lk_060.09

lk_060.09

Date19
Year19

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Kdo je na téhle fotce ? Jsou to moji rodiče , moje maminka a můj tatínek , kteří s námi taky velice rádi jezdívali na zahradu na chatu do Štěnovic . Na fotografii je dobře vidět , jak je celá zahrada téměř v lesním prostředí . Je tam plno lesních stromů . Ovocná část zatím není vidět , ale ovocné stromy tam také jsou . Protože jsme tam pobývali i na podzim a na jaře , tak bylo třeba si přitopit . Z některých stromů , které bylo třeba porazit , protože to byly soušky , nebo stromů , které by překážely při průchodu nebo při satbě stromů ovocných , jsme si sami připravili dříví na topení . Tady na fotografii je právě vidět i špalek , na kterém se dříví sekalo . Rodiče , jak jsem říkala , tam s námi velice rádi trávili víkendy . O prázdninách tam s námi byli vždycky . Jak se jmenovali ? Maminka se jmenovala Jarmila , tatínek se jmenoval Jindřich , Turkovi . Čím byli ? Maminka byla původně učitelkou v mateřské školce a tatínek byl technický úředník . Měl průmyslovou školu . Potom dělal i vedoucího provozu plzeňské vodárny . Jistě na ráda vzpomínáte . Velice ráda , protože to byli moc hodní rodiče , kteří nám dali se sestrou dobré vychování . Měly jsme hezké dětství , protože se k nám chovali velice laskavě . Nechci tím říct , že by nám něco odpouštěli . Vychovali nás dobře . Dobře se o nás starali a jistě to neměli lehké , protože jsme vyrůstaly v době války . Měli strach nejenom o to , aby nás uživili a aby to všechno probíhalo dobře v náš prospěch , ale také , aby se nám něco nestalo . Tehdy , zvlášť ke konci války , byly na Plzeň časté nálety . Jistě měli těžký život , ale nedávali nám to najevo a velice hezky se o nás starali . Byli k nám velice laskaví a hodní . To je pěkné . Vybavujete si nějaký společný zážitek ? Určitě . Často se mně vybaví zážitek z války . Při jednom leteckém náletu blízko našeho rodinného domku jsme museli , když zahoukala siréna , seběhnout dolů do sklepa do takového provizorního krytu . Měli jsme každý připravený i kufr . Jak my se sestrou takový příruční kufřík , tak maminka s tatínkem měli velký kufr . Tam byly nějaké zásobní věci , kdyby se stalo , jako se často stávalo , že některé domy byly rozbombardované , tak aby tedy potom bylo aspoň pro začátek nějaké ošacení a třeba něco k jídlu . Vždycky jsme museli , když zahoukala siréna , seběhnout dolů do sklepa , vzít každý svůj kufřík a postarat se o něj . Jednou se právě stalo , že siréna zahoukala a my jsme seběhnout do sklepa nestačili . Se sestrou jsme byly na schodišti , ale maminka teprve odcházela z bytu . Protože tam nedaleko nás padla bomba , tak ji ta vzduchová vlna úplně ohlušila a několik měsíců vůbec neslyšela . Potom se sluch zase vrátil . Bylo to ale způsobeno tlakovou vlnou , která nám vyrazila i okna a dveře . S tím bylo potom spoustu práce pro tatínka , aby to dal zase do původního stavu , abychom to mohli obývat . Domek ale rozbombardovaný nebyl . Přečkal celou válku . Je to taková nemilá vzpomínka . Měli jste štěstí . Ano , měli jsme štěstí , protože mnozí moji spolužáci třeba o svůj domov přišli , protože některé domky na Slovanech byly vybombardovány . Často se stalo , že tam ti lidé i zahynuli . Jeden můj spolužák s rodiči zůstal pod rozbořeným domem a zahynul . To je smutné . Válka byla jistě těžká , zvláště právě pro moje rodiče .

Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View