ln94204_137

ln94204_137

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-6
Genreother
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Konec českých vydavatelů v Čechách

Poslední slovo Martin Daneš Žili byli v zemi české dva čeští vydavatelé, Kudlín a Schlín. Kolem nich se již dávno roztáhly pařáty zahraničního kapitálu, aby ve své nenasytné žravosti sluply všechny původně ryze české tituly a udělaly z nich hlásné trouby imperiálních choutek nejmenovaných mocností. V nastavší džungli ovládané dravci s cizáckými a špatně vyslovitelnými jmény se Kudlín a Schlín, poslední hlasatelé národní svébytnosti, udrželi jakoby zázrakem. Jistě nad nimi bděla hvězda v nebi dlících českých národních vůdců Palackého, Sabiny i Fridricha Falckého.

Výjimečnost jejich postavení dovedla každého z obou vlastenců k věcnéprostonárodní úvaze: v malé zemi české, Francie či Austrálie počtem obyvatel ani rozlohou nedosahující, není pro dva domácí tiskové magnáty typu Hersanta nebo Murdocha místa. Koneckonců i ve Francii a Austrálii nejsou Hersantové či Murdochové dva. Před zraky obou vyvstalo jasné, takříkajíc do očí bijící zjištění, že v těsných podřipských poměrech zbývá výhledově prostor nanejvýš pro jednoho národního velkovydavatele.

Náhoda tomu chtěla, že se v malé zemi nacházela jedna ústřední tisková líheň, jež slula vlasteneckým označením Na Ferenci. Ještě větší souhrou okolností měli v oné líhni oba vydavatelé spolu sousedící kóje. To se stalo zdrojem četných nedorozumění, problémů, ba střetů. Když si například jeden všiml, že druhý vyjíždí v jednom kuse jedoucím výtahem zvaným paternoster do výšin, pokusil se výtah nějak zastavit a přivodit tak druhému nervový šok. Jízdu se mu nakonec podařilo zarazit nohou vystrčenou do výtahové šachty, čímž o ni málem přišel, ne však o nervový šok, jenž neminul oba.

Společné sdílení všech vzájemně osnovaných nástrah se jim vůbec stalo osudným. Když se malé léčky míjely účinkem, přišel Kudlín s těžším kalibrem. Napsal dopis všem mocným podřipského kraje, že je Schlín lhář a podvodník. Schlín, který se těmito nařčeními cítil potrefen, napsal odpověď, v níž stálo, že to není pravda a že lhář je Kudlín. Kudlín, který se uvedeným nařčením cítil potrefen, rozeslal nový, tentokrát doporučený dopis, v němž uvedl, že Schlín krade. Schlín, který se zmíněným obviněním cítil potrefen, na to odepsal, že on nekrade, nýbrž že Kudlín opět lže, a kdo prý lže, ten také krade. Protože byli vlastníky listů, v nichž byla spousta volných listů, začali je vyplňovat zprávami o hanebných činech toho druhého. Když došlo na zveřejňování vražd, spáchaných údajně nájemcem sousední kóje, ujaly se obou případů orgány činné v trestním řízení.

Vydavatelé se stali sousedy v cele předběžného zadržení. Častovali se hlasitými nadávkami, které neustávaly ani za nočního klidu. Dozorci se na noc těmto místům i s vědomím porušení předpisů zdaleka vyhýbali. Jednoho jitra nalezli Kudlína a Schlína zaklesnuté v sobě, oba bez známek života. Uškrtili se navzájem. Zahraniční imperialisté, jimž z cesty k úplnému rozdrcení českého národního tisku zmizela poslední překážka, si zamnuli ruce.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View