ln95046_074

ln95046_074

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsetetest
Genreessay
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Srovnatelné podmínky pro všechny školy

V probíhající diskusi o vztahu státu k soukromému školství je nutno poukázat na skutečnost, že státní podpora, které se dostává českým soukromým školám, je v evropském i světovém měřítku jedna z nejvelkorysejších. Tento přístup byl založen na politickém rozhodnutí podpořit nově vznikající sektor, který měl mimo jiné pomoci v řešení nedostatečných kapacit středního školství. Záměr se podařilo naplnit, soukromé školství využilo příznivých podmínek k dynamickému rozvoji a stalo se přirozeným prvkem základních a středních úrovní našeho vzdělávacího systému. Po překonání nejnaléhavějších úkolů prvního období transformace nyní ale stojíme před nutností promyslet a přijmout dlouhodobé strategie - takové, které jsou provázeny koncepty rozvoje dalších oblastí veřejného života.

V současné diskusi zaznívá požadavek zakotvit zákonné právo soukromých škol na stejné dotace ze státního rozpočtu, jaké dostávají školy státní. Tento požadavek je zdůvodňován argumenty typu "rovné podmínky pro různé zřizovatele" či "stejný příspěvek pro děti všech daňových poplatníků". S druhou tezí jsem polemizoval již dříve; nyní bych chtěl poznamenat několik slov k prvnímu argumentu.

Teze je rozhodně správná a ministerstvo je rozhodnuto ji prosazovat. Sporná je ale interpretace zmíněné rovnosti. Rovností přece není situace, kdy státní i nestátní školy mají nárok na stejný příspěvek z rozpočtu, přičemž řada dalších podmínek pro jejich práci srovnatelná není. Zejména jde o to, že státní školy nemohou vybírat peníze od rodičů (a mít tedy více prostředků na svůj rozvoj) a že se v oblasti platů řídí závaznými mzdovými tarify. To samozřejmě ovlivňuje možnosti jejich práce (vybavení školy či odměňování učitelů) způsobem, který je oproti soukromým školám nesporně znevýhodňuje. Rovnost ve smyslu vládního prohlášení ("rozvoj všech škol za srovnatelných podmínek") to tedy není.

Skutečně srovnatelných podmínek lze za daného stavu dosáhnout dvěma způsoby. Jedním z nich je přijmout princip stejného přístupu státu ke všem školám (stejné dotace), pak ale musíme vyrovnat i další podmínky, což znamená především dát i státním školám legální možnost vybírat školné.

Tím bychom ovšem řekli, že státní bezplatné školství není pro nás již perspektivní a potřebné. Pokud takto označíme i základní a střední vzdělání za statek spíše soukromý, pak ztratí logiku i řada prvků, které charakterizují náš stát po stránce obecně kulturní i politické. Mohlo by být úspěšně napadeno i ze zákona povinné vzdělávání. Výrazně by se zmenšila míra přerozdělování hrubého domácího produktu, protože kapitola školství by ze státního rozpočtu více méně zmizela. Případné pomocné dávky chudším občanům by získaly sociální charakter - podobně, jak je tomu u příspěvků na bydlení.

Úvahy o zrušení bezplatného základního a středního školství považuji za velmi nebezpečné, mimo jiné proto, že radikálně negují několikasetletý historický vývoj celého středoevropského regionu. Ačkoli jsem zásadním zastáncem nutnosti podílu studentů na hrazení vysokoškolského studia, jsem jednoznačně proti tomu, aby byl stejný postup uplatňován i ve středním školství, kde jde o neplnoleté žáky a kde vzděláním prochází prakticky celá populace.

Navrhujeme proto jiné řešení, kterým lze nastolit skutečně srovnatelné podmínky. Právo soukromých škol vybírat libovolné školné a ve vzdělávání podnikat bude vyváženo menší výší státních dotací. Vedle toho budou definovány dva základní požadavky na soukromé školy, jejichž splněním bude podmíněn nárok na plný státní příspěvek: vysoký standard kvality podle veřejných kritérií a možnost důkladné kontroly kvality i evidence výuky, a to jak státní inspekcí, tak i rodiči žáků školy. Druhým požadavkem je, aby tyto školy pracovaly jako neziskové organizace a nekombinovaly vzdělávací činnost s podnikáním v jiné oblasti v rámci jedné firmy (nevylučujeme tedy propojenost věcnou). Takovéto školy by měly mít i do budoucna, tedy i po skončení transformačního období, stejný příspěvek od státu jako školy státní. Soukromé školy v pravém smyslu toho slova, tedy provozované v rámci běžné podnikatelské firmy nebo odmítající právo veřejné kontroly a veřejných kritérií kvality, mohou mít příspěvek také - nikoli však automaticky, ze zákona, ale na základě individuálního a rovnoprávného smluvního vztahu se státem.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View