mf920922_124

mf920922_124

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsetetest
Genrenews
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Bez prohloubení demokratických postupů se neobejdeme

Štrasburk (Od našeho zvláštního zpravodaje) - Evropský parlament uvítal minulý týden, v předvečer francouzského referenda o Maastrichtu, ve svých lavicích celou bruselskou generalitu v čele s předsedou Komise Evropského společenství Jacquesem Delorsem. Ten poslancům Evropského parlamentu nečekaně zalichotil. Jejich volání "po větší demokratičnosti a racionálnosti" mu prý působí velkou radost.

"Musíme jednou provždy přiznat, že v dnešní a především v budoucí Evropě bude svrchovanost lidu na úrovni celého světadílu vyjadřována dvojím způsobem: jednak prostřednictvím Evropského parlamentu, jehož pravomoci budou posíleny, jednak prostřednictvím hlasů národních parlamentů, vládních kabinetů a šéfů vlád či států v rámci Evropské rady, která bude určovat zásadní orientaci," upřesnil.

Týž Jacques Delors včera označil výsledky nedělního hlasování Francouzů za "rozhodující pokrok pro Evropské společenství". Poslancům Evropského parlamentu ve Štrasburku blíže vysvětlil, jak k tomuto názoru dospěl: "Nejen celá kampaň kolem referenda, ale i s spojené diskuse občanů o Evropě byly pro politiky velkou lekcí: šlo o omlazovací kůru evropské demokracie."

V tomto kontextu jsou velmi důležitá i Delorsova slova adresovaná v pondělí těm Francouzům, kteří v neděli hlasovali proti Maastrichtu, čímž vyjádřili svou úzkost: "Musíme s nimi počítat jak v měřítku Francie, tak celé Evropy. Bez prohloubení demokratických postupů se nyní již vskutku neobejdeme."

Generální tajemnice Rady Evropy Catharine Lalumierová včera vyjádřila ve Štrasburku své přesvědčení, že případné francouzské "ne" by bylo bývalo "mohlo na východě světadílu, v tamější nestabilizované části Evropy, kde se opět probouzí nacionalismus, pouze podpořit odstředivé síly". Velmi ji nadchlo, že ve Štrasburku, metropoli Alsaska-Lotrinska, kde sídlí četné evropské orgány, bylo pozitivních odpovědí občanů v referendu 72,22 procenta. Tento rekord svým způsobem přispěl k celkovému "ano".

Hovořili jsme o tom v neděli večer i s voliči městečka Haageuenau na francouzském břehu Rýna. Zejména starší z nich ochotně říkali, proč hlasovali "ano" (a bylo jich v celém regionu 65,48 procenta): "Nechceme, aby se sem ještě někdy vrátila nevraživost mezi lidmi po obou stranách hranic a umělá izolace. Díky Evropě se konečně máme i po hospodářské stránce lépe než kdy předtím. A to platí i pro naše sousedy v Bádensku-Württenbersku."

A tak se v Alsasku-Lotrinsku přihodilo něco, co v jiných oblastech Francie vůbec nezažili: zdejší odbory společně se svazy podnikatelů a sdruženími svobodných profesí založily "Výbor pro Ano", do jehož čela se postavil bývalý předseda Evropského parlamentu Pierre Pflimlin.

Pouze část rolníků a s nimi profesně spojených řemeslníků či obchodníků kazila idylku v pohraničí, které přiléhá ke "zlému Německu". Ti však jako příčinu svého negativního postoje v referendu uváděli jiné obavy: z ohlášené agrární reformy, která by je údajně měla připravit o subvence.

Omlazovací šok evropské demokracie, se kterým začali 2. června 1992 Dánové, tedy prokázal první léčivé účinky. Zda budou definitivně stačit na to, aby se Evropská unie postavila na nohy hned od 1. ledna 1993, o tom jsou však ve Štrasburku nejvážnější pochyby.

Příští nebezpečná turbulence se zřejmě dostaví, britský premiér John Major narazí v Dolní sněmovně na zmobilizované odpůrce své podmíněně proevropské politiky.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View