ln94205_139

ln94205_139

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsetdtest
Genretopic_interv
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Česká burza musí nutně do světa

Bývalý vrchní ředitel Komerční banky Petr Kysel před návratem do Londýna pro LN Ivana Krčálová Jsem vděčný za možnost zapojit se do vývoje finančního trhu v České republice, říká vrchní ředitel úseku investičního bankovnictví Komerční banky Petr Kysel.

Jeho roční působení v KB, na kterém se sponzorsky podílel britský Know How Fond, právě končí.

Post u Komerční banky vystřídá ředitelské křeslo u britské společnosti John Govett, která se specializuje na obchodování s cennými papíry na tzv. emerging markets.

Kolegové na vašem novém působišti v Londýně se určitě budou ptát, jak vypadá český kapitálový trh. Co jim řeknete ?

Že jeho vývoj je neuvěřitelně rychlý a úspěšný.

Velmi chválíte. Co byste českému kapitálovému trhu vytkl ?

Velkou nevýhodou je obchodní systém burzy, systém vyrovnávání. Dále pak nemohu vynechat šedé obchody. Ty, co se dějí přímo ve Středisku cenných papírů. Tyto obchody samozřejmě vzbuzují nedůvěru. Další věcí je konflikt zájmu portfóliových manažerů a do jisté míry i koncepční nejasnost kolem privatizačních fondů. Jaká je jejich role a tak dále. Ale jsme teprve na začátku, to by se ještě mělo vytříbit. Takže to v zásadě neberte jako kritiku, ale jako reflexi momentální situace.

Od samého počátku se hovoří o nedostatku likvidity, která působí jako brzda rozvoje trhu. Změnilo se něco, nebo je situace stále stejná ?

Likvidity je stále nedostatek. Přitom peníze, potřebný kapitál, tady existuje. Je však třeba vytvořit vhodné podmínky pro jeho investování.

Investor dnes teoreticky několik možností: uložit peníze do banky za třeba pětiprocentní úrok, koupit si nějakou obligaci nebo investovat na kapitálovém trhu. Přitom , že kapitálový trh mu zhodnotí peníze mnohem lépe než třeba vklad v bance. Jenže prakticky dnes tyto alternativy vlastně neexistují. Protože investor nemá žádnou jistotu, že třeba za 365 dní, kdy bude potřebovat zpátky hotovost, své cenné papíry prodá.

Investor se smíří i s rizikem poklesu kursu, ale když nemá jistotu likvidity, tak peníze na kapitálový trh nedá. Přitom likvidita a nabídka tvoří spojené nádoby. Není likvidita, investoři nedají peníze. Protože nedají peníze, není likvidita.

Nastal čas pro tzv. tvůrce trhu ?

Na naší burze prakticky není možné uplatnit systém market makers, protože toho není funkčně schopna. A právě to je její největší handicap. Ve spojení s tím, že vyrovnávání obchodů není tak pružné, jak bychom si představovali, to vede ke dvou věcem. Jednak k vytlačování obchodů z burzy, za druhé k vytlačování obchodů z České republiky vůbec. Stejně jako Maďarsku by se nám mohlo stát, že většina obchodů se nebude dít v Praze, ale třeba ve Vídni nebo v Londýně.

Zmínil jste se o určité funkční neschopnosti pražské burzy.

Mám na mysli její obchodní systém. Na Západě obchoduje burza v podstatě jako jakási černá krabice, do které se vhodí objednávky a z které na druhé straně něco vypadne. Velké obchody přitom nemají možnost ovlivňovat ceny.

Jsem přesvědčen o tom, že změna českého obchodního systému a jeho přizpůsobení anglo-saskému modelu je prostě nevyhnutelná. Ostatní evropské burzy se k těmto modelům pomalu blíží, a regule Evropské unie budou například požadovat standardizaci obchodních podmínek. Se standardizací je to v podstatě jako s železnicí. Když máte na rozdíl od ostatních širokorozchodnou trať, jste ze hry.

Za špatný považuji také záměr vypořádávat burzovní obchody během dvou dnů. Z pohledu zahraničního investora je to úplně nesmyslné, protože není možné sem poslat dolary, přeměnit je na koruny a vyrovnat obchod za dva dny. Myslím, že to je výsledek určitých tlaků domácích obchodníků s cennými papíry, přičemž nikdo nebere v úvahu to, že velký kapitál, který se může přijít, potřebuje mezinárodně standardní vyrovnávání. A ve světě je běžnou dobou pět dní. Akceptovatelné jsou maximálně tři dny.

Hovořil jste o nebezpečí odlivu obchodů z našeho kapitálového trhu do zahraničí. Mohl byste toto nebezpečí kvantifikovat ?

Například 75 % objemu maďarské burzy se obchoduje ve Vídni.

Londýnská burza obchoduje 40 % objemu francouzských akcií či německých akcií. Nemám k dispozici statistiku, jaké objemy se obchodují ve Vídni či v Německu, protože se vše odehrává mimo burzu. Ale když se ptáme portfóliových manažerů zahraničních investičních fondů, kde nakupují akcie, když ne u Komerční banky, tak slyšíme: Nic si z toho nedělejte, my nenakupujeme akcie u žádných českých obchodníků s cennými papíry. My jsme všechno koupili ve Frankfurtu a ve Vídni ! A jde přitom třeba o fond, který několik desítek milionů dolarů.

Jaký podíl zahraniční kapitál na celkových obchodních objemech pražské burzy ?

Tento podíl je velmi proměnlivý. Řekl bych, že může se pohybovat od deseti do osmdesáti procent. Celkový objem obchodů v Praze je velmi malý, například v červenci dosáhl celkem asi tří miliard korun, a když chce zahraniční fond udělat nějaký větší obchod, tak ten podíl při malém celkovém objemu vyžene nahoru. Nakoupí velký balík a potom odejde, čímž zmíněný podíl zase klesne.

Česká republika jako nově vznikající trh přitahuje především spekulativní kapitál. Ten, jak známo, může být velmi nestálý. Co by se stalo, kdyby zahraniční investoři znenadání odešli ?

Trh by se v podstatě zastavil. Neprodávalo by se a ceny by padaly o oněch maximálně povolených 10 % denně. Ten, kdo by se snažil prodat, by šel sám proti sobě.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View