pk_015.02

pk_015.02

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Hromada vedoucích činitelů byla v koncentráku a moc málo se jich vrátilo , takže Sokol nebyl . Proč ? Sokol začal až po válce v roce 1945 . Hned jsme samozřejmě začaly chodit do Sokola , to už jsme nebyly žákyňky , to už jsme byly dorostenky . První slet byl v roce 1948 . Jenomže to zas nebylo úplně růžové , protože v únoru 1948 všechno uchvátili komunisti a ti taky sokoly neměli rádi . Pamatuji si průvod v Praze , když byl před tím sletem . Křičela se tam všelijaká hesla proti Gottwaldovi . Nejhorší na tom bylo to , že každá župa nesla před sebou ceduli , kde bylo třeba napsáno : " My jsme z Rokycan , župa Rokycanova . " Za tou cedulí šli všichni cvičenci , takže komunisti přesně věděli , co tam kdo vykřikoval , když si to fotili . To taky nebylo dobře , taky to hromada lidí odnesla . Když jsme potom přijeli domů a vyprávěli jsme to , říkali : " Vy dopadnete . Mají to všechno nafilmované . " Taky to tak bylo . Některé sokoly , kteří byli za války zavření a vrátili se , komunisti potom zase zavřeli . Bylo to hrozné . Jak jste prožila válku ? Válku jsem prožila tady v Rokycanech . Člověk z toho neměl rozum . Byly jsme holky , chodily jsme do druhé , do třetí třídy , když válka začala . Taky jsme prožily , že třeba byly nálety v Rokycanech . Ke konci války , v roce 1945 , lítala hloubková letadla , co jsme jim říkali hloubkaři . Spustila se až hodně nízko a střílela z kulometů . Bydleli jsme u trati . Střílela na transporty kolem nádraží , kde měli Němci všelijaké vagóny s jídlem . Nevím , co tam všechno měli . Jednou jsme šly ze školy a viděly jsme , jak letí a že tam sedí černoch . Vždycky jsme si honem lehly na zem . Říkaly jsme : " Tam je černoch ! " Jednou jsme šly ze školy a sirény houkaly nálet . Vždycky , když jsme šly domů , šly jsme kolem plynárny . Plynárny dřív byly takové obrovské bubny , ve kterých byl svítiplyn . Šly jsme ze školy s kamarádkou a houkaly sirény . Abychom se někam schovaly , jsme my , hloupé holky , honem běžely do plynárny , protože nikde nic nebylo . Tam samozřejmě byla budova , kde byli zaměstnanci . Běžely jsme do té budovy , do sklepa . Bombardovali nádraží , to nebylo daleko . Bylo to hrozné , jak jsme i ve sklepě cítily vzduchové vlny . Pak jsme přišly domů a mami říkala : " Kde jste se schovaly ? " Říkaly jsme : " V plynárně . " Říkala : " To jste tomu daly ! " Naštěstí plynárnu nechali být , ale kdyby se bývali trefili do plynárny , dneska jsem tu nebyla . Měli jsme takové příhody . Vraťme se ještě k fotce . K té fotce už bych nic moc ani nevěděla , už jsem všechno řekla . Vzpomenete si na něco z tohoto srazu ? Ani ne . Jenom si vzpomínám , jak jsme šli po ulici a jak jsme pochodovali . Pro nás , pro děti , to byl přeci jenom takový význačný den . Prožívaly jsme to .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View