lnd94103_100

lnd94103_100

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-5
Genrecomment
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Ruskému filmu nabídl šanci Boris Jelcin Druhý sjezd kinematografického svazu zahájil "sbírání kamenů" Konec podtitulku Galina Kopaněvová Autorka (nar. 1931) je filmová publicistka, působí na Univerzitě Karlově K poznání, že "nastal čas sbírat kameny", dospěl nedávný druhý sjezd ruských filmařů, když bilancoval "čas jejich rozhazování". K němu došlo živelnou decentralizací, v niž vyústila reforma odstartovaná legendárním pátým sjezdem sovětských filmařů z května 1986. Nad letošním sjezdovým rokováním se vznášel přízrak krize. Tak totiž bývá aktuální situace ruského filmu vnímána. Neplatí to přitom o tvorbě. Přes jistý pokles profesionality se v objevují invenční reflexe, neustává příliv nových talentů, produkce přes obrovský růst nákladů nestagnuje: předloni vzniklo 179 filmů, vloni 137, z toho státem dotovaných 19 a 26. Prokazatelný krizový prvek ovšem znamená absence hodnotných domácích filmů v repertoáru ruských kin, zaviněná zanedbáním distribuční politiky. Po produkčním boomu (400 filmů v sezóně 1990-1991), kdy do podnikání vstoupily špinavé peníze a překupníci (například film zakoupený od výrobce za 15 miliónů šel do kin za 60), studia a nově vzniklé společnosti zůstaly bez zisků. Kina mezitím zaplavil laciný americký šunt, zakoupený podnikavci z distribučního kolosu, jejichž aktivita unikla reformátorům, zaujatým transformací tvůrčího sektoru. Dnes se z množství distribučních firem vynořilo několik "civilizovaných", které mechanismus konkurence roztáčejí dovozem hodnotné zahraniční produkce. Problémem však zůstává pirátský trh, odčerpávající legálnímu miliardové sumy. Nebezpečná je také plíživá privatizace kin, která se proměňují v herny, sklady a autosalóny. Zatímco poctivá kina při ceně vstupenky 1000 rublů (jízdenka do metra stojí dnes 100 rublů) a rozbujelé kriminalitě zejí prázdnotou. Velká studia se v rámci privatizace rozpadla na množství minipodniků a výrazným zdražením poskytovaných služeb (k němu je tlačí vysoké zdanění) prakticky vyhnala tvůrce z ateliérů, pronajímaných k nefilmovým účelům. Na návratnost investic může dnes spoléhat jen film pořízený za 300-350 miliónů rublů nebo natočený v koprodukci a následně uvedený v zahraničí. Ateliérová realizace náročnějšího projektu vyjde na miliardu. Tato fakta z referátu předsedy svazu ruských filmařů režiséra S Solovjova i z dalších diskusních příspěvků svádí k pesimistickým prognózám. Argumenty odvozenými z věcné analýzy tržního procesu, v němž živelnost již střídá seberegulace, usměrňovaná konkurencí i legislativou, je ovšem na sjezdu korigoval předseda Ruského výboru pro kinematografii A????? Medveděv. Podporu nejen morální slibuje filmařům také prezidentský výnos Borise Jelcina z 15. dubna tohoto roku. Vládě ukládá vypracovat protekcionistická opatření směřující k co nejpříznivějšímu finančnímu, úvěrovému a daňovému režimu v oblasti výroby i šíření filmové produkce a videonahrávek. Do tří měsíců být předložen k posouzení zákon o kinematografii, do měsíce schválen způsob dovozu zahraničních filmů. Film je ve výnosu pojednán jako důležitý faktor duchovního a mravního rozvoje, jeho podpora jako jeden z prvořadých úkolů kulturní politiky státu. K blížícímu se stému výročí kinematografie se zakládá zvláštní ruský organizační výbor, jemuž Jelcinův výnos ukládá zajistit mimo jiné maximální prezentaci nejlepších ruských filmů na obrazovce. V šanci, kterou nabízí Jelcinův výnos, se přízrak krize ruského filmu rozplývá. Tak alespoň vyznělo jednání kinematografického svazu, při němž zazněla mimo jiné i omluva na adresu garnitury (Kulidžanov, Bondarčuk a další), kterou před časem reformátoři (sami ne vždy dost prozíraví) odstavili. Pro ruský film to však může být šance poslední. Pokud nebude v dalším kole transformace přihlédnuto k aktuálním trendům ekonomickým a estetickým, na které v Moskvě upozornil režisér Andrej Michalkov-Končalovskij, poučený svým působením v Americe a západní Evropě.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View