ml_976.01

ml_976.01

Date19
Year19
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Ztráty tam celkem byly . Když vezmu , že byli mrtví , ranění a nezvěstní , tak byly ztráty , které činily zhruba třetinu . Ztráty byly tedy 300 lidí . Ovšem byla to malá daň třeba proti Dukle , tomu , co se dělo na Dukle . Samozřejmě že to na člověka zapůsobí , ale řeknu vám jednu věc : Když potom jdete podruhé . . . Myslím si , že člověk je během výcviku připravován na to , že to vyhrajeme . Ano . Ne na to , že kamarádi padnou , že můžu být zraněný . Někdo padnout musí , i když to vyhrajete , tak padají lidi . Vítězství se musí zaplatit . Samozřejmě když jste už potom byl rok válečníkem , tak jste to bral jinak než v tenhle první moment . Přesně tak . Jak řikám , vyloženě jsme se báli už na cestě k Sokolovu , když byly letecké nálety . Kdo řekne , že se nebál , tak lže . Rozumíte , nikomu nevěřím , prožíval jsem to . Ale potom jsme se ze Sokolova vrátili skutečně jako ostřílení kozáci . I když jsem se třeba přímo do kontaktu s nepřítelem nedostal , tak jsem něco viděl , něco jsem slyšel vyprávět . Něco jsem prožil skrze svoje spolubojovníky z jiných rot , kteří se vraceli těžce zranění . Někteří se vrátili bez oka , někteří se vrátili bez ruky , bez nohy a tak dále . Dejme tomu , když jste , jak jste říkal , seděl na stromě a viděl celý německý útok , neměl jste třeba chuť utéct ? Ne . To nešlo přece . Vím , že to nešlo , ale . . . Ne , utéct , to nikdy ne , my jsme nikdy neutekli . Nikdy ne . Pud sebezáchovy pracuje , ne ? Ne . Něco vám řeknu . Vždyť my jsme do armády šli všichni dobrovolně , nás nikdo nenutil . Dokonce ještě i na velvyslanectví , když jsem tam byl , se mě ptali , jestli do armády opravdu chci jít . Když do armády jdu , tak tam jdu , protože jsem od Němců do té doby už něco zažil . Vím , co to bylo za ničemy , gaunery a zločince , pro mě to není žádný problém , jdu tam s tím rizikem . To je jako kdybych šel do kasina s rizikem , že můžu prohrát 5 000 korun , řeknu to jako příklad . Když tam člověk jde , musí vědět , co dělá . Ale dovede si člověk představit to riziko předem , dřív než mu stojí tváří v tvář ? Poněvadž to riziko je nejdřív pořád jen teoretické . Ano . Najednou po vás někdo střílí . Střelbu přímo na sebe jsem nezažil , tu jsem zažil až později . Ale řeknu vám , že i když jsem to nezažil v plné dávce z první rány , tak vás ujišťuju , že veškeré další výpravy na frontu , a bylo jich ještě dost , už jsem ten pocit strachu neznal . Nikdo ho nezná , když tam jde podruhé . Už se s tím nějak smíří , zvykne si na to . Potom jsme byli v přímých kontaktech a strach už není . Byl jsem i třikrát raněný a ani to mně nevzalo odvahu , abych tam nešel znovu . Skončeme kapitolu Sokolovo . K Sokolovu ještě musíme říct tolik . . . To nebylo zrovna šťastné entrée . Nebylo to šťastné entrée , ale my jsme svůj úkol zadržet nástup Němců . . . Úkol nezněl Němce porazit nebo je zahnat na útěk . Úkol tehdy byl zadržet postup Němců minimálně na jeden týden , aby se mohla vybudovat obranná postavení na řece Doněc .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View