lnd94103_001

lnd94103_001

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-7
Genreessay
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Bez potlesku Jana Šmídová Pozdě, ale přece, chtělo by se říci poté, co poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o mimosoudních rehabilitacích. Ta, po téměř čtyřech letech poznamenaných diskusemi a neúspěšnými legislativními kroky, otevřela možnost, aby Židům byl vrácen majetek, o který je připravili nacisté. Novela, již nakonec drtivou většinou hlasů po pečlivé zákulisní přípravě český parlament posvětil, však tolik zádrhelů, že k jásotu není sebemenší důvod. Za jednoznačné pozitivum lze považovat snad jen fakt, že zákon vůbec prošel. Jeho schválení předcházela úporná jednání uvnitř koalice, jejichž výsledek charakterizuje následující situace. Zatímco ODS, z jejichž řad vzešly pozměňovací návrhy týkající se zejména odškodnění pouze "rasově postižených osob" a vypuštění novely zákona o půdě považuje schválení zákona za kompromis, ze strany ODA zaznívá něco jiného. Předkladatel zákona poslanec Viktor Dobal hovoří o tvrdém ultimátu, jímž velký koaliční bratr schválení zákona podmínil. Za nejproblematičtější je označována skutečnost, že novela omezila restituce jen na osoby, jež přišly o majetek z rasových, nikoliv však národnostních či politických důvodů. Toto znění je v porovnání s původní předlohou velice zúžené a místo nápravy křivd může vyvolat nejen křivdy další, ale i prohloubit animozitu vůči židovským spoluobčanům. Navíc, odvolávat se na sklonku dvacátého století ve státě budovaném na demokratických principech na rasový původ je na pováženou. "Rasovou perzekuci nelze dokazovat jinak než odkazem na norimberské zákony", uvedla v této souvislosti poslankyně ODS Anna Röschová, jedna z mála reprezentantů ODS, kteří pro okleštěnou verzi nezvedli ruku. Sněmovna si nejspíš úlevně oddechla s pocitem, že konečně smetla ze stolu horký brambor, který nepříjemně a dlouhodobě otravoval domácí ovzduší a působil jako jedna z rozbušek v koalici. A také nám dělal ostudu ve světě. Je to však úleva krátkodechá. Poslanci (a není vyloučeno že i prezident Havel), nesouhlasící se zmrzačenou verzí, se hodlají obrátit na Ústavní soud. Jeho rozhodnutí by mělo být motivováno jinými pohnutkami než panickou hrůzou před prolomením restituční hranice roku 1948. Právě ta byla, podle mluvčí ODS Jany Petrové, důvodem sázky na rasovou kartu. První restituční zákon českého parlamentu se do sněmovních lavic může vrátit jako bumerang. Ne v podobě předlohy, ale jako ozvěna kroků poslanců, kteří jsou v zájmu dosažení kompromisu schopni překročit únosnou mez i současného stavu koaličního týmu.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View