ln94208_140

ln94208_140

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-4
Genreessay
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Hovory v Lánech

Výběr z pravidelného rozhovoru s prezidentem Václavem Havlem, vysílaného Českým rozhlasem Před námi bude zajímavý rok. Mám se v prosinci v Budapešti účastnit summitu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Tato instituce vznikla ještě v době bipolárního rozdělení světa a teď hledá svoji identitu, hledá svůj smysl, vizi svého budoucího poslání. Pak se mám účastnit v lednu summitu členských zemí Rady bezpečnosti, bude 50. výročí založení OSN. Opět se mám účastnit jako ostatní hlavy států Valného shromáždění OSN, kde se bude pochopitelně mluvit o jeho budoucnosti. Navíc budeme vstupovat do roku 50. výročí konce druhé světové války. A to všechno dohromady jaksi aktualizuje obecnou otázku spoluodpovědnosti jejího étosu- smyslu, filozofie, jak se dnes říkává, a posléze konkrétních mechanismů, do nichž by se to mělo promítnout.

Není náhoda, že toto téma se znovu a znovu vracelo v těch Hovorech a sám se též k tomuto tématu vracím. Měl jsem na toto téma i obsáhlou debatu s naším ministrem zahraničí. V tuto chvíli bych nechtěl zacházet do detailů a říkat určité konkrétní nápady, iniciativy, návrhy, náměty nebo podobně. Chtěl bych jenom zdůraznit, že toto téma, zdánlivě odtažité, zdánlivě abstraktní, zdánlivě se netýkající každodenního života našich občanů, pociťuji jako téma základní v dnešním světě. Chtěl bych se mu trochu věnovat ve spolupráci s jinými, vést o tom rozmanité dialogy a eventuálně promítnout nějaký názor na celý tento soubor otázek i do svých vystoupení na těchto různých summitech.

Je jasné, že Rada bezpečnosti ve své dnešní podobě nezastupuje úplně reprezentativně dnešní svět. Jsou tam například Anglie, Francie jako vítězné státy z druhé světové války, které tehdy stály u zrodu OSN, ale jsou velké oblasti světa, velké kontinenty, které v podstatě nejsou mezi stálými členy zastoupeny, je tam jenom rotující princip nestálých členů. Mluvil jsem o tom obsáhle i s Madeleine Albrightovou. Spojené státy se domnívají, že Německo a Japonsko jako dvě opravdu vlivné, hospodářsky silné země by měly být stálými členy. se navíc domnívám, že by tam měla být zase Indie, miliardová země, nepochybně významná, a Brazílie možná jako země jihoamerická. To je jeden aspekt. Ale jsou i další aspekty. Celá otázka práva veta. Ale ještě důležitější otázka: Možnosti Rady bezpečnosti, nástroje, jimiž disponuje, způsoby a mechanismy, jimiž je schopna tam či onde sjednávat pořádek, zprostředkovávat mírové řešení konfliktů. My jsme dokonce s paní Albrightovou mluvili i na téma dlouhodobé perspektivy vzniku jakési stálé armády OSN, která by eventuálně mohla v takovýchto situacích z pověření Rady bezpečnosti zasahovat. Další otázka je, že OSN nemůže řešit úplně všechno. Delegování mírotvorného dozoru je možné určit i na regionální organismy. To všechno je otevřené a je zřejmé, že se cosi zvolna stát musí, nějak reformovat je potřeba, nejen Radu bezpečnosti, ale vůbec způsob práce OSN, je to i otázka financí, samozřejmě to souvisí opět s otázkou odpovědnosti, s otázkou základní. Bude- li politická vůle převzít odpovědnost za dnešní propojenou globální civilizaci, potom se najdou i peníze. Nebude- li vůle, nebudou peníze a bude to všechno daleko, daleko těžší a bude nebezpečí mnoha dalších Rwand.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View