nadměrně
používáno.
Ředitelka
Wardová
říká,
že
je
pořad
v
rozhlase
"rozzuřil".
Částečně
kvůli
tomuto
pořadu,
jak
říká
Watson,
se
obvod
rozhodl
nedoporučit
Yearginovou
k
účasti
v
programu
pro
poprvé
odsouzené
pachatele,
který
by
býval
mohl
vymazat
trest
a
odsouzení
z
jejího
trestního
rejstříku.
Úřady
naplno
rozjely
vyšetřování
hodné
případu
vraždy.
Bylo
vyslýcháno
přes
50
svědků,
většinou
studentů.
Někteří
studenti
Greenvillské
střední
školy
-
hlavně
členové
týmu
roztleskávaček
-
z
toho
byli
zdrcení.
"Je
obtížné
vysvětlit
sedmnáctiletému
člověku,
proč
někdo,
koho
má
rád,
musel
odejít,"
říká
ředitelka
Wardová.
Zanedlouho
se
to
na
chodbách
začalo
hemžit
tričky
s
povědomým
červenobílým
logem
školy
a
nápisem
GHS
na
přední
straně.
Zezadu
bylo
na
tričkách
napsáno
"Známe
všechny
odpovědi".
Mnozí
kolegové
jsou
na
Yearginovou
naštvaní.
"Nadělala
mnoho
škody,"
říká
Cathryn
Riceová,
která
odhalila
taháky.
"Pracujeme
zatraceně
tvrdě
na
tom,
co
děláme
za
zatraceně
málo
peněz,
a
to
co
udělala,
očernilo
nespravedlivě
nás
všechny."
Několik
učitelů
však
také
říká,
že
tento
případ
zpochybňuje
úsudek
hodnotících
učitelů
nebo
škol,
když
používají
standardizované
testy.
Učitelka
matematiky
Gale
Keyová
říká:
"Celá
ta
věc
s
platovými
pobídkami
otevřela
konzervu
se
zkaženým
masem.
Mohou
existovat
i
další,
kteří
dělají
to,
co
udělala
ona."
Yearginová
říká,
že
přiznala
svou
vinu,
protože
si
uvědomila,
že
už
pro
ni
není
možné
získat
místo
zpět,
a
protože
se
obávala
dalších
trestů.
Pokud
jde
o
ředitelku
Wardovou,
té
se
ulevilo.
I
přes
přesvědčivé
důkazy
proti
Yearginové
bylo
této
učitelce
veřejné
mínění
tak
silně
nakloněno,
že
ředitelka
Wardová
říká:
"Obávám
se,
že
by
ji
porota
neodsoudila.