ak_147.04

ak_147.04

Date19
Year19
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Akorát tohle byly takové hrůzy ze školy . Dětství samo o sobě je ale krásné . Žilo se víc na ulici . Děti žily v kolektivu . Bylo jich fůra . Auta po silnicích nejezdila . Od jara jsme hrály kuličky . Pak si hrály všelijaké hry : na honičku , na schovávanou , lezly po stromech a takhle řádily . Matky nás ráno vypustily , pak jsme se někde , pomalu v běhu , najedly a zas už byly venku . Tohleto bylo hezké . Jak jste prožívala válku ? To je zajímavé . Mně už stačil Mnichov . Žila jsem ve vnitrozemí . Akorát jednou jsem byla s tetou na dovolené v pohraničí . Tam jsem zažila tu nevraživost mezi Čechy a Němci . To bylo někdy na jaře v roce 1938 nebo možná 1937 . Nevím . To už bylo vypjaté . Tady ve vnitrozemí jsme ale tyhlety štvanice nezažili . To zažila moje kamarádka , s kterou se přátelím od roku 1939 , kdy jsme si v primě sedly vedle sebe , dodnes . Kamarádíme se do teďka . Píšeme si . Je třicet kilometrů daleko ode mě . Jsme už osmdesátileté báby . Líčila , jak ji museli vodit do školy , protože měli strach , že ji ti henleinovci ( děti Hitlerjungen ) ublíží . Už byly takovéhle nálady . Všechno to bylo uměle vypěstované a je to škoda . Byla jsem v primě , když začala válka . Začalo to tím , že nám sebrali učebnice . Lépe řečeno nebyly povoleny . Nevím proč . Navíc jsem byla vždycky krátkozraká . Přišla jsem na to až jednou v primě s kamarádkou . Mhouřila pravé , levé oko . Říkala jsem : " Ty dovedeš zamhouřit i pravé ? Já ne . " Myslela jsem , že jako je člověk pravák a levák , že má jednu ruku schopnější , tak s očima že je to taky . Pak jsem zjistila , že mám levé oko úplně tupé a tím pádem to pravé neumím zavřít . Maminka se mnou zašla k očnímu lékaři . Pak už začala má strastiplná cesta od dioptrie k dioptrii . Nakonec jsem měla i odchlípnutou sítnici , operaci a tak dále . Pro mě byla škola hrůzná , protože jsem neviděla na tabuli . Moje kamarádka přitom byla dost vysoká , já ne . Nechtěla jsem sedět v první lavici . Když mě tam posadili , tak jsme to obě obrečely . Tak jsem zase seděla vzadu , koukala jí do sešitu a opisovala teprve to , co ona sepisuje z tabule . Anebo si vzpomínám , když přinesli nějaké modely . Tehdy toho moc nebylo . Naše gymnázium bylo prastaré , přestože Hradec byl tehdy salon republiky .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View