lnd94103_061

Na nízké nájemné doplatíme Na území ČR si už asi padesát let stát vylepšuje obraz výsledků svého hospodářství před obyvateli tím, že mocenskými prostředky zajišťuje levné bydlení za cenu chátrání bytového fondu. Rozdíl mezi platbou za bydlení poskytovanou obyvateli domu a potřebami údržby stále vzrůstá. V posledních letech komunistického režimu byla již veřejně zchátralost bytového fondu vyčíslována, zřetelně vzrůstala, i když byly z veřejných prostředků provozovatelům bytového fondu poskytovány významné dotace. O skutečnosti, že nyní žijeme z podstaty měrou ani dříve nebývalou, se ze sebechvalných prohlášení představitelů vlády nedozvíme ani zmínku. Vychází se zřejmě z představy, že dům je podobnou majetkovou konzervou jako cihla zlata v sejfu a netrpěliví vlastníci domů mají počkat ještě pár let, až své bohatství budou moci uplatnit. Skutečnost je však jiná. Starší domy s dřevěnými konstrukcemi krovů a stropů a se zchátralými střechami jsou často již napadeny dřevokaznými houbami. Úspora nákladů na jejich včasnou sanaci pak bude v budoucnu vyžadovat demolici - s případným ponecháním obvodových zdí. Už teď je nutno často takto postupovat. Kromě přímých ztrát přinášejí tyto postupy značné nároky na dopravu a ukládání suti, zvýšení prašnosti - tedy výrazně negativní dopad na životní prostředí. Daň, která bude placena za populistickou snahu udržet extrémně nízké nájemné, a to často i těm, kdo to vůbec nepotřebují nebo si to vůbec nezaslouží, bude strašně velká. Výhradní ohled na krátkodobé cíle brání zřejmě státu, aby vzal na zřetel aspoň to, že právě nejvíce ohrožená historická zástavba městských center zajímá turisty, kteří přinášejí nejlevnější devizové prostředky. Z dopisu Jiřího Zámka, Praha