ln94208_83

ln94208_83

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsetdtest
Genreessay
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Výchova k bádání je nedílnou součástí činění vyspělého národa

Petr Jakeš, Autor přednáší na Přírodovědecké fakultě UK U politiků, ale i ve veřejnosti se objevují pochyby o účelnosti vlastního českého výzkumu. Je to důsledek vědecké minulosti, existence institucí, které měly vědu toliko v názvu a rozlišovaly mezi vědou socialistickou a cizí. Izolovaný výzkum však nemůže přinášet výsledky.

Svět je plný černých krabiček, ve kterých jsou ukryty moderní zázraky: počítače, záznamová média, navigační systémy, farmaceutické přípravky či biotechnologické postupy, genová manipulace. Většina objevů pochází od základního výzkumu a domnívat se, že pěstovat toliko aplikovaný výzkum, tedy brát někde nápady a výrobky vzniklé na základě těchto nápadů prodávat, činí z těch, kdo do základního výzkumu investují, slušně řečeno, blbečky.

Věda, která je nedílnou součástí činění vyspělého národa, vyžaduje, tak jako kultura, péči společnosti. V nejryzejší formě základní výzkum s kulturou společné to, že se na čas lze bez nich obejít. Žel, zanechává to stopy na společnosti či národě. K pěstování vědy je třeba nejen střecha nad hlavou, nějaké finance (a někdy jich je třeba dost), ale především vědecký dorost. Jou to aspiranti, doktorandi a postdoktorandi. Tedy lidé s ukončeným tradičním vysokoškolským vzděláním, kteří se rozhodli ještě v učení pokračovat. Pětadvacátníci, třicátníci či pětatřicátníci. Jsou neopotřebovaní, nezatížení tradicemi, funkcemi, vyšlapanými cestičkami. Pracují- li v dobrých týmech, jsou to právě oni, kdo svými nápady i životní energií postrkují vědu vpřed. To vědí všude na světě a dorostu si hledí, někde i hýčkají.

V přístupu k výchově vědeckých pracovníků existuje několik cest. Ta jedna, americká, je školštější. Doktorand je studentem, jak se sluší a patří. Jsou mu předepsány přednášky, zkoušky a nakonec doktorská práce (PhD). Cesta britská je svobodnější a dospělejší. Není v formálních přednášek, cvičení či kurzů a spočívá ve vypracování doktorské práce. V Americe mají tedy undergraduate schools k výchově vysokoškoláků s nižšími kvalifikačními stupni (bakaláři) a graduate schools k produkci specialistů- výchově vědeckých pracovníků. V graduate schools se dělá špičková věda a vychovávají magistři (MSc) a doktorandi (PhD). Odborníci pro aplikovaný výzkum se vychovávají základním výzkumem.

Náš systém výchovy byl postaven na středoevropských tradicích (profesor coby neotřesitelná autorita), byl sovětsky modifikován, včetně nesmyslných pojmenování vědeckých hodností, a předepisoval zkoušky odborné, ale i např. z marxistické filozofie. Těžištěm byla kandidátská práce.

Domnívám se, že bychom měli opustit příliš benevolentní britský způsob výchovy badatelské špičky a pro potřebu našeho evropanství předepisovat na vysokých školách doktorandům pokročilé přednášky, kurzy, letní školy či cvičení a k tomu úzce specializovanou doktorskou práci jasně zaměřenou na publikaci v renomovaném časopise. Měli bychom pěstovat ty nejběžnější badatelské návyky, ke kterým patří zdravá skepse, kritické myšlení, tvůrčí pozitivní postoje.

Vytvoření graduate schools ve spolupráci s Akademií by bylo tím nejefektivnějším činem. Leč mám pochybnosti, zda budeme úspěšní, právě pro ten malý podkritický rozměr společnosti, pro malé množství dostatečně motivovaných a schopných lidí a, ke škodě věci, existenci pašalíků. Budeme mít potíže nalézt výzkumné talenty, a zejména učitele, schopné poskytnout kvalitní výchovu malému kolektivu studentů. I pedagogickou činnost na špičkové úrovni začínáme hodnotit tržně. Podle počtu studentů přidělujeme prostředky školicím institucím. Nejenže jsme v podkritickém množství, trpíme xenofobií, nemáme legislativu pro cizí studenty. Mezera na úrovni životního standardu, která se objevuje mezi kvalifikovanou vědeckou špičkou a sférou podnikatelskou, právě teď, v počátcích transformace společnosti, přece jen zanechá stopy.

Je tedy namístě hýčkat dorost a nehřešit na to, že mladý badatel pracuje s nadšením pro vědu, bez ohledu na plat. Jenže člověk, který začíná nalézat své poslání ve výzkumné práci, také zakládá rodinu, chce bydlet a důstojně žít. Z tohoto pohledu naši doktorandi nejsou nikterak hýčkáni.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View