ln94205_10

ln94205_10

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-6
Genreessay
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Za opožděné placení závazků přichází trest

Byznys pro kyždého Jaromír Richter Každému z nás se může stát, že z nějakých osobních, podnikových či zcela objektivních důvodů něco nezaplatíme včas. Pro takový případ je dobré vědět, jaké sankce nás mohou potkat.

K nejčastějším zajišťovacím prostředkům pro případ neplnění peněžitých závazků podnikatelů patří úrok z prodlení.

Na rozdíl od smluvní pokuty zákon výslovně nepodmiňuje jeho uplatnění příslušným ustanovením ve smlouvě. Ponechává na vůli smluvních stran, zda ujednání o úroku z prodlení a jeho výši zahrnou do smlouvy. To znamená, že pokud ustanovení o výši úroku smlouva postrádá, nezaniká nárok věřitele (prodávajícího, zhotovitele, dodavatele apod.) na jeho vymáhání, pokud jej hodlá uplatnit, ani povinnost dlužníka (kupujícího, objednatele, odběratele apod.) úrok zaplatit. Tím vyvracíme obavy věřitelů dotazujících se často na následky opomenutí ustanovení o úrocích ve smlouvách.

Povinnost dlužníka nastává ode dne, kdy porušil svůj závazek k peněžitému plnění, tj. ode dne, kdy nezaplatil dohodnutou finanční částku, se k tomu zavázal, a trvá do dne skutečného splnění.

Zdůvodňování příčin neplnění dlužníkem je bezvýznamné. Povinnost k úhradě úroku se totiž vztahuje i na případy jinak vylučující odpovědnost. Patří sem i případy tzv. vyšší moci. Nárok věřitele na úrok z prodlení nelze proto nijak zpochybňovat. Diskutovat je však možno o výši úroku.

Z předchozího vyplývá, že mohou nastat dva případy. V prvním vycházíme ze skutečnosti, že výše úroku z prodlení byla stanovena smlouvou. Je proto třeba plnit v takové výši, jak to smlouva ukládá. Nejde ovšem o plnění neomezené. Co se týče horní hranice úroku, nelze překročit zásady poctivého obchodního styku (§ 265 Obchodního zákoníku). Úroky přesahující přiměřenou míru jsou zpravidla soudně nevymožitelné. Při rozhodování o přiměřenosti vychází soud zpravidla z § 369 odst. 1, o kterém píšeme dále.

Ve druhém případě se jedná o stav, kdy smlouva postrádá ustanovení o výši úroku z prodlení. Na tento případ se vztahuje podpůrné ustanovení § 369 odst. 1 Obchodního zákoníku. Podle něj je dlužník povinen zaplatit věřiteli úrok z prodlení ve výši o jedno procento vyšší, než činí obvyklá sazba úroků z úvěrů poskytovaných bankami. Vzhledem k nestejným úrokovým sazbám peněžních ústavů v jednotlivých místech se při uplatnění tohoto postupu řídí výpočet sazbami v místě sídla dlužníka. Doba rozhodná pro výpočet je doba uzavření smlouvy, v jejímž důsledku vznikl peněžitý závazek dlužníka. Pokud by obvyklé úrokové sazby bank v místě sídla věřitele umožňovaly vyšší úrok z prodlení, čímž by docházelo k jeho poškození, připadá v úvahu vymáhat rozdíl ve formě náhrady škody. Takový postup umožňuje ustanovení § 369 odst. 2.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View