ln94209_48

ln94209_48

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-8
Genrenews
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Teď jde opravdu do tuhého

Do voleb do Spolkového sněmu zbývá jen šest týdnů Stálý dopisovatel LN v SRN Bedřich Utitz Šest neděl ještě dělí německé voliče od voleb do Spolkového sněmu (16. října). Volební boj vstoupil do horké fáze. Kancléř Kohl přednesl na volebním shromáždění program své unie (CDU/ CSU) a kandidát sociálních demokratů na funkci kancléře Rudolf Scharping představil, poté co volební program jeho strany byl již proklamován, veřejnosti nyní svou stínovou vládu. Scharpingovi se podařilo shromáždit ve svém mužstvu (a ženstvu, téměř polovina designovaných členů vlády jsou ženy) nejvýraznější postavy své strany, a to i dosavadní rivaly a stoupence různých směrů.

Křesťanská demokracie se orientuje prakticky výhradně na osobu Helmuta Kohla. Hlavní volební plakát ukazuje hlavu Helmuta Kohla, vyčnívající z nadšeného davu. Bez textu, argumentem je sama Kohlova osobnost.

Scharping a jeho lidé poznali, že trumfovat proti Kohlovi pouhým portrétem Scharpingovým, byť na rozdíl od kancléře s vousem, by nebodovali. Proto sázejí na mužstvo, představující galerii kompetentních osobností. Zejména vedoucí trojka- kandidát Scharping, dolnosaský ministerský předseda Gerhard Schröder a jeho sárský kolega Oskar Lafontaine, tři úspěšní ministerští předsedové spolkových zemí- by měla imponovat voličům.

Stínová vláda stojí však trojnásobně ve stínu. Za prvé, což je logické, ve stínu vlády, která je u moci. Za druhé ve stínu budoucnosti, protože je jasné, že SPD nemůže získat sama absolutní většinu a bude muset vládnout v koalici, již jakékoli. A v samozřejmě i partner bude vyžadovat to i ono ministerstvo, včetně některého klíčového. Třetí stín je však snad nejtemnější: je to stín průzkumu veřejného mínění. Zatímco před půl rokem Scharping jako uchazeč o kancléřství vedl vysoko nad Kohlem a SPD měla víc přívrženců než CDU, je situace dnes přesně opačná. To samozřejmě není ještě rozhodující pro skutečný výsledek voleb, je to však trend, který se šest neděl před volbami jen velmi obtížně zlomí.

Kohlovi pomáhají světlejší vyhlídky do budoucnosti, jaké slibuje většina hospodářských předpovědí. Na hlavní problém- katastrofální nezaměstnanost- by to ovšem nemělo valný vliv. Sám kancléř ve svém programovém prohlášení řekl, že musíme být připraveni závody lépe vybavovat. Kdo nestačí zvýšeným nárokům, tomu musíme nalézt jiné pole působnosti. V tom je ovšem zakopaný pes. Je notoricky známo, že drtivá většina nezaměstnaných jsou lidé málo kvalifikování nebo nekvalifikovaní. A pro , v technicky stále dokonaleji vybaveném hospodářství, nelze najít uplatnění. Říká- li pak kancléř na adresu nezaměstnaných, my vás potřebujeme, v naší společnosti je hodně co dělat, je to vzhledem k všední realitě málo přesvědčivé.

I když volební program sociálních demokratů se zdá sociálně vyváženější, přesvědčivý recept na odstranění nezaměstnanosti rovněž nemají. Neuspokojivý daňový systém, potřeba rozvoje hospodářství a zároveň ohledy na ekologii, boj proti radikalismu a zločinnosti, bytová nouze a problémy rodin s dětmi, to jsou témata, která SPD pokládá za přitažlivá pro adresáty své politiky.

Stálým železem v ohni pro vládní koalici je ono varování před lidovou frontou, před menšinovou vládní koalicí, vedenou sociálními demokraty a závislou na hlasech PDS, jejíž šance stát se parlamentní frakcí (odpovídající parlamentnímu klubu) spíše stoupají.

Předseda SPD Scharping sice neustále opakuje, že podobná sestava jako v Sasku- Anhaltsku (rudozelená menšinová vláda, závislá na hlasech PDS) v Bonnu nepřichází v úvahu, ale řečníci vládní koalice, v čele s Helmutem Kohlem, však toto ujištění stejně tak tvrdošíjně zpochybňují. Motivem je jednoduchá matematika: ve východních zemích strašák PDS nepůsobí tolik jako v západních. Jedno procento v západní části Německa však váží tolik, co čtyři procenta v bývalé NDR.

Svobodní demokraté (FDP) v současné době hrají relativně podřadnou roli. Výrazný program nemají, jsou vnitřně rozhádaní, předseda Klaus Kinkel je středem kritiky, zejména mladých členů. Strana se netají tím, že je závislá na druhých hlasech přívrženců CDU/ CSU, kteří vědí, že bez FDP jejich strana nemůže zůstat u moci- leda ve velké koalici, a ta je dalším strašákem této volební kampaně.

Bude- li však nakonec ve Spolkovém sněmu opravdu pět parlamentních klubů- CDU/ CSU, FDP, SPD, zelení a PDS- vyvstane možnost tzv. semaforové- rudo- žluto- zelené- koalice (SPD, FDP plus zelení) vedené sociálními demokraty a s CDU/ CSU a PDS v opozici. Nikdo se dnes k takové možnosti veřejně nehlásí. V tajných myšlenkách však existuje jak v řadách SPD, tak FDP- jako menší zlo vzhledem k druhé alternativě velké koalici.

Šest neděl ještě zbývá do voleb a nedělní průzkumy nejsou spolehlivými proroky jejich konečného výsledku. Mohou to být ještě napínavé volby. Jednoznačně pozitivním ukazatelem je, že krajní pravice ve všech průzkumech hraje jen zanedbatelnou roli. Bude- li Kohlova vláda vystřídána, je samozřejmě pro Spolkovou republiku významná otázka. Ale pro zahraničí je nejpodstatnější, že volby dopadnou jakkoli, Německo zůstane vypočitatelným partnerem v Evropě- západní i východní.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View