Ulster:
protestanti
v
úzkých
Reverend
Paisley
vykázán
z
Downing
Street,
předák
IRA
Adams
jedná
v
Dublinu
Jarka
Stuchlíková,
Belfast
Gerry
Adams,
vůdce
Sinn
Fein,
politického
křídla
Irské
republikánské
armády,
byl
6.
září
poprvé
v
historii
této
strany
uvítán
v
Dublinu
v
sídle
parlamentu
irským
premiérem
Albertem
Reynoldsem
jako
přítel
a
významný
politik.
Reverend
Iana
Paisley,
představitel
radikálních
ulsterských
loajalistů,
byl
navečer
téhož
dne
vykázán
z
Downing
Street.
Britská
vláda
určitě
něco
tají...
IRA
by
přece
nesložila
zbraně
jen
tak...
musel
jim
za
příměří
něco
dát..,
tvrdil
Paisley.
Slíbil,
že
si
Majora
podá
a
dozví
se
pravdu.
Britský
premiér
schůzku
s
nekompromisním
kazatelem
neustále
odkládal.
Poslední
setkání
před
několika
měsíci
vyústilo
ve
scénu,
při
níž
papíry
ze
stolu
létaly
na
všechny
strany.
John
Major
se
rozhodl
podobné
scéně
předejít.
Hned
v
úvodu
se
Paisleyho
zeptal,
zdali
přijímá
jako
pravdivé
slovo
britského
předsedy
vlády,
že
žádnou
tajnou
dohodu
s
IRA
neuzavřel.
Reverend
Paisley
se
odpovědi
vyhnul.
Začal
premiérovi
předčítat
stížnost
na
britskou
vládu,
Major
znovu
a
netrpělivěji
opakoval,
zda
Paisley
věří
slovu
britského
premiéra.
Tato
výzva
byla
opět
ignorována
a
Paisley
se
pustil
do
čtení
papíru,
v
němž
hrubě
obviňoval
Británii
ze
zaprodání
Ulsteru
nacionalistickým
katolíkům.
Premiér
kázání
potřetí
přerušil
stejnou
otázkou
a
když
mu
Paisley
přečetl,
že
pouhé
slovo
premiéra
nestačí,
Major
ukázal
na
dveře
a
řekl:
V
takovém
případě
další
debata
nemá
smysl.
Opusťte
prosím
tento
pokoj
a
nevracejte
se,
dokud
nebudete
připraven
přiznat,
že
nelžu,
ale
že
mluvím
pravdu.
Poté
se
sám
otočil
k
Paisleymu
zády
a
odešel.
Zatímco
rozzuřený
Paisley
bubnuje
na
poplach
a
shání
podporu
všech
unionistů,
předák
Sinn
Fein
Gerry
Adams
se
vrátil
z
Dublinu
s
velkou
slávou.
Unionisté
a
i
někteří
konzervativní
poslanci
v
Londýně
odsuzují
dublinský
politický
tah
jako
neslušný
spěch,
vždyť
příměří
je
staré
sotva
týden,
irský
premiér
Reynolds
tvrdí,
že
příležitost
je
třeba
chytit
za
pačesy.
Během
hodinové
schůzky
přiměl
Adamse,
aby
podepsal
naprostý
a
absolutní
závazek
k
demokratickým
a
mírovým
metodám
při
řešení
politických
problémů.
Britská
vláda
se
stále
trápí
nad
tím,
zdali
IRA
míní
své
příměří
jako
trvalé,
či
jenom
podmínečné.
Londýn
obecně
kritizuje
Reynoldse,
že
to
žene
plnou
parou
vpřed.
Dublin
naopak
považuje
britské
váhání
za
typickýpříklad
hnidopišství.
Britové
připomínají,
že
jsou
to
nakonec
oni,
kdo
nesou
odpovědnost
za
bezpečnost
a
pořádek
v
Severním
Irsku.
Londýn
cítí
irský
a
americký
spěch
takřka
jako
vměšování.
Irský
premiér
je
však
toho
názoru,
že
čím
dříve
a
čím
pevněji
přibije
IRA
na
jednací
židli,
tím
lépe
pro
všechny.
Paisley
a
jemu
blízcí
vnímají
nejnovější
počiny
irského
premiéra
Reynoldse
jako
pannacionalistické
tažení.
Teď-
po
Paisleyho
ponížení
v
sídle
britského
premiéra-
se
staví
proti
dublinskému
usmiřování
s
IRA
s
kalvínskou
zatvrzelostí.