jg_914.01

jg_914.01

Date19
Year19
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Tudíž jsem také přispíval ke zvýšení obratu , asi do té míry , že za nějakou chvíli si najali hotel , který pronajímali také vojákům . Tel Aviv během války žil poměrně docela dobře , protože byl velmi výstavním městem . To , čemu dnes říkáme turistický ruch , tam nahrazovali vojáci na víkendových propustkách a nebo na dovolených ze všech okolních států Středního východu . Postupem času jsem se stal vrátným v hotelu , čímž jsem od pana šéfa dostal pronajatý pokoj dvaapůl čtverečních metrů . Když jsem si zavazoval boty , dělal jsem to na chodbě . Byly tam dvě palandy , na hořejší byly náhradní matrace a lůžkoviny a na spodní jsem spal . Ale přece jenom to pomohlo tím , že jsem ušetřil za nájemné , tak jsem za tuto úpravu musel být svým způsobem vděčný . Až jednoho dne mě nějací známí , kteří se dozvěděli , že jsem se v Praze učil fotografem , doporučili jedné rumunské rodině . Jako dneska vím , že se jmenovali Seubávelrosio , měli fotoobchod a živili se tím , že vyvolávali , kopírovali , zvětšovali . Měli jednoho nebo dva fotografy , kteří fotografovali na pláži a ve městě , tak jako se u nás dřív fotografovalo na ulici . Je to velmi nepříjemné a velmi ponižující zaměstnání , když zvednete stokrát aparát , 99krát vás odmávnou a jenom jednou je vyfotografujete . Pak z nich musíte vydyndat zálohu , musíte jim říct , kdy přijdou . Musíte se je snažit přesvědčit o tom , aby si vzali víc než ty dvě fotografie . Ještě k tomu jsem sice uměl fotografovat , ale zase jazyk nebyl na dostatečné výši , abych se mohl bavit technicky . Dneska vím , že fotografování se říká " liidstalem " . Když nějaká dívenka na pláži zvolala " lidstalem šalánum " , náš fotograf přišel . Taky jsem byl strašně hrdý , že jsem jí rozumněl . Pak jsem věděl taky , jak se říká " dva za šilink " . To je " šnajm by gruš " , poněvadž " gruš " se říkalo šilinku . Jednoho dne mě opustil stud a řekl jsem si : " Proč nevyužiješ toho , že umíš anglicky ? Proč nefotografuješ armádu neboli vojáky , kteří chodí na propustky a dovolené ? " Byla to velmi náročná práce , protože ta činnost se vyvíjela někdy od rána až do oběda . Co jste nevyfotografoval do oběda , už nemělo význam , protože večer vojáci odjížděli a do té doby musely být snímky hotovy . Když jste někdy našel někoho , kdo se tam zdržel víc než den , tak jste ho mohl vyfotografovat i odpoledne . Na tom se založil můj úspěch , protože jsem se stal nejvěhlasnějším fotografem s největším obratem . Fotografoval jsem k nelibosti všech konkurentů nejvíc vojáků a měl jsem náhle prudce velké příjmy . Vedlo to až tak daleko , že se mi jeden fotograf chtěl pomstít a rozbil mi brýle do oka , takže jsem s ním se vším možným musel k soudu . Takže i v tomto oboru a v této oblasti zeměkoule může být závist , může být i úspěch . Z toho úspěchu jsem měl tu výhodu , že když jsem se oženil , mohl jsem si najmout zařízený pokoj , ne byt , ale zařízený pokoj , a poměrně slušně v Tel Avivu žít . Koho jste si vzal , jak jste se seznámili ? Prostřednictvím svých českých přátel jsem se seznámil s jednou rakouskou dívkou , kterou jsem si po velmi krátké známosti vzal . Žili sme spolu také jenom velmi krátce , protože mně už nezbývalo mnoho dní před nástupem na vojnu . K nástupu na vojnu došlo 8 . ledna 1943 . Tam jste se tehdy přihlásil ? Tam jsem se přihlásil . Ještě je nutno se zmínit o jedné velmi ošklivé době , kdy mladý člověk chodící po Tel Avivu bez uniformy byl zrádce , ulejvač , lidé po něm plivali . My , Čechoslováci , jsme nosili u sebe vždycky povolávací rozkaz , abychom dokázali , že schází jenom nástup , ale že na vojnu jdeme . Asi to v tom nadšení bylo nutné , takovýto postoj , i když bylo nepříjemné , když se vás snažila banda lidí vyhodit večer z kavárny nebo v poledne z restaurace . Zabezpečil jsem svoji manželku tím , že na vojně měla nárok na určité výhody . Pobírala nějakou rentu , která jí umožnila bezstarostně žít , dalo by se tak říct . Měla přístup do vojenských kantýn , čímž získala opět výhody v dobrém zásobování oproti jiným obyvatelům , občanům a lidem kolem . Po době , kterou jsem strávil ve výcvikovém středisku v blízkosti Haify s celou jednotkou , jsem po stažení z Tobruku nastoupil cestu do Velké Británie neboli do Anglie . Vaše manželka byla Židovka ? Ano , rakouská Židovka , která ovšem v květnu 1944 podlehla leukemii , v době , kdy už jsem byl v Anglii a kdy jsem s ní byl jenom v korespondenčním styku . Zůstala tedy v Palestině ? Zůstala v Palestině , umřela ve známé nemocnici s Chagallovými obrazy na Hadassah v Jeruzalémě . Odjel jste do Británie . Cesta do Británie vedla . . . Ještě v Palestině jste se nedostal do nějakých vojenských akcí , že ? Ne , část jednotky byla nasazena v Tobruku , ale já jsem zůstal ve výcvikovém středisku v blízkosti Haify .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View