ln94209_49

ln94209_49

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsetdtest
Genretopic_interv
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Rozšíření je politický problém

Šéf GATT a komisař Evropské unie v rozhovoru pro Lidové noviny Jana Blažková, Cernobbio Stáli spolu a hlasitě se hádali. Jak jinak, než o ekonomice. Generální ředitel GATT (Všeobecné dohody o clech a obchodu) Peter D. Sutherland a komisař Evropské unie pro konkurenční politiku a administrativní záležitosti Karel Van Miert.

Diskusní setkání v italském Cernobbiu přední světoví politici a ekonomové již po dvacet let tradičně využívají hlavně k vzájemnému porovnání svých názorů. A protože jde o schůzku neformální, je povoleno i zvýšení hlasu. Podle zamračených tváří se Sutherland a Van Miert zjevně nedohodli. Přesto ale svorně poskytli LN rozhovor: o Stále více se začíná hovořit o vstupu středoevropských států do Evropské unie. Jak v této souvislosti hodnotíte ekonomickou a politickou situaci České republiky?

Peter Sutherland: Mnoho konkrétních informací o České republice nemám. Mohu hovořit jen z obecného hlediska, ale můj pocit je velmi pozitivní. Pokud vím, v ČR je velmi nízká nezaměstnanost, stejně jako deficit rozpočtu. Proto myslím, že na vstup do EU ze středoevropských států největší naději.

Karel Van Miert: Mezi státy bývalého východního bloku jsou velké rozdíly ve způsobu, jakým transformace jejich systému probíhá. Je velmi obtížné srovnávat tyto země s členskými státy EU. Jejich situace je mnohem obtížnější. Tak tomu bylo i s Dánskem, které se nyní dokázalo vypracovat na velmi dobrou ekonomickou pozici ve společenství. Lze srovnávat jedině hospodářství těchto zemí navzájem, aby se zjistilo, která z nich je na tom nejlépe. Osobně podporuji také spolupráci těchto států mezi sebou. Společně jsou mnohem silnější než jako jednotlivci. o

Před případným dalším rozšířením Unie se musí nejprve reformovat její institucionální systém. Co považujete z tohoto hlediska za největší překážky?

P. S.: Nejsem představitelem Unie, k problému se tedy mohu vyjádřit jen jako pozorovatel zvenčí. Je jisté, že vzhledem ke vstupu Rakouska, Norska, Švédska a Finska do Unie, s nímž se počítá od ledna příštího roku, se dvanáctka poněkud zahltila, takže další rozšiřování bude extrémně komplikované. Například doposud nutný stoprocentní souhlas všech jejích členů při důležitých rozhodnutích, který do jisté míry brání Unii v rozvoji dnes, bude mnohem složitější získat v šestnácti členech. Co teprve nastane, jich bude dvacet či více?

K. V. M.: Rozšiřování je obtížné hlavně z politického hlediska. Některé členské státy požadují, aby byly před podobnou změnou vyřešeny všechny problémy Unie: stanoveny časové limity a rychlost integrace apod. Česká republika je vzhledem ke svému případnému vstupu do společenství v mnohem lepší ekonomické pozici než ostatní země střední Evropy. Ale právě z politických důvodů uvnitř Unie bude muset ještě čekat. Navíc se nepočítá s rozšiřováním po jednom. Jak to vypadá, příště se bude jednat o pět, šest či sedm zemí současně. V tom je ta potíž. o

Kdy bude reálné o vstupu dalších zemí do společenství hovořit?

K. V. M.: Dokud se Unie sama ve svých názorech nesjednotí, nelze termín určit.

Musíme počkat na výsledky mezivládní konference EU v roce 1996. Před tímto datem je těžké odhadnout, co se stane.

P. S.: Souhlasím.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View