ml_977.02

ml_977.02

ProjectPDTSC

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Prožíval jsem to , ovšem to trauma tehdy nebylo takové . Možná , že když jste mladý člověk , tak . Mám dojem , že čím jsem starší , tím to víc mrzí . Když přijdou třeba Dušičky , mrzí , že moji rodiče nemají hrob , moje sestry nemají hrob a tak . To na tak doléhá a to vliv na můj názor na Němce vůbec . Dobře , k tomu dojdeme . Prosím vás , ještě se na chviličku vraťme k Prostějovu . Jak vás přijali místní lidé , kteří vás znali , bývalí spolužáci ? Spolužáci přijali velmi dobře , přijali dobře dokonce i profesoři , kteří tam ještě žili . Přijal dobře i jeden profesor , který neměl v oblibě . Třídní profesor neměl v oblibě snad jenom z jednoho důvodu . Nechodil jsem na klavír k jeho ženě , která taky učila , ale chodil jsem k jiné , ke konkurenci . Možná že to byl ten důvod . Co váš byt ? Cože ? Co se stalo s vaším bytem , kde jste bydleli ? Ani jsem tam nešel . Ten byt byl obsazený . Potom jsem dostal jiný byt po Němcích v Prostějově . Nevím , jestli byli Němci někde soustředění nebo jestli je tehdy vyhnali . Dostal jsem byt a dopadlo to tak , že přišla komise , všechno se sepsalo . Musel jsem to dokonce potom asi za rok všechno zaplatit . Zaplatil jsem to z toho , že veškerá moje gáže šla na vkladní knížku , která nebyla na vázaném vkladu . Vyměnili to na koruny v kurzu asi jedna ku deseti , takže jsem tehdy zaplatil asi 80 000 korun . Gáže během vojenského tažení , ano ? Ano , během vojenského tažení , protože jsme žádnou gáži nepotřebovali . Všechno jsme fasovali a každý měl vkladní knížku a automaticky to chodilo do spořitelny . U jednotky byla totiž spořitelna . Mobilní spořitelna ? Armádní spořitelna ? Ano , jistě . Myslím , že to byla armádní spořitelna , přesně to ani nevím . Ale vím , že neošidili ani o pětník , všechno bylo v pořádku . Zmínil jste se , že jste byl na sborovém velitelství , že tam to šlo . Asi není moc vzpomínat , jak dlouho jste zůstal v armádě . Zažil jsem tam taky krásnou příhodu , o které jsem vám , myslím , vyprávěl . Tam byla tehdy taková móda , že lidé , kteří byli v odboji nebo ne a měli německá jména a německá příjmení , si je počešťovali . Jednoho krásného dne zavolal náčelník štábu , plukovník Srb to myslím byl . Povídá mně : " Poslyšte , pane kapitáne , " byl jsem tehdy kapitánem , " neuvažujete taky o tom , že byste si počeštil vaše jméno , které zní tak německy ? " Podívám se na něho : " Pane plukovníku , nemám nejmenší důvod se za svoje jméno stydět . Vždyť s tím jménem byla vyhubená celá rodina a ostatně víte co ? Bavme se jinak , počeštím si ho , jakmile to udělá Gottwald a Fierlinger . " Tím byl konec rozmluvy . Tak jsem mu to řekl a byl konec . Nechtěl jsem být v armádě , armáda absolutně nezajímala . Nejsem antimilitarista , ale nemám rád ten dril . Hlavně nemám rád , že člověk není v armádě svým pánem , že vás zítra šoupnou tam , zítra tam . Snažil jsem se dostat z armády , bohužel se mi to podařilo začátkem roku 1947 . Tehdy jsme bydleli v Olomouci , měli jsme tam velmi krásný byt , komfort , všechno . Nabízeli mi tam , abych si vzal německý konfiskát za babku , to jsem odmítl .

Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View