mf930709_148

Německo a Japonsko chtějí do RB OSN T - Německo a Japonsko, které jako poražené státy ve druhé světové válce byly přijaty později do OSN, budou koordinovat své úsilí o získání křesel v Radě bezpečnosti světové organizace. Prohlásil to včera v Tokiu bonnský ministr zahraničí Klaus Kinkel, který se s kancléřem Helmutem Kohlem účastní summitu sedmi nejvyspělejších zemí (G7). O společném postupu obou zemí jednal Kinkel ve středu se svým japonským protějškem Kabunem Mutó. Ministři se v této souvislosti dohodli na pravidelných dvoustranných konzultacích. "Japonci chtějí křeslo v Radě bezpečnosti, to není žádné tajemství, a my chceme také jedno," prohlásil Kinkel před novináři. Dodal, že SRN se nechce s Japonskem "tlačit a strkat", nýbrž "navzájem se podporovat". USA podle agentury Reuter otevřeně podporují stálé členství Německa a Japonska v Radě bezpečnosti, zatímco Britové a Francouzi projevují méně nadšení. Japonsko včera souhlasilo s tím, aby důležitá pasáž o jeho územním sporu s Ruskem byla z prohlášení G7 vydaného včera na summitu v Tokiu vypuštěna, ale zdůraznilo, že dřívější dokumenty G7, v nichž se naléhá na řešení tohoto sporu, zůstávají v platnosti. O osudu této pasáže informoval novináře japonský ministr zahraničí Kabun Mutó, když je s prohlášením seznamoval. Ruský prezident Boris Jelcin včera přiletěl do Tokia, aby se setkal s účastníky vrcholné konference sedmi nejvyvinutějších zemí světa. Rusko očekává od Západu pomoc. S nejvyššími představiteli zemí G7 se má Jelcin setkat dnes potom, kdy třídenní summit G7 oficiálně končí. O pomoci Rusku se na summitu v Tokiu obsáhle jednalo. Jedním z výsledků jednání je podle amerického ministra financí Lloyda Bentsena dohoda, že skupina G7 asi poskytne Rusku privatizační fond o výši tří miliard dolarů. Fond má být použit na privatizaci velkých státních podniků. Tato částka by měla sestávat z 500 milionů technické pomoci od G7, jedné miliardy na exportní úvěry a jedné miliardy od Světové banky a dalších mezinárodních finančních institucí. Zbývajících 500 milionů by poskytla Světová banka ruským místním úřadům na překonání důsledků privatizace pro obyvatele jejich obcí. USA do fondu přispějí částkou 125 milionů na dotace a technickou pomoc a 250 milionů dolarů na exportní úvěry.