Palestince
čekají
problémy
Dosažení
porozumění
mezi
Izraelem
a
Organizací
pro
osvobození
Palestiny
bylo
doprovázeno
zveřejněním
úmyslů
různých
mezinárodních
organizací
a
zemí
napomáhat
rozvoji
hospodářství
na
územích,
na
nichž
bude
na
západním
břehu
Jordánu
a
v
Gaze
vykonávána
omezená
palestinská
samospráva.
Hovořilo
se
a
hovoří
o
miliardách
dolarů.
Jedna
věc
jsou
však
úmysly
a
sliby
a
druhá
potom
uvedení
toku
peněz
do
pohybu.
Existují
již
určité
projekty
na
výstavbu
infrastruktury
a
výrobní
základny
na
územích
obývaných
Palestinci,
ale
jejich
uvádění
v
život
nebude
zřejmě
tak
rychlé,
jak
si
to
představovali
Palestinci
i
celý
ostatní
svět.
Zahraniční
investoři
váhají,
a
nelze
se
jim
divit.
Příčin,
proč
se
proud
peněz
do
palestinské
ekonomiky
zatím
neuvolnil,
je
několik.
V
zahraničí
zaprvé
přežívají
pochybnosti
o
tom,
zda
je
OOP
s
to
udržet
na
jí
spravovaných
územích
klid
a
politickou
stabilitu.
Dosavadní
vývoj
v
Gaze
a
na
západním
břehu
Jordánu
bohužel
nedává
příliš
za
pravdu
optimistům,
kteří
očekávají,
že
vztahy
mezi
Izraelem
a
Plastinci
po
podpisu
dohod
budou
vcelku
bezproblémové
a
že
v
rámci
OOP
si
udrží
hlavní
slovo
umírněné
frakce.
Infrastruktura
výroby
a
obchodu
na
území
spravovaném
OOP
je
navíc
na
tak
nízkém
stupni,
že
její
modernizace
a
přizpůsobení
dnešním
požadavkům
si
vyžádá
vskutku
enormní
výdaje.
Na
územích
pod
palestinskou
samosprávou
je
rovněž
katastrofální
nedostatek
technických
i
komerčních
manažerů
všech
stupňů.
Je
sice
pravda,
že
Palestinci
žijící
po
roce
1948
mimo
Plaestinu
si
již
stačili
vytvořit
početnou
inteligenci,
ovšem
její
příslušníci
vesměs
zaujímají
dobře
placená
místa
v
jiných
arabských
zemích
nebo
jinde
ve
světě
a
do
palestinské
vlasti
jsou
ochotni
přijet
se
nanejvýše
jen
podívat.
Na
území
pod
palestinskou
samosprávou
není
zatím
jasná
otázka
hospodářského
a
obchodního
zákonodárství,
což
je
skutečnost,
která
opatrné
zahraniční
investory
také
spíše
odrazuje.
OOP
připravuje
obchodní
zákoník,
ale
než
bude
hotov,
platí
zákony
Jordánského
hášimovského
království,
jež
spravovalo
západní
břeh
Jordánu
před
jeho
záborem
Izraelem
v
roce
1967.
Tyto
zákony
ovšem
nejsou
v
zahraničí
hodnoceny
jako
příliš
stimulativní
pro
zahraniční
podnikatele,
neboť
jim
dovoluje
maximálně
49%
podíl
v
místních
firmách
a
neumožňuje
nákup
pozemků.
Dosud
také
není
známo,
jakému
typu
ekonomiky
bude
na
plestinském
území
dána
přednost.
OOP
a
palestinští
ekonomové
sice
hlásají
úmysl
praktikovat
smíšenou
ekonomiku,
ale
v
palestinských
kruzích
je
stále
více
hlasů,
které
navrhují,
aby
stát
preferoval
některá
odvětví,
např.
turistiku,
a
v
zájmu
toho
je
také
centrálně
plánoval
a
řídil.
Důsledkem
málo
rozvinuté
výrobní
základny
a
infrastruktury
je
i
nedostatek
potřebných
hospodářských,
finančních
a
technických
informací.
V
neposlední
řadě
se
zahraniční
ivnestoři
obávají
toho,
že
velká
část
jimi
poskytnutých
přostředků
by
se
mohla
nenávratně
ztratit
v
kolotoči
nehospodárnosti,
defraudací
a
korupce.
(pp)