mf920925_019

mf920925_019

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-4
Genreinvitation
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Dramata tohoto světa VÝSTAVA WORLD PRESS PHOTO VČERA OTEVŘENA V KAROLINU

Když chlap pláče, to není jen tak. Jde do tuhého. Na fotografii Davida C. Turnleye pláče třiadvacetiletý americký seržant Ken Kozakiewicz nad smrtí svého kamaráda Andyho Alanize. Ostatky Andyho jsou v plastikovém pytli, u Kozakiewiczových nohou. Scéna je rámována stísněnou prostorou helikoptéry, která je odváží z bojiště v Perském zálivu. Turnley dostal za zmrazení tohoto výmluvného okamžiku ocenění za nejlepší fotografii roku 1991 v soutěži World Press Photo. Od včerejška je spolu s desítkami dalších vystavena v pražském Karolinu.

Potřetí je v Praze přehlídka superfotografií, které od roku 1955 vybírá devítičlenná nezávislá porota. Ty nejzajímavější letošní se hodnotily během pěti únorových dní: ona devítka expertů musela zvažovat celkem 17 887 snímků od 1607 autorů. To není málo.

WPP si klade za jeden z cílů odrážet nejdůležitější události, které co nejvíce postihují atmosféru roku. Kde jsou ty časy, kdy si primát odnesl Stanislav Tereba za fotografii brankáře v dešti... psal se devětapadesátý. Vítězné snímky od doby prakticky nikdy nebyly idylické, většinou zachycovaly a zachycují hrůzy válek, revolucí, pučů nebo přírodních katastrof. Stačí připomenout jen dva poslední ročníky. 1989: tank v čele kolony obrněnců na pekingském náměstí Nebeského míru se řítí na studenta. 1990: truchlící pozůstalí v Kosovu. Taková je realita a vyhnout se prostě nelze. Nicméně, stane-li se jednou ten zázrak a svět obletí fotografie s jiným než podobně tragickým vyzněním, bude to jasný signál, že časy se mění - k lepšímu.

Prvenství Davida C. Turnleye je mimo jakékoliv diskuse. Turnley je v současnosti absolutní špička mezi fotoreportéry, jako přízrak se zjevuje všude, kde o něco jde. Bývá zpravidla u všeho první. Konkurenci měl tentokrát především v Sebastiaovi Salgadovi (držitel Ceny Oskara Barnacka), členu elitní agentury Magnum, který přinesl seriál o partě kanadských specialistů snažících se uzavřít ventily od unikající nafty v Kuvajtu. To černobílé drama o důsledcích války je brilantní, nepatetickou ódou na lidské hrdinství. Stejné téma mapoval také Stéfane Compoint, jenž získal první místo v kategorii Lidé, o nichž se mluví (série) z francouzské Sygmy: opět hasiči, opět vrt. Jenomže přinesl snímky barevné.

Podařilo se mu dokonale vystihnout boj člověka s živlem, Compointova kompozice je příkladná - na první pohled se člověku zdá, že je to nějaká expresívní malba. A tak bychom mohli pokračovat od fotografie k fotografii. Co snímek, to příběh. Pšenka po době zase vykvetla i pro Československo v podobě druhé nejlepší fotografie v kategorii Lidé, o nichž se mluví. Pavel Štecha fotografoval Václava Havla u slavného gotického obrazu od Mistra Theodorika.

V Karolinu zůstanou všechny fotografie do 18. října, letos zhlédly výstavu desítky tisíc lidí v padesáti zemích celého světa. Dobře, že jsme mezi nimi.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View