hs_104.03

hs_104.03

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Jezdil na Ranou . Na vojně šel taky do důstojnické navigátorské školy v Pardubicích . Tam ovšem nějací mládenci uletěli do zahraničí a pak tam byla přísná kádrová prověrka . Zjistili , že jeho tatínek si stěžoval na poměry , a tak ho neprověřili . Byl degradovaný a dán na malinkaté letiště , kde snad nikdy ani letadlo nepřistálo . Vlastně dosloužil přes jeden a půl roku na Slovensku . Bylo to letiště Mokraď u Liptovského Hrádku . Tam se vystupovalo z rychlíku a šlo se na Pribylinu . Já jsem bydlela ještě kousek dál ve vesničce Jamník . První rok jsem tam byla s dcerou čtyři měsíce - od května , včetně září . Druhý rok jsem za ním byla dva měsíce . Pak na podzim , v říjnu nebo tak někdy , se z vojny vrátil . Kde jste pak s manželem bydleli ? To bylo horší . Naši postavili patrovou rodinnou vilku , protože jsme byly dvě dcery . Maminka k sobě v červnu vzala bydlet svoji o jedenáct let mladší sestru , kterou vychovávala , aby rodiče mohli na pole a kolem hospodářství . Pak ji brala všude , kde jsme v severních Čechách bydleli - do Ústí nad Labem , do Verneřic , Litoměřic , kde se setra narodila , a do Nového Města pod Smrkem . Tatínek se totiž kvůli povyšování sedmkrát stěhoval . Pak jsme ještě sedm let bydleli v nájmu , než postavili ten dům . Začali myslím v roce 1936 a v roce 1937 byla stavba dokončena . Byla to vzniklá nová ulice , kde nebyla elektřina , nic . Svítili jsme tam ze začátku petrolejkou . I když jsme měli hraniční patník Prahy 9 - Hloubětína a Kyjí , tak to tenkrát byla Praha - venkov . Ta obec neměla na nic moc peněz , takže kanalizace nebo vody jsme se dočkali snad až někdy po roce 1960 . Pro vodu na prádlo , na všechno , jsem chodila dolů z kopečka do stojanu do Hloubětína . Potom později udělali vprostřed v té ulici jeden stojan . Šlo se nahoru s prázdnou a pak se šlo z kopečka . Od jara do podzimu se pralo na dvoře na valše . Voda se musela všechna vynosit . Jediní jsme měli ve studni trochu vody , ale ta byla červená , rezavá , takže prát a vařit se s ní nedalo . Měli jsme na studni rumpál , který je tam dokonce na půl skruže dodneška . Tím rumpálem se vytáčela ustátá voda svrchu nahoru . Nevím , co bych ještě řekla , bylo by toho hodně . Rodiče na ten domek museli hrozně šetřit , zadlužili se . I když tatínek dělal na hlavní poště , potom povýšil na poštovního kontrolora , takže měl v tu dobu docela slušný plat . Přesto si nepamatuju , že by měl tatínek doma pivo , natož nějaký alkohol . Maminka kupovala jednou za rok za tantiémy , které se tenkrát dávaly v obchodě , kam se chodilo nakupovat . To bylo v hodnotě asi sto korun a za to byl celý vánoční nákup . Za tantiémy koupila maminka mandle , rozinky , půl litru rumu , aby bylo na celý rok do těsta nebo do nějakého krému . To byl veškerý alkohol , který si u nás v domácnosti pamatuju . Vím , že se večer už nikdy nevařilo . Maminka vařila na oběd . Večer zbyla buď bílá káva , nebo byly takové miniaturní ( jestli pětidekové ) paštičky . To bylo pro všechny , pro čtyřčlennou rodinu - namazat na chleba . Nebo udělala pomazánku z uzenáče . To byla taky večeře . To byl vlastně docela svátek - s čajem . Za války držela kvůli nám , že jsme byly dvě děvčata , jedenáct až třináct husí . Celý dům byl podsklepený a tam byla veliká místnost . Tam měla maminka od tatínka udělanou podsadu pro ty husy .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View