ln94207_118

ln94207_118

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsetetest
Genrereview
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Premiéra Armidy

Kompaktní desky Leo Jehne Firma Multisonic jako by si za jeden ze svých cílů dala prezentovat na deskách dosud neuvedená díla českých skladatelů. Po Škroupově Columbovi a Janáčkově Šárce uvedla nyní na gramofonový trh ve světové premiéře Dvořákovu poslední operu - Armidu. Vznikala v letech 1902 1903, v euforii po skladatelově nejúspěšnějším hudebně-dramatickém díle, Rusalce, premiérované v roce 1901. Ale - jak správně podotýká autorka průvodního textu k opernímu kompletu Helena Havlíková - dostala se do jiného uměleckého kontextu, obklopena Schönbergovou Zjasněnou nocí (1899), Pucciniho Toscou (1900), Debussyho Pelléem a Mélisandou (1902), Janáčkovou Její pastorkyní (1904) či Straussovou Salome (1905). Tedy v době, kdy pominulo okouzlení Orientem, kdy byla pasé tematika křižáckých výprav, a kdy současný jazyk operních libret byl velmi vzdálen rozvláčné i archaické poetice Jaroslava Vrchlického. Na jevišti proto Dvořákova Armida přes četné seriózní pokusy, pomineme-li odbytou premiéru v roce 1904, neuspěla. Nemá takové množství líbivých scén jako Rusalka, ale ani jako Jakobín nebo Čert a Káča, a více znám je z jen zpěv Armidy Za štíhlou gazelou. To však neznamená, že v není mnoho dvořákovsky krásné hudby a že by o tuto operu nebyl mezi diskofily zájem - jinak by ji německá firma Orfeo nezařadila do svého nahrávacího plánu s Českou filharmonií s dirigentem Gerdem Albrechtem a našimi sólisty.

Nahrávka Multisoniku pochází z rozhlasového archivu, je monofonní a vznikla v roce 1956, tedy v době, kdy i české pěvectví mělo řadu významných individualit. Titulní roli zpívá tehdy ještě lyricko-mladodramatická sopranistka Milada Šubrtová (vydání nahrávky jako by bylo symbolickým darem k jejímu letošnímu vzácnému životnímu jubileu), jejího partnera Rinalda zpívá sotva třicetiletý Ivo Žídek, rovněž v plné svěžesti svého lyrického tenoru. Pěveckou parketu intrikána tu našel v Ismenovi Zdeněk Otava, ale slyšíme zde i další pěvce zvučných jmen: Například Karla Bermana v roli poustevníka Petra a také vynikajícího, předčasně zesnulého Ladislava Mráze v jedné z jeho mála kompletních rolí - krále Hydraota. I epizodní role jsou pečlivě obsazeny a spoluvytvářejí z nahrávky orchestru a sboru Českého rozhlasu v Praze skutečný umělecký počin, zvláště s dirigentským přispěním suverénního Václava Jiráčka.

Technická kvalita snímku je na tehdejší rozhlasové poměry velmi dobrá, méně zdařilý je jen záznam takřka všech sólových basových partií nemajících potřebnou sonornost. Rozhodně jde však o komplet, který by žádný operní diskofil neměl nechat bez povšimnutí.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View