lk_711.04

lk_711.04

Date19
Year19
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Druhý den jsme přijeli do Lodže , v Marešíně bylo nádraží i hřbitov . Odtamtud nás vezli , na něco dali zavazadla . Z Marešína do města jela legrační tramvaj , takové otevřené krátké vozíky , myslím , že ani střechu to nemělo . Úplně si to teď neuvědomuji . Všechny nás ubytovali na Lagednické 3 , 4 nebo 38 . Lagednická 38 byla nemocnice , naproti byla dětská nemocnice , poměrně nová budova . Do pokojů nám přivezli zase matrace , už asi ty naše . Pobývalo se v místnostech . Ven se nesmělo , zřejmě protože když byly nové transporty , byla napřed jakási jejich " špere " , jak tomu říkali . Byli jsme tam určitou dobu , potom nás stěhovali na Františkánskou do strašné staré budovy , nějaké bývalé školy . Po půl roce nebo po roce nás odstěhovali , přidělili nám v Lodži byty . Část města Lodž byla rozdělena drátěným plotem a bylo udělané uzavřené ghetto . Nejsem si jistá , ale myslím , že to bylo pod eletrickým napětím . Vznikla tam židovská samospráva , byl to ghetto lager . Vedl ji nějaký pan Runkovský a německý velitel byl Biebow . Stěhovali jsme se do bytu . Byl tam jeden větší pokoj a předsíň , kde jsme si udělali něco na vaření , a v pokoji jsme měli šest pryčen ne nad sebou , ale takhle rozestavěné . Bydleli tam moji rodiče , já a ještě nějaká rodina Stránských , manželé a jeho bratr . Potřebovala bych to ucvaknout . Kde jste . . . Potřebovala bych jít , jde to na moment ucvaknout ? Přemýšlím , jak dlouho jsme byli ubytovaní v nemocnici . Když jste přijeli do Lodže a ubytovali vás v nemocnici , jakým způsobem jste tam žili , jak jste se stravovali ? Pokud si pamatuju , jídlo nebylo asi ve škole . Mám dojem , že se tam vozilo z protější nemocnice v nějakých kotlích . Zavazadla byla v nějaké velké místnosti , vím , že tatínek se o ně staral . Když někdo něco potřeboval , chodili si za ním . Jak jste trávili čas ? Ano , teď si na něco vzpomínám . Nevím , co jsem udělala , ale poprvé jsem se urazila a na tatínka doslova zlobila . Přišla jsem za ním do skladu , už nevím proč a zač , ale dostala jsem strašných pár facek . Byla jsem velice uražena a tím dnem jsem k tatínkovi získala odstup . Bylo to za něco , co jsem si řekla , že jsem si to nezasloužila . Ale nemůžu si vzpomenout , jaký k tomu byl důvod . Co jste celé dny dělali ? Nic , naštěstí to byla poměrně krátká doba . Vykládalo se tam , vím , že nás byla parta mladších . Byl tam nějaký půdní prostor , kde jsme seděli a bavili se dohromady , ven se nesmělo . Až přijelo všech pět transportů z Prahy , rušila se uzávěra a smělo se už ven jako po takzvaném městě . Hlídal vás tam někdo ? Nehlídal nikdo , protože to byla oddělená část . Ven se nesmělo , tam bylo asi zamčeno . Teď si akorát vzpomínám , že byla fronta na záchod . Museli se střídat lidi z našich řad , kteří hlídali a pouštěli jednoho po druhém dovnitř . Vím , že jsem taky měla službu a že se mně příliš nelíbila ta takzvaná česká hajzlbába . Potom jste se přestěhovali do bytu , to bylo v jiné části Lodže ? Bylo to kousek jinde , vypadalo to trochu slušnější . Byla nemocnice , pak jsme byli ještě na Františkánské , tam bylo hrozně . Pak jsme se stěhovali do bytu , to byla hlavní ulice , Břežínská 23 .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View