hs_048.12
hs_048.12
View options
Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Ale
je
to
nepříjemné
,
poněvadž
ať
chcete
,
nebo
nechcete
,
pořád
se
vám
v
hlavě
promítají
různé
myšlenky
.
Ne
pěkné
,
ale
samé
ošklivé
,
a
starosti
.
A
ne
a
ne
usnout
.
To
byla
ta
,
která
to
fotila
.
Škoda
,
že
ji
tam
nemám
.
Její
dcera
bydlí
vedle
.
Má
dvě
děti
,
jako
já
vnučku
.
Jako
moje
dcera
,
taky
už
osmnáctiletou
.
A
sedmnáctiletého
chlapce
.
Jenomže
maminka
se
jich
bohužel
nedožila
,
zemřela
právě
ten
rok
.
Dcerka
se
jí
narodila
až
po
smrti
.
To
je
smutné
.
Je
to
škoda
,
protože
ona
se
na
vnouče
těšila
,
že
bude
jezdit
k
nám
do
Litohlav
,
že
mě
navštíví
,
až
tam
bude
vozit
kočár
.
A
najednou
byla
pryč
,
ani
jsme
to
nečekali
.
Taky
rakovina
,
to
je
pořád
jenom
rakovina
.
Je
jí
škoda
,
Lidušky
.
To
už
tak
bývá
.
Je
to
tak
.
Dobře
.
Asi
všecko
.
Podíváme
se
na
další
fotku
?
Můžeme
.
Co
je
tady
vidět
?
Tady
jsem
s
manželem
a
s
dcerou
,
když
jí
bylo
pět
let
.
Ta
prostřední
,
brouček
můj
.
Nevím
,
proč
jsme
se
tenkrát
dali
vyfotit
.
Jak
se
jmenuje
váš
muž
?
Muž
se
jmenuje
Jindřich
a
dcera
po
něm
,
Jindřiška
.
Je
spíš
na
tatínka
,
i
postavou
,
taková
ramenatá
,
urostlá
žabka
.
Je
spíš
tatínkova
holka
.
Ale
mám
ji
hrozně
ráda
.
Ona
nás
taky
,
protože
nám
dělá
jenom
radost
.
Je
hrozně
pracovitá
,
šikovná
.
Má
smůlu
,
nějak
se
jí
v
životě
nevede
.
Život
už
je
holt
takový
.
To
mě
mrzí
.
Ale
jinak
je
to
moje
zlato
.
Dědeček
jí
říkával
:
"
Ty
jsi
moje
zlato
.
"
A
já
jí
to
říkám
taky
.
Můj
tatínek
ji
vždycky
česával
.
Nosila
culíky
a
cůpky
.
Vždycky
jí
dával
mašle
.
Tatínek
byl
strašně
šikovný
.
Když
jsem
chodila
do
práce
,
pečoval
o
ni
.
Byl
nemocný
,
nemohl
chodit
.
Maminka
chodila
do
práce
sama
.
Pak
už
měl
invalidku
.
I
vařil
a
staral
se
o
ni
.
Dcera
vzpomíná
:
"
Víš
maminko
,
vzpomenu
si
,
když
mi
dědeček
udělal
domácí
nudle
s
tvarůžkem
a
hodně
másla
.
"
A
domácí
tvaroh
.
Download Source Data • Download text
• Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View