ps_058.06

ps_058.06

Date19
Year19
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Byly perfektní , bezvadné , jak šikovné na práci , tak si myslím , že i měly rádi veselí a rády jsme si i společně zazpívaly , popovídaly , poseděly u ohně , když skončilo nějaké školení . Výborně se o nás starali , zúčastnily jsme se i různých výstav . Myslím , že nás zásobovali , abychom nezaostávaly profesně , abychom byly informované . Myslím si , že to zvládli všichni docela dobře , asi tak nějak by to mělo vypadat . Takhle vás vyfotila vaše kolegyně ? Buď je to kolegyně , nebo když přijel vedoucí z Prahy , tak nás vyfotil , abych měla památku . Než jsem šla do penze , tak abych si odnesla na památku fotografii . Ani jsem se tenkrát nechtěla fotit . Říkala jsem si , že se nerada fotím , to je pro mě horší než návštěva u zubaře . Dneska , když už jsem doma ( už to bude šest a půl roku ) , tak jsem docela ráda , když se někdy tak kouknu . Dneska to člověk teprve ocení , že tu fotografii má , je to milé . Nestýská se vám v důchodu po práci ? Ano , stýská se mi , ale já jsem do důchodu odešla z rodinných důvodů . Odešla jsem do předčasného důchodu , manžel ještě pracoval . Měla jsem otce , který už měl vysoký věk , a tchán rovněž . Skutečně bylo zapotřebí se jim trochu víc věnovat a potřebovali moji přítomnost , hlavně tchán , který žil sám . Takže jsem tam docházela , k mému tatínkovi taky . U každého jsem byla chvilku a to zaměstnání , kdy jsem tam byla dvakrát týdně do večera , tak . . . Nebylo to nic jiného , než že jsem jim chtěla ve stáří trošku pomoct , aby nebyli pořád tak osamělí . Tchán potřeboval i pomoct od úklidu a někdy i návštěvu lékaře . Neodcházela jsem ráda , ale byla to taková moje povinnost . Samozřejmě , že se mi moc stýská . Ale je fakt , že jsem tak jednou do roka , kdy měli dovolené , střídala dovolené . Tak tři týdny , někdy čtrnáct dní , někdy měsíc , někdy tři týdny jsem tam vždycky jednu z pracovnic zatupovala . Pracovala jsem , takže jsem se zase setkala s lidmi , výrobci , kteří tam přicházeli . Bylo milé , že člověka rádi viděli , já je a že si člověk připomněl , že všechno nezapomněl . I když už se taky člověk musí ptát , přotože změny jsou v každém oboru . Změny , všechno jde rychle dopředu , ale dělala jsem takové práce , kde žádná změna nenastala . Bylo milé , že si člověk aspoň zase vyzkouší , že nezapomene všechno . Po práci se mi trochu stýská . Rozumím . Když člověk pracuje , tak si myslí : " Už abych byl v důchodu . " A když je v něm , tak se mu stýská . Ale je fakt , že dřív jsem neměla možnost tolik číst , takže si člověk leccos přečte . Ale jak je člověk v důchodu a nekomunikuje s lidmi , tak vidím , že mi to dělá potíže ( i teď si povídat ) . Hůř se mi vybavujou slova , člověk je zvyklý myslet potichu . To nevadí . Všechno je třeba trénovat , i mluva . To je pravda . Podíváme se dál ? Fajn . Co je tohle za fotku ? Tohle je fotografie rozestavěné chaty v Nezvěsticích , kterou jsme začali stavět s mým mužem za rady mého tatínka , který byl zedník . Trošku nám radil s prací , co a jak se dělá . Ale hrubou stavbu a celé dokončení jsme stavěli s mým mužem . Zhruba se dá říct , že jsme začali , když mi bylo asi třicet roků . Stavěli jsme to takových patnáct let . Sice se tam už dalo bydlet , užívat tu chatu , ale pořád bylo v okolí co vylepšovat , chodníky a tak . Ale postavili jsme si ji sami . To jste si dělali sami i všechny zednické práce ?

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View