ln94208_105

ln94208_105

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-6
Genrenews
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Baseballová stávka pustila ke slovu tenis

Agassi: Hudba znesvěcuje náš sport, lidé nechodí na tenis poslouchat koncert Alena Drtinová, New York Tenisové přenosy z US Open vám přináší baseballová stávka. Americká televizní společnost CBS v žertu uvažovala, že tímto sponzorským heslem bude uvádět své náhle rozšířené vysílání z Flushing Meadows.

Ne že by CBS neměla v plánu vysílat o víkendu z těchto končin newyorské čtvrti Queens, jenže své kamery hodlala umístit nikoli na centrkurt Luise Armstronga v National Tennis Center, ale na sousední baseballový Shea Stadium, domov New York Mets. Národní baseballová liga ochromená stávkou však udělala čáru přes rozpočet, a tak vzala zavděk tenisem a poslední grandslamový turnaj dostal o víkendu nečekaně velký prostor.

Všechno zlé je k něčemu dobré, stávku vítám, alespoň se tenis ocitl ve středu zájmu, poděkoval baseballistům americký tenista Andre Agassi, který televizní kamery potřebuje ke svému životu. Před mečbolem v zápase s Forgetem vzal do ruky několik míčů a do skleněného hledáčku kamery se zeptal:, Tak který, Johne?'. Okamžitě po utkání musel vysvětlovat, zda snad neměl k dispozici nějakou vysílačku, jejímž prostřednictvím s televizním komentátorem Johnem McEnroem komunikoval. Ne, mezi námi funguje telepatické spojení. On mi třeba radí, kam mám servírovat. Jednou mi vzkazoval, aby podával ven z kurtu, ale ho neposlechl. Rebelie se mi nevyplatila, servis jsem zkazil. Druhé podání jsem proto zahrál podle jeho přání a bod jsem uhrál, dušoval se Agassi, že si nedělá legraci, i když to v krvi.

Ale chvála bohu za to, že tenis ve svém středu takové osobnosti, které na sebe a potažmo na tento sport neustále poutají pozornost. Kdysi se díky Agassiho úboru stal z bílého sportu pestrobarevný byznys a nyní tento hrající designer razí černobílou cestu. Vysvětlil jsem Nike, že bych rád nosil něco, co si budou kupovat nejen tenisoví fanouškové, ale v čem budou jezdit kluci na skateboardu na ulici, uvedl Agassi na trh svůj nový vzor bot- převažující bílou barvu střídá na hřbetu v okolí šněrování černá a v kombinaci s ponožkami jako uhel vzniká dojem, že Agassi hraje v lodičkách. Nicméně po basketbalovém obutí typu Air Jordan se jedná o nejprodávanější produkt firmy Nike.

Agassiho tedy rozhodně nelze obviňovat z konzervatismu, vždyť tři roky mu například trvalo, než se podvolil bílému wimbledonskému pravidlu. Přesto v současnosti zaváděné novinky- hudba v přestávkách mezi gamy a povolený pohyb diváků v hledišti během hry- u něj narazily. Zejména při servisu je hýbající se divák velmi rušivým elementem. Nás nemůžete srovnávat s basketbalem a tvrdit, že když basketbaloví fanouškové mohou skákat a šermovat rukama, proč by to nemohli dělat i tenisoví diváci. Nezapomínejte, že basketbalista se soustředí na pevný bod- koš, zatímco tenista sleduje míček, který je v permanentním pohybu. A pokud jde o hudbu, diváci se přicházejí podívat na tenis, ne si poslechnout nějaký koncert. Myslím si, že to znesvěcuje náš sport. Tenis může být podívanou i bez toho, aby po kurtě chodily polonahé děvy s tabulemi oznamujícími skóre, rozhorlil se Agassi.

Obecně americký tenista jistě pravdu, ale u některých diváků možná trochu přecenil jejich tenisové choutky. Novinky poprvé vyzkoušeli pořadatelé na srpnovém turnaji v New Havenu s výsledkem: nadšení diváci a vesměs negativní reakce tenistů. Ivan Lendl, který nezačne servírovat, dokud v tichu neslyší soupeřův dech, se raději z jednoho turnaje odhlásil. U perfekcionisty Lendla nic překvapujícího, ale na změny nezabral ani Agassi. A to pořadatelé, aby se trefili hráčům do noty, nechali výběr hudby na nich. Agassi si samozřejmě poručil svou dávnou lásku Barbru Streisandovou, Michael Stich se otipoval na Crazy od Aerosmithů a Boris Becker navzdory pěvecké kariéře vlastní manželky chtěl hrát za zvuků Street Life od The Crusaders. Smysl pro ironii nechtěně prokázal David Rikl, který si řekl o We Are The Champions od Queenů a prohrál dvakrát 2: 6.

Nelze se tedy divit, že podle reakcí hráčů tudy cesta zřejmě nepovede. A to se nechce ani domyslet, co by se stalo, kdyby tenisté hudbu zařadili do svého psychického arzenálu: není problém zjistit, kterého zpěváka či skupinu soupeř nesnáší, a pak mu ji během utkání dát zahrát.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View