hg_975.05

hg_975.05

Date19
Year19
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Udělali jsme si takovou hudební skupinku , která provozovala českou hudbu . Vždycky nějaká děvčata něco upekla a pozvala nás a my jsme jim na revanš hráli a zpívali . Jinak jsme přece měli v Buzuluku taky svoji hudbu . Tam byl Vít Nejedlý ? Vít Nejedlý tam ješte nebyl , protože přišel až později , přišel až k brigádě . Ale byli tam staří baroví muzikanti . Tam byl třeba Megy Kačerek , hrál na klarinet . Potom tam hrál nějaký na harmoniku , nedávno zemřel . Pak tam hrál nějaký Traumann , potom se jmenoval Toman , to byl vynikající klavírista . Nějaký prostějovský Ota Šik hrál na housličky . Byla to hudbička , takových osm , deset lidí , která vyhrávala na různých nástupech , na různých oslavách . Měla o to ulehčený výcvik , nebyla u žádné bojové jednotky . To byla vojenská kapela ? Byla to vojenská kapela prvního praporu a tehdy právě Traumann složil tu hudbu , pochod Směr Praha . Je to melodicky nádherná muzika podle mého názoru , slova jsou samozřejmě poplatná , ta složil Honza Mareš . Ti lidi už taky nežijí . Mě tehdy už za komunistického režimu zamrzela v této souvislosti jedna taková věc , teď trochu odbočuji . Byl první máj a já jsem ležel v našem manželském loži se ženou . Měli jsme puštěné rádio a bylo asi tak sedm hodin ráno . Mohlo to být tak v roce , abych to situoval , 1958 , 1959 , účast v průvodech byla povinná . Najednou v rádiu slyším : " Teď budeme hrát pochod neznámých autorů Směr Praha . " Mě to šíleně naštvalo . Jak může někdo zatajit autory ? To člověk nemůže pochopit . Tak jsem už na ten průvod nešel . Pak už jsem nikdy nešel na průvod a každému jsem řekl , proč nejdu . Byl klid , nic se nestalo . Vy jste před tím , než jste měl tuhle vzpomínku , říkal , že jste v lednu 1943 z Buzuluku odcházeli . Ano . Odcházeli jsme , byl ešalon . Nevím , jaké měl číslo , jeho číslo je napsané . Byl to dlouhý ešalon , na devět set lidí . Dostali jsme zimní oblečení , to nebylo z Anglie . Na nohou jsme měli plstěné válenky , pak jsme měli vatované kalhoty , vatované brjuky , a šinjel , takový teplý kabát , to byla naše výbava . Prádlo jsme měli stále dál to anglické . To byla naše výzbroj , tak jsme odjeli . Opravdu musím říct , že tehdy to bylo až dojímavé . Nás přišlo vyprovodit skutečně celé město , potom jsme tam byli velmi populární . Vy jste byli jediná posádka nebo tam byla ještě ruská posádka v městě Buzuluk ? Tam nebyla žádná ruská posádka , ne . Vy jste byli jediná ? My jsme byli jediná posádka , ano , to souhlasí . Ale samozřejmě naše posádka tam zůstala dál , tam byl takzvaný náhradní prapor . Jistě . Tam potom zůstali naši lidi , kteří museli organizovat výcvik dalších jednotek , které se připravovaly . Pak tam ještě přicházeli další lidi z gulagů a přicházeli první lidi už ze slovenské armády , kteří přeběhli . Přicházeli do Buzuluku . Zůstaňme u toho , jak jedete ešalonem někam . Jeli jsme ešalonem někam , jeli jsme až do Valuyki . Byli jsme na cestě možná sedm dní , byli jsme v tepluškách , jak se tomu říká .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View