Zákon
proti
komunismu
nezpůsobí
vlnu
procesů
Prokuratura
bude
podle
jejího
mluvčího
při
případných
obžalobách
vycházet
především
z
materiálů
koordinačního
centra,
Konfederace
politických
vězňů
a
archivu
ministerstva
vnitra.
Hulík
si
nemyslí,
že
by
vyšetřovatelé
policie
mohli
vypátrat
mnoho
nového.
"Buďto
jsou
věci
v
archivech
a
lidé,
jichž
se
týkají,
žijí,
nebo
ne
a
pak
už
se
zřejmě
nedá
nic
dělat,"
uvedl.
Soud
má
v
zákonem
vymezených
případech
právo
rozhodnout
o
vině,
ale
neuložit
trest.
Mluvčí
prokuratury
se
domnívá,
že
toto
oprávnění
může
být
využito
i
při
soudních
procesech
s
pachateli
politicky
motivovaného
násilí
v
50.
letech,
vzhledem
k
jejich
vysokému
věku.
Konfederace
politických
vězňů
Československa
dosud
předala
koordinačnímu
centru
informace
o
asi
tisíci
případech.
"Nechceme
žádné
lynčování.
Všechno
je
třeba
řádně
doložit
a
soudit,"
řekl
tajemník
KPVČ
Miroslav
Kostelka.
Konfederace
je
podle
něj
s
přijetím
zákona
o
protiprávnosti
komunistického
režimu
spokojena,
přestože
navrhovala
jeho
širší
podobu.
Mimo
jiné
žádala,
aby
promlčecí
lhůta
začala
běžet
až
ode
dne
účinnosti
zákona,
nikoli
od
prosince
1989,
jak
schválil
parlament.
"Zákon
měl
být
přijat
dříve.
Nás
i
našich
protivníků
ubývá,"
poznamenal
Kostelka.
Možnost
stíhat
některé
dříve
promlčené
trestné
činy
by
neměla
podstatně
zatížit
vyšetřovací
a
justiční
orgány.
"Hlavní
tíha
z
hlediska
dokumentování
této
trestné
činnosti
a
zjištění
konkrétních
pachatelů
ve
vztahu
ke
konkrétním
trestným
činům
bude
na
orgánech
policie,"
uvedl
ministr
spravedlnosti
Jiří
Novák.
Ministr
vnitra
Jan
Ruml
si
nemyslí,
že
by
se
nyní
začaly
masově
vyšetřovat
zločiny
jednotlivců,
páchané
za
doby
komunistického
režimu.
"Zákon
spíše
umožňuje,
aby
v
konkrétních
doložitelných
případech
mohlo
být
vyšetřování
vůbec
zahájeno.
Nedokáži
teď
odhadnout
dopad
zákona
na
Úřad
pro
vyšetřování,
ale
myslím,
že
to
rozhodně
neztíží
jeho
práci
nějakým
markantním
způsobem,"
řekl
Ruml.