ml_976.05

ml_976.05

Date19
Year19
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Velitel čety je základ úspěchu , to je marná sláva . Velitel roty má trochu jiné úkoly než jenom dávat přímo povely a tak dále . Má také organizační úkoly , výcvikové úkoly , musí se starat o materiál , o zásobování a tak dále . Potom mě s tou rotou , která se stala součástí čtvrtého praporu třetí brigády , zase čekalo veliké překvapení . Velitelem toho praporu byl nejprve plukovník Fanta , ale po plukovníku Fantovi převzal prapor nějaký major Stav . To byl Prostějovák , se kterým jsem se znal . Já jsem znal jeho , protože tam působil jako hokejový brankář v prvoligovém hokejovém družstvu , ale on mě neznal . Prostějov měl tehdy výborné hokejisty . Ale kromě kladů to mělo pro mě jednu úžasnou nevýhodu , že on svým odborným vojenským výcvikem byl minometčík . Mít minometčíka jako nadřízeného velitele je katastrofa , protože on přesně ví , co může od velitele roty žádat . Normální velitel , pěšák , to neví a můžou ho nějakým způsobem třeba taky oblbnout , když na to přijde . Říkám to tak , jak to je . Dneska už je mi tolik roků , že si to můžu dovolit říct . Posléze došlo k nasazení na Dukle . Potom začal krásný měsíc , nebo jak dlouho to bylo , v Sadagoře , to bylo blízko Černovic na rusko - rumunských hranicích . Tam to bylo opravdu krásné . Když to má být trošku veselejší , než začnu vykládat o tragédii Dukly , tak vám řeknu pěknou příhodu , která se mi stala . Černovice bylo město , které žilo , jako kdyby války vůbec nebylo . Tam byly všechny obchody , všechno se dostalo , byly tam cukrárny , krásné dívky a já nevím co všechno . Tam se řada našich kluků oženila . Tehdy jsem měl jako velitel roty svoji spojku , pucáka , říkalo se tomu " spojka " , a měl jsem krásného koně . Když jsem slyšel tyhle chvalozpěvy . . . Měl jsem v Sadagoře krásný podnájem . Moje jednotka byla v lese a velitelé čet byli u ní , takže jsem se nemusel moc starat . Vždycky jsem tam jenom přišel na kontrolu . Tak jsem se vydal koňmo do Sadagory také . V Sadagoře jsem přijel na náměstí , rozjel jsem se . Vzal jsem koně , uvázal jsem ho kolem sloupu , jako to dělali na Divokém západě , a vlétl jsem do cukrárny . Cukrárnu jsem neviděl už dlouhé roky . V té cukrárně , koukám , byly krémové řezy , to jsem měl za mlada hrozně rád . Nesměle jsem si o krémový řez řekl . Náramně mi chutnal , a tak jsem přišel s tím talířkem a povídám : " Můžu prosit ? " " Ano , klidně . " Měl jsem ještě dva řezy a zase mi to moc chutnalo . Potom koukám , že tam ještě jeden je . " Vezměte si to všechno už , " povídá mně , tak jsem si to vzal všechno . Sežral jsem to všechno . Zpáteční cesta byla tragická - jednou rukou jsem držel opratě koně , druhou rukou kalhoty , víc už nebudu povídat . Byly i veselé příhody na vojně . Ano . Pak přišla Dukla . Tak jsme se zase přesunuli do východiště k útoku , bylo to myslím devátého září , tak nějak to , myslím , začalo . Možná , že se pletu , nevím , jestli osmého nebo devátého září . Ano , správně . Ano , začala Dukla . Osmého září , máte pravdu . Byla to samozřejmě ohromná dělostřelecká příprava , žili jsme v domnění , že Němci jsou rozsekaní . Měli jsme informace , protože bylo důstojnické shromáždění před zahájením akce , kdy nás už generál Svoboda informoval , že na Slovensku na nás čekají dvě slovenské divize . Ty odepřou poslušnost Němcům a přidají se k nám a během čtyř dnů budeme v Prešově . Samozřejmě to nebyla pravda .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View