Québec
usiluje
o
separaci
V
pondělí
proběhnou
v
druhé
největší
kanadské
provincii
volby
Příští
pondělí
má
necelých
pět
milionů
québeckých
registrovaných
voličů
vybrat
ze
683
kandidátů
navržených
125
členů
svého
provinčního
Národního
shromáždění.
Québec,
druhá
největší
kanadská
provincie,
se
rozkládá
mezi
Hudsonovým
zálivem
na
severu
a
zálivem
Sv.
Vavřince
na
jihovýchodě
Kanady.
Zhruba
80
procent
jeho
obyvatel
patří
k
Frankokanaďanům
a
kolem
10
procent
je
anglického
původu.
V
současné
době
mají
Québečané
samosprávu
v
oblasti
kulturní,
školské,
sociální,
zdravotní
a
ve
využívání
přírodních
zdrojů.
Místní
záležitosti
řídí
jednokomorové
Národní
shromáždění
se
čtyřletým
funkčním
obdobím.
Vůdce
strany,
která
zvítězí
ve
volbách,
se
stává
premiérem
a
sestavuje
výkonnou
radu.
Soudci
jsou
jmenováni
federální
vládou,
právní
systém
kopíruje
francouzský
vzor.
Provincie
má
vlastní
policii.
Školy
jsou
francouzské
nebo
anglické,
univerzita
v
Montrealu
je
francouzskou
institucí.
Québecká
ekonomika
produkuje
22.5
procenta
hrubého
domácího
produktu
Kanady.
Zakládá
se
na
těžbě
nerostů
(měď,
zlato,
železo,
azbest
aj.),
hydroenergetice
a
lesním
hospodářství.
Provincie
dosud
vydatně
těžila
z
přerozdělování
federálních
prostředků,
díky
kterému
se
jí
podařilo
v
posledních
desetiletích
podstatně
změnit
ekonomickou
situaci
oblasti
k
lepšímu.
Přes
nesporný
hospodářský
růst
a
jeho
trvalou
vzestupnou
tendenci
mají
francouzsky
mluvící
obyvatelé
Québeku
od
vytvoření
kanadské
federace
v
roce
1867
pocit
politické,
kulturní
a
sociální
diskriminace.
Na
počátku
60.
let
začala
tzv.
klidná
revoluce,
jejímž
cílem
je
vyřešit
vztah
provincie
ke
zbytku
Kanady.
Separatistické
tendence
prosazuje
zejména
v
roce
1968
obnovená
Quebecká
strana.
V
referendu
v
roce
1980
se
však
většina
Québečanů
vyslovila
proti
případné
nezávislosti.
O
dva
roky
později
Québec
odmítl
podepsat
federální
ústavu,
pokud
v
ní
nebude
dostatečně
zaručeno
zachování
kulturních
odlišností
provincie
a
současně
i
posílení
jejího
samostatného
postavení.
Dodatek
k
ústavě
v
tomto
smyslu,
dojednaný
v
Meech
Lake
mezi
federální
vládou
a
všemi
deseti
provinciemi,
se
však
nakonec
nepodařilo
prosadit.
Oblasti
Newfoundland
a
Manitoba
jej
při
ratifikaci
zamítly.
V
srpnu
1992
konzervativní
vláda
premiéra
Mulroneyho
vyjednala
dohodu
s
provinciemi,
která
zakotvovala
uznání
Québecku
jako
odlišné
komunity
a
přiznávala
provincii
čtvrtinu
křesel
v
Poslanecké
sněmovně.
Dohodu
odmítlo
národní
referendum
57
proti
43
procentům
hlasů,
takže
québečtí
nacionalisté
zůstali
znovu
neuspokojeni.
V
loňských
zářijových
volbách
do
federálního
parlamentu
se
separatistické
tendence
občanů
opět
projevily.
Québecký
blok,
seskupení
usilující
o
oddělení
provincie
a
uznání
její
samostatnosti,
které
oblast
zastupuje
na
federální
úrovni,
získal
celé
dvě
třetiny
hlasů
tamního
obyvatelstva.