mf930709_059
mf930709_059
Date | 19 |
---|
Source type | nws |
---|
Year | 19 |
---|
Annotation status | tamw |
---|
Subset | train-6 |
---|
Genre | review |
---|
Text type | pub |
---|
View options
Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Hostiny
imaginace
a
humoru
"Jazyk
byl
dán
člověku
proto,
aby
jej
užíval
surrealisticky,"
napsal
kdysi
André
Breton.
Pavel
Řezníček,
který
nyní
vydal
v
nakladatelství
Pragma
další
ze
svých
románů,
ZVÍŘATA,
vzal
jeho
tvrzení
za
své.
Tak
jako
jsou
jeho
básně
vlastně
malými
povídkami,
jsou
jeho
romány
"rozepsanou"
básní.
Spíš
než
fantaskní
prózou
jeví
se
jako
většina
surrealistické
prózy
zobecněním
utopie.
Na
pozadí
v
podstatě
banálního
příběhu
rozehrává
Řezníček
s
nenasytnou
chutí
hraničící
až
s
obžerstvím
hostiny
imaginace
a
humoru,
které
však
zdaleka
nejsou
samoúčelné.
Prokazuje
v
nich
důvěrnou
znalost
světa
i
dnes
stále
vzácnější
smysl
pro
skutečnost:
"Každá
kalhota
mu
připomněla,
kde
v
ní
kdy
byl.
Bylo
to
čichové
album...zažil
toho
ve
svých
kalhotách
opravdu
hodně."
Jeho
humor
stejně
jako
básnické
obrazy
je
absurdní
i
smyslově
názorný.
Nevynalézá
iracionální
objekty
jenom
pro
jejich
snovost
a
magii
obraznosti.
Spíš
než
opojením
slastí
jsou
výrazem
znechucení
a
katastrofou
rozumu;
jakkoli
nemožné,
jsou
současně
až
podezřele
skutečné.
Řezníčkův
nezaměnitelně
agresivní
styl
je
vzácným
příkladem
toho,
že
nejen
v
automatickém,
ale
i
ve
vědomém
psaní
proudí
básnické
fluidum
schopné
fascinovat.
Agresivní
jsou
i
erotické
pasáže
a
obcování
nešťastné
učitelky
s
lesbickou
kozou
či
masturbace
talířů
patří
k
nejsilnějším
pasážím
Zvířat.
Autorův
třetí
román
si
nedělá
nároky
na
"konečnou"
pravdu
o
světě.
Končí
jako
většina
němých
grotesek,
aby
se
scéna
vyčistila
a
vše
mohlo
začít
znovu.
Download Source Data • Download text
• Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View