ln95045_071

ln95045_071

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-2
Genredescription
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Konec armádního provizória

Československá armáda první republiky patřila k nejlépe vyzbrojeným a vycvičeným sborům v Evropě. Mnichovská smlouva přinesla nejenom faktický konec, ale i morální kolaps, třebaže tehdy za vojáky rozhodli civilisti. Druhou, definitivně decimující ránu přinesla poúnorová bolševizace, vrcholící sovětskou okupací bez jediného výstřelu. Ve vědomí národa dozrálo přesvědčení, že "naši lampasáci jsou se svými vojáčky k ničemu". Polistopadová armáda se společnosti jevila jako zdecimovaná cháska bez jakékoliv společenské vážnosti.

Díky "bratrské pomoci" z čs. armády postupně vymizely i poslední zbytky prvorepublikových ctností: hrdost na historii a vojenskou profesi, tvrdý a smysluplný výcvik, ale i propracovaný systém přípravy poddůstojnického sboru a důstojníků v záloze.

Povinnou daní polistopadové revoluční euforii byly snad dobře míněné kroky, které ve snaze zhumanizovat nedemokratickou armádu umožnily například vojákům obléci na vycházku civilní oděv a velitele naopak zbavovaly posledních zbytků věrohodnosti. S úlevou, že se zbavili víceméně povinného členství v KSČ se však dostavil i pocit provinění a ztráta potřebného velitelského sebevědomí. Kdejaká vojínova stížnost byla důstojníkům, kteří lpěli na kvalitním výcviku, omlácena o hlavu. Zároveň se ocitali v podezření, že chudáky vojáky šikanují. Velitelé rot a čet se při tom téměř odnaučili velet v obavě, aby je vojáci nenařkli z ponižování lidské důstojnosti. Při humanizačních experimentech zašla armáda zřejmě dál, než bylo zdrávo. Západní odborníci jen s údivem dodávali, že tvrdý dril se s lidským jednáním velitele nevylučuje. Podstatná podle nich je úroveň kázně, odbornosti a loajality vojáků k režimu. Humanizační bezradnost jen umocnil rozkaz naři záklaďákům nosit opět uniformy.

Rádi se dnes necháváme unášet úrovní západních poddůstojníků a tvrdým drilem, který v jednotkách prosazují. Objevujeme však něco, čím byla bývalá čs. armáda kdysi pověstná. Naštěstí je tentokrát pro českou armádu příhodná i doba: vojáci, alespoň ti z brigády rychlého nasazení, začínají kupodivu sami dávat přednost ostrému výcviku před kasárenskou nudou. Pomalu se s tím smiřuje i veřejnost.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View