Dokáže
Sejm
přehlasovat
prezidentovo
veto?
Dušan
Provazník,
redaktor
týdeníku
Ekonom
Dnes
nebo
zítra
se
v
dolní
komoře
polského
parlamentu
-
v
Sejmu
-
očekává
hlasování,
které
bude
mít
vážné
politické
důsledky,
ať
už
dopadne
jakkoliv,
tj.
bude-li
zákon
odmítnut
či
přijat.
Na
pořad
jednání
se
totiž
vrátil
zákon
o
umělém
přerušení
těhotenství,
který
už
delší
čas
rozděluje
nejen
poslance,
ale
celou
polskou
veřejnost.
Předcházející
Sejm
před
dvěma
lety
odhlasoval
zákon,
který
v
souladu
s
doktrínou
katolické
církve
podstatně
zredukoval
možnosti
interrupce.
Nový
Sejm,
který
vzešel
z
loňských
zářijových
voleb,
tento
zákon
před
prázdninami
novelizoval,
takže
jeho
nová
liberálnější
verze
už
připouští
umělé
přerušení
těhotenství
i
z
tzv.
sociálních
důvodů.
Prezident
Lech
Walensa
však
s
novelizací
nesouhlasí
a
odmítá
zákon
podepsat.
To
vedlo
k
nynějšímu
měření
sil
mezi
prezidentem
a
Sejmem.
Aby
novelizovaný
zákon
platil,
musí
jej
podle
ústavy
Sejm
znovu
potvrdit.
Tentokrát
však
už
nikoli
prostou,
ale
dvoutřetinovou
většinou.
Za
předpokladu,
že
se
nynějšího
zasedání
Sejmu
účastní
všech
460
poslanců
-
což
je
ovšem
předpoklad
čistě
teoretický,
protože
jen
málokdy
jsou
přítomni
všichni
-
by
jich
muselo
pro
novelizovaný
zákon
hlasovat
306.
Názory
na
to,
zda
se
podaří
dát
v
Sejmu
takovou
většinu
dohromady,
se
do
poslední
chvíle
rozcházely.
Rozhodující
pro
výsledek
hlasování
může
nakonec
být
postoj
poslaneckého
klubu
Polské
lidové
strany,
protože
jinak
se
ví,
že
na
250
poslanců
je
odhodláno
hlasovat
pro
novelizovaný
zákon.
Jde
zejména
o
160
zástupců
Svazu
demokratické
levice,
41
ze
Svazu
práce
a
některé
další
z
jiných
poslaneckých
klubů.
Nebudou-li
pro
novelizovaný
zákon
hlasovat
dvě
třetiny
poslanců,
bude
nadále
platit
původní
restriktivní
zákon.
To
však
neznamená,
že
problém
bude
jednou
pro
vždy
smeten
ze
stolu.
Naopak.
Předpokládá
se,
že
by
zesílily
akce
za
zrušení
původního
zákona
a
že
by
šly
mimo
parlament.
Hnutí
za
liberalizaci
zákona
bylo
v
Polsku
silné
už
dříve
a
nyní
by
se
zřejmě
soustředilo
na
to,
aby
se
tato
otázka
stala
předmětem
referenda.
Do
nabitého
kalendáře
politických
událostí
příštích
dvanácti
měsíců
-
prezidentské
volby,
přijetí
ústavy
-
by
tak
přibyla
další.
Neméně
konfliktní
situace
však
nastane,
jestliže
Sejm
přece
jen
prezidentovo
veto
přehlasuje,
neboť
Lech
Wa
už
prohlásil,
že
ani
v
tomto
případě
nehodlá
zákon
akceptovat.
Podle
existující
ústavy
má
prezident
zákon
podepsat
do
sedmi
dnů.
Jestliže
tak
neučiní,
jedná
v
rozporu
s
ústavou
a
může
být
proto
obžalován
a
postaven
před
Nejvyšší
soud.
Aby
však
k
něčemu
takovému
mohlo
dojít,
musí
se
pro
to
vyslovit
dvoutřetinová
většina
Národního
shromáždění
(Sejm
a
senát)
na
návrh
nejméně
jedné
čtvrtiny
(140)
členů
Národního
shromáždění.
Co
by
bylo
dále,
není
snad
třeba
v
této
fázi
rozvádět.
V
každém
případě
by
vypukla
v
Polsku
vážná
politická
krize.
Zdá
se,
že
prezident
zvedl
sázku
tak
vysoko
záměrně,
neboť
předpokládá,
že
jeho
političtí
protivníci
nemají
v
dané
chvíli
zájem
na
tak
silné
destabilizaci
poměrů.
Události
příštích
dnů
by
měly
ukázat,
zda
je
jeho
předpoklad
správný.
Shodou
okolností
má
vnitropolský
spor
o
umělém
přerušení
těhotenství
i
mezinárodní
důsledky.
V
pondělí
začíná
v
Káhiře
konference
OSN
o
populaci
a
hospodářském
rozvoji,
na
které
bude
umělé
přerušení
těhotenství
jednou
z
horkých
otázek.
Ze
zpráv
před
konferencí
vyplývá,
že
se
v
Káhiře
zřejmě
vytvoří
podivná
koalice
ortodoxně
islámských
a
katolických
zemí,
které
umělé
přerušení
těhotenství
odmítají.
Polsko
se
ocitlo
před
problémem,
jaké
stanovisko
má
v
Káhiře
zaujmout
jeho
vládní
delegace.
Pokud
by
mělo
být
v
souladu
s
existujícím
polským
právem,
pak
by
se
měla
polská
delegace
postavit
proti
návrhům
na
umělé
přerušení
těhotenství.
Jenže
do
pondělí
se
může
příslušný
zákon
v
Polsku
změnit.
Polská
vláda
zatím
vyřešila
situaci
tak,
že
na
úterním
zasedání
rozhodla
o
zvýšení
úrovně
delegace:
povede
ji
místopředseda
vlády
a
ministr
spravedlnosti
W.
Cimoszewicz,
který
zastupuje
Svaz
demokratické
levice.
Bude
zajímavé
sledovat,
jaké
stanovisko
polská
vládní
delegace
nakonec
v
Káhiře
zaujme.