ln94205_87

ln94205_87

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-5
Genrecomment
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Dokáže Sejm přehlasovat prezidentovo veto?

Dušan Provazník, redaktor týdeníku Ekonom Dnes nebo zítra se v dolní komoře polského parlamentu - v Sejmu - očekává hlasování, které bude mít vážné politické důsledky, dopadne jakkoliv, tj. bude-li zákon odmítnut či přijat. Na pořad jednání se totiž vrátil zákon o umělém přerušení těhotenství, který delší čas rozděluje nejen poslance, ale celou polskou veřejnost.

Předcházející Sejm před dvěma lety odhlasoval zákon, který v souladu s doktrínou katolické církve podstatně zredukoval možnosti interrupce.

Nový Sejm, který vzešel z loňských zářijových voleb, tento zákon před prázdninami novelizoval, takže jeho nová liberálnější verze připouští umělé přerušení těhotenství i z tzv. sociálních důvodů. Prezident Lech Walensa však s novelizací nesouhlasí a odmítá zákon podepsat. To vedlo k nynějšímu měření sil mezi prezidentem a Sejmem. Aby novelizovaný zákon platil, musí jej podle ústavy Sejm znovu potvrdit. Tentokrát však nikoli prostou, ale dvoutřetinovou většinou. Za předpokladu, že se nynějšího zasedání Sejmu účastní všech 460 poslanců - což je ovšem předpoklad čistě teoretický, protože jen málokdy jsou přítomni všichni - by jich muselo pro novelizovaný zákon hlasovat 306. Názory na to, zda se podaří dát v Sejmu takovou většinu dohromady, se do poslední chvíle rozcházely. Rozhodující pro výsledek hlasování může nakonec být postoj poslaneckého klubu Polské lidové strany, protože jinak se , že na 250 poslanců je odhodláno hlasovat pro novelizovaný zákon. Jde zejména o 160 zástupců Svazu demokratické levice, 41 ze Svazu práce a některé další z jiných poslaneckých klubů.

Nebudou-li pro novelizovaný zákon hlasovat dvě třetiny poslanců, bude nadále platit původní restriktivní zákon. To však neznamená, že problém bude jednou pro vždy smeten ze stolu. Naopak. Předpokládá se, že by zesílily akce za zrušení původního zákona a že by šly mimo parlament. Hnutí za liberalizaci zákona bylo v Polsku silné dříve a nyní by se zřejmě soustředilo na to, aby se tato otázka stala předmětem referenda. Do nabitého kalendáře politických událostí příštích dvanácti měsíců - prezidentské volby, přijetí ústavy - by tak přibyla další.

Neméně konfliktní situace však nastane, jestliže Sejm přece jen prezidentovo veto přehlasuje, neboť Lech Wa prohlásil, že ani v tomto případě nehodlá zákon akceptovat. Podle existující ústavy prezident zákon podepsat do sedmi dnů. Jestliže tak neučiní, jedná v rozporu s ústavou a může být proto obžalován a postaven před Nejvyšší soud. Aby však k něčemu takovému mohlo dojít, musí se pro to vyslovit dvoutřetinová většina Národního shromáždění (Sejm a senát) na návrh nejméně jedné čtvrtiny (140) členů Národního shromáždění. Co by bylo dále, není snad třeba v této fázi rozvádět. V každém případě by vypukla v Polsku vážná politická krize. Zdá se, že prezident zvedl sázku tak vysoko záměrně, neboť předpokládá, že jeho političtí protivníci nemají v dané chvíli zájem na tak silné destabilizaci poměrů. Události příštích dnů by měly ukázat, zda je jeho předpoklad správný.

Shodou okolností vnitropolský spor o umělém přerušení těhotenství i mezinárodní důsledky. V pondělí začíná v Káhiře konference OSN o populaci a hospodářském rozvoji, na které bude umělé přerušení těhotenství jednou z horkých otázek. Ze zpráv před konferencí vyplývá, že se v Káhiře zřejmě vytvoří podivná koalice ortodoxně islámských a katolických zemí, které umělé přerušení těhotenství odmítají. Polsko se ocitlo před problémem, jaké stanovisko v Káhiře zaujmout jeho vládní delegace. Pokud by mělo být v souladu s existujícím polským právem, pak by se měla polská delegace postavit proti návrhům na umělé přerušení těhotenství. Jenže do pondělí se může příslušný zákon v Polsku změnit. Polská vláda zatím vyřešila situaci tak, že na úterním zasedání rozhodla o zvýšení úrovně delegace: povede ji místopředseda vlády a ministr spravedlnosti W. Cimoszewicz, který zastupuje Svaz demokratické levice. Bude zajímavé sledovat, jaké stanovisko polská vládní delegace nakonec v Káhiře zaujme.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View