lk_037.07

lk_037.07

Date19
Year19
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Jmenuje se Jaromír . Vzpomenete si na něco , co jako dítě provedl ? Tehdy už bylo JZD . Naproti nám vystěhovali paní , které mně bylo tehdy strašlivě líto . Bylo jí přes sedmdesát let a vystěhovali ji někam do pohraničí , protože potřebovali byt pro cikány . Tehdy se říkalo cikáni , dneska jsou to Romové . Ta paní měla myslím pět dětí . Když byl ještě starší syn , tak tam ještě nějací mladí byli . Většinou se potom vystěhovali do Plzně , protože tam byla práce . Nabízeli hlavně ve Škodovce a dostali hned byt . Vystěhovali se , takže mladých lidí u nás zůstalo minimum , ani děti tam nebyly . Tenhle mladší syn už tam neměl vůbec žádného vrstevníka , pouze z té romské rodiny tam běhal chlapec . Byl moc pěkný , takový krásný chlapeček . Moc rád na něj dodnes vzpomíná . Hodně spolu kamarádili . Tehdy , jak jsme vybourávali staré zdi , byla na dvoře hromada kamení . Jemu byly asi tak tři , čtyři roky . Přilétl , na hlavičce ránu : " Maminko , já mám díru v hlavě . " Někam tam právě lezli na kameny a spadl , takže mu to musela paní doktorka sešít . Protože tehdy nikdo žádné auto neměl , tak nás k paní doktorce vezl jeden pán na motorce . Sešila mu to , takže má dodnes jizvu . Dodnes má znameníčko , které si nese odmala . Zahojilo se mu to dobře ? Ano , zahojilo se mu to dobře . Bylo to naopak až moc klidné a hodné dítě . Jak často se spolu dnes vídáte ? Celkem často , nejdéle jednou za čtrnáct dní se přijedou podívat . Při jakých příležitostech ? Pravidelně se scházíme na Vánoce , na Velikonoce . Vždycky jsme měli " svátek březňáků " , protože v březnu se nám narodili tři , Václav , Jaromír a ještě vnuk Jakub . Byli to březňáci , tak jsme se pravidelně scházeli . Také o pouti a vždycky , když přijedou . Jsem ráda a šťastná , když přijedou . Je to moje rodina , je to moje všechno . Mám je všechny moc ráda . Vzpomenete si , kdo tohle fotil ? Ano , vzpomenu . K sousedům přijel nějaký synovec . Měl fotoaparát a myslím si , že se tím i živil , tak nás vyfotografoval . Je to tedy focené u vás ? Je to zase u nás vepředu na zahrádce v Kramolíně . Měli jsme tam tehdy zasazené stromky , říkalo se jim lepáže , protože měly takový zvlášťní tvar . Podle stromků vidím , jak stárneme nejen my , ale i děti , protože dneska se už některé musely vyměnit a některé ještě zůstaly . To je zajímavé . Řeknete mi k téhle fotce ještě něco ? Už by to asi bylo všechno . Podíváme se na další . Copak je to tady ? To jsou manželovy sedmdesátiny , kdy jsme se sešla celá rodina , včetně mých sourozenců . Je to tedy rodinná fotka ?

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View