Fata
morgána
lepších
perspektiv
Stěpanjuk
Loski
z
Ukrajiny
se
přišel
do
redakce
zeptat
na
možnost
kontaktu
s
agenturou,
která
podle
jednoho
článku
LN
zprostředkovává
práci
v
zahraničí.
S
její
pomocí
by
chtěl
získat
práci
na
některé
z
plošin
na
moři,
kde
západní
země
těží
ropu.
Zkušenosti
s
touto
prací
údajně
již
má,
protože
ještě
nedávno
pracoval
na
takové
plošině
na
Sibiři.
Vydělal
si
prý
tehdy
měsíčně
okolo
2500
rublů,
což
v
té
době
představovalo
královský
plat.
Po
škole
se
vyučil
zámečníkem.
Když
se
vrátil
z
ruských
námořních
plošin,
živil
se
při
opravách
a
stavbě
ropovodných
zařízení
na
Ukrajině
a
zároveň
začal
chodit
do
svářečské
školy.
Změny
po
rozpadu
SSSR
mu
umožnily
odejít
za
prací
do
ČR
k
české
stavební
firmě,
která
pro
nedostatek
zámečníků
na
domácím
trhu
práce
získala
povolení
k
zaměstnávání
cizinců.
Už
druhý
rok
jezdí
po
různých
stavbách
a
dělá
zámečníka-montážníka.
Tahle
práce
se
mi
líbí,
protože
dostáváme
dobrý
plat
v
korunách
a
to
jsou
pro
nás
valuty.
Jednou
za
půl
roku
jedu
za
svou
rodinou
na
Ukrajinu
a
přivezu
jim
peníze,
které
ušetřím.
Manželka
nepracuje,
ale
stará
se
o
děti.
S
tím,
co
jim
dám,
však
půl
roku
vystačí,
říká
Stěpanjuk.
Za
práci,
kterou
pro
firmu
vykonává,
dostává
údajně
10
tisíc
za
měsíc.
Vidina
několikatisícových
výdělků
v
dolarech
ho
však
láká
na
Západ.
Po
upozornění,
že
západoevropské
těžební
společnosti
vyžadují
pro
práce
na
svých
námořních
plošinách
absolvování
speciálního
kurzu,
vytáhl
ze
své
igelitky
doklad.
Takovým
kurzem
jsem
prošel
v
Německu,
kde
jsem
získal
diplom
s
celoevropskou
platností.
Trval
měsíc
a
musel
jsem
si
ho
zaplatit,
říká.
Na
otázku,
jak
sehnal
tolik
peněz
(podle
zprostředkovatelské
agentury
stojí
kurz
50
tisíc
korun),
prozradil,
že
si
musel
značnou
částku
vypůjčit.
Podmínky
práce
na
moři
jsou
značně
náročné
na
fyzickou
a
psychickou
odolnost.
Stěpanjuk
to
již
dobře
ví,
a
proto
jeho
největším
problémem
může
být
zejména
jazyková
vybavenost.
Zatím
zná
jen
pár
německých
slov
a
při
rozhovoru
v
češtině
si
velmi
často
pomáhá
ruskými
výrazy.
Pokud
se
mu
prý
podaří
sehnat
práci
na
některé
z
norských
nebo
jiných
plošin,
počítá
s
tím,
že
se
bude
učit
anglicky.
Stejně
jako
on
se
o
tuto
práci
zajímali
i
další
jeho
krajané.
Ti
však
nebyli
do
předepsaného
kurzu
přijati,
protože
nemají
požadovanou
kvalifikaci
zámečníka.
Podle
Stěpanjuka
je
však
pro
tuto
práci
rozhodující,
protože
jejím
základem
je
montáž
kovových
konstrukcí
plošin
a
ropovodných
vedení.
Jak
prozradil,
z
vydělaných
peněz
by
chtěl
pro
děti
postavit
na
Ukrajině
domek.
Přestože
je
mu
dnes
pouze
30
let,
pracovní
návrat
na
Ukrajinu
neplánuje.
Při
tamější
současné
situaci
včetně
značné
nezaměstnanosti
hledají
práci
v
zahraničí
tisíce
jeho
krajanů.
Některé
z
nich
při
jejich
cestě
přes
ČR
jen
zahlédneme,
další
tady
za
různých
podmínek
stráví
i
několik
měsíců.
Nemálo
z
nich
u
nás
čeká
na
svou
příležitost
řadu
měsíců,
aniž
tuší,
zda
a
odkud
přijde.
Stěpanjuk
Loski
patří
k
druhé
skupině
a
doufá,
že
na
tu
svou
právě
narazil.
(hm)
Foto
Pavel
Hula
-
LN