hs_002.03

hs_002.03

ProjectPDTSC

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Protože se mluví o tom , že mladší , Marušce , bylo pět let , když zemřela . To by tady možná tomu věku odpovídalo . Jana byla tuším asi o pět let starší než Maruška . Tenkrát bydlili na Vinohradech . Do krytu samozřejmě také nešli , protože tenkrát ani nehoukali , ani rádio nehlásilo , aby se do krytu šlo . Prostě najednou začaly padat bomby . Ten otec popadl Marušku , běželi po schodech a v tu chvíli spadla přímo na dům bomba . Byl to přímý zásah a oba na chodbě zahynuli . Maruška , protože on ji držel ještě nějak pod tělem , ještě dýchala , ale byla v bezvědomí , když je tam objevili . On byl mrtvý . Moje teta byla ještě v kuchyni , když k tomu výbuchu došlo . A protože tou bombou se úplně udělala šachta , prolétla dolů do přízemí , a tam ji našli mrtvou s rukama nad hlavou . To je smutné . Je to smutné . A přece jenom jedna veselá nebo potěšující věc byla , že Jana byla tenkrát na prázdninách u svého dědečka a babičky tady na Plzeňsku . U Kasejovic je jedna vesnička , jmenuje se Polánka . V Polánce ona byla a tím se zachránila . Takže Jana je živá , je také stará dáma . Někdy se spolu také setkáváme . Bydlí tady v Plzni . Jako památku na své rodiče bohužel jenom pár těchhle fotografií . Tak to je . Vy jste tehdy také žil v Praze ? jsem nežil v Praze , bydlil jsem tady na Plzeňsku . Vzpomínám si ovšem na ten den . My jsme jako kluci chodili hodně do lesa . Bylo to nějak kolem poledne , vracel jsem se domů a najednou jsem viděl americká letadla , jak přelétávala od jihu ( protože většinou létala od jihu na sever ) . Tenkrát překvapilo , že právě v těch místech , kde jsem stál , jsem viděl , jak najednou berou směr na východ . Říkal jsem si , jak je to možné , vždyť vždycky letí přímo na sever a teď se obracejí na pravou stranu , na východ . Netrvalo dlouho , přišel jsem domů a tam hlásili , že Praha je bombardována letadly . Samozřejmě nás nenapadlo , že takhle tragicky zahynou naši příbuzní . Dobře . Podíváme se na další fotku . Ano . Co to tady máme ? To je můj děda . Dědu tady vlastně vidíme ve třech podobách . V první podobě jako nejstarší , když tam sedí na fotce , když se maminka vdávala . Pak ta druhá fotka , s tou svou kulovnicí , nebo spíš brokovnicí , jak stojí v rodinném kruhu . A pak je tady fotka z první světové války . Děda byl na vojně za první světové války . Neválčil přímo na frontě , aby byl poslán do ciziny jako . . . Jak dlouho musel být na vojně ? Byl tam asi čtyři roky , od roku 1914 do roku 1918 . Jeho synovi bylo sedmnáct let , když musel také narukovat . Dostal se do Itálie , takže v Itálii byl dlouhou dobu . Děda se dostal na frontu do Rumburka , kde by řeklo se , že to bude celkem klidnější , že tam nebude musit bojovat , což je pravda . Jenomže potom tam došlo ke vzpouře . To je ta známá Rumburská vzpoura . Tady na Dukelské třídě ( tedy dřív Dukelské , ale teď je to Doudlevecká ) , co je Benešova škola , je pomníček a ten pomníček je věnován právě padlým , kteří padli při Rumburské vzpouře .

Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View