mf920922_127

mf920922_127

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-3
Genreessay
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Ve Francii není ani vítězů, ani poražených POTVRDILA SE TAK PŘEDPOVĚĎ JEJÍHO PREZIDENTA

Paříž (Od našeho stálého zpravodaje) - Francie, jako nějaká postava vymyšlená Moliérem, odvážila v nedělním referendu svou odpověď na apatykářských vážkách: 51,05 procenta pro ratifikaci maastrichtské dohody ustavující Evropskou unii, zbytek - představující téměř stejný počet hlasů - proti.

Takto mimochodem potvrdila to, co prezident Mitterrand hlásal po několik měsíců, že v tomto referendu nebude "ani vítězů, ani poražených". Věru, je tomu tak a žádný ze stoupenců "ano" se nemůže chvástat tak mizerným výsledkem a vydávat ho za vítězství.

Toto kratičké "ano", vyjádřené bez nadšení, je přesně to, co Francouzům vyhovuje. Vysokou účastí (více než 70 procent) ukázali světu svou zodpovědnost a to, že neberou věc Evropy na lehkou váhu.

Tím, že Maastricht "prošel", Evropanům nepokazili hru a zároveň dali najevo své vlastní vládě, že mandát, který dávají k vedení evropské politiky, je patřičně podmíněný.

Pod podmínkou není pouze současná vláda, ale všechny budoucí, včetně , která by mohla vzejít z vítězství opozice v příštích parlamentních volbách v březnu příštího roku.

Přes všechny obavy, že dojde ke smíchání žánrů - vnitřní politiky a věcí sjednocení Evropy - Francouzi nakonec předvedli svou demokratickou vyspělost: odmítnutí Maastrichtu či vlažný postoj k němu není odmítnutím politiky či oné vlády, ale civilizace, o které se mnozí domnívají, že vznikne spolu s evropským sjednocením.

Dostala-li Evropa coby dárek své budoucí spojení, Francouzzi, kteří ho dali, si současně dokázali, nakolik jsou rozliční. Francie rozdělená na levici a pravici ve světle referenda jaksi dočasně zanikla. Ale o to víc se projevila jiná dělení: na proevropská města a konzervativnější, do sebe uzavřenou vesnici. Na východní a západní Francii, které hlasovaly "ano" (ve Štrasburku přes 70 %), a odmítavý jih, zejména pobřeží Středozemního moře. Dělení ovlivněna nejen geografií, ale taktéž sociologií: průzkumy ukazují, že strach z neznáma, které se nazývá Evropou, je silnější v nižších společenských vrstvách, méně schopných se adaptovat na nové podmínky.

Francie se také značně rozdělila podle generací: na mládež, která se evropského dobrodružství nebojí, a starší generaci, která by, jak se patří, radši zůstala při starém.

Toto vše jsou přirozeně pouhá schémata. Zásluhou referenda, a ne zrovna druhotnou, je však, že jim dovolilo se vykreslit.

Nyní nastává návrat k vnitřní politice, kde tolik nemusí být brány ohledy na to, co si v cizině pomyslí. Francouzi spolu se sebou a proti sobě. Ti, kdo se dočasně spojili - "kvůli Maastrichtu" - budou zas nuceni klást důraz na rozdílnost svých politických koncepcí.

A obraz Francie - zároveň otevřené a opatrné -, který před nimi vyvstal v souvislosti s evropským referendem, jim v této formulaci zajisté poslouží.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View