ln94204_102

ln94204_102

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-8
Genrereview
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Kubo-futuristické a rayonistické obálky

Knihy ruské avantgardy představuje Britská knihovna v Londýně Vojtěch Lahoda, Autor (nar. 1955) je historik umění, ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd V sálech londýnského objektu King's Library s nekonečnými řadami knih a s vitrínami se vzácnými tisky či rukopisy se najednou objevila nápadná změna: konstruktivistická paneláž vytváří ve starobylém, věděním nabitém prostředí ostrov jiného světa: ostrov knih ruské avantgardy z let 1912-1934.

Expozice British Library je pozoruhodná šíří záběru vystaveného materiálu i přístupem ke zdánlivě malé výstavě. Především však odvahou vybudovat samostatný prostor simulující postupy konstruktivismu v muzeálním prostředí doby krále Jiřího IV. Vystavené publikace, vesměs vzácná vydání o několika počtech výtisků, se takto pohromadě vidí zřídka. Od knih básnířky Eleny Guro přes obálky Kazimira Maleviče k úpravám knih Michaila Larionova. Často jde o knihy básní Majakovského, Chlebnikova, Kamenského, Kručonycha či Kljuna.

Tyto publikace v kubo-futuristickém duchu či v pojetí směru, který Larionov a Gončarovová nazvali pro jeho energetický, paprsčitý, akční charakter rayonismus, jsou vystaveny vedle tradičněji vydávaných knih, dnes ovšem neméně vzácných (pojednání o umění od I. Aksenova či A. Ševčenka).

Zvláště cenné jsou publikace jednoho z vůdčích ruských futuristů Davida Burljuka, který roku 1918 emigroval do USA. Tam pokračoval ve své básnické činnosti (ručně malovaná obálka ke sbírce Marusja-San z roku 1925). Zvláště jímavá je fotografie Burljuka z jeho amerického pobytu, kde stále zdůrazňoval svou futuristickou image. Jednu tvář pomalovanou, připomíná tetování, v uchu náušnici, na hlavě cylindr, pruhovanou křiklavou vestu...

Počátek dvacátých let se odehrává ve znamení nástupu konstruktivismu do typografie. Zde leží těžiště úprav A. Rodčenka, od poloviny dvacátých let využívajících fotomontáže (cyklus knih tzv. Jima Dollara, což byl pseudonym M. Šagiňinová). Poslední část výstavy rekonstruuje ducha čítárny Rodčenkova Dělnického klubu z roku 1925. V regálech na časopisy jsou zde tentokrát exponáty: slavné obálky knih Rodčenka, El Lisického, časopisy Lef či Sovremennaja architektura. Zvláště pozoruhodné jsou publikace básníka Kručonycha (a Chlebnikova) po roce 1918, vydávané vesměs v Tbilisi.

Knihy jsou doplněny informativními popisky, kresbami například Larionova, Majakovského, Maleviče či Gončarovové, dobovými propagandistickými letáky a plakáty, které ovšem s přibývajícím časem ztrácejí výtvarnou úroveň. Aby toho nebylo málo, na několika místech výstavy si lze nasadit sluchátka a poslechnout dobovou hudbu (neznámého futuristu N. Roslavece, A. Lourié, přítele Chlebnikova a Kandinského, samozřejmě D. Šostakoviče či údernou Hudbu strojů A. Mosolova). Unikátním zážitkem je poslech Majakovského veršů recitovaných samotným básníkem. British Library vydala stručný katalog knih uvedené tematiky čítající přes šest set položek z majetku knihovny (ovšem bez jediné reprodukce). K tomu lze na místě zakoupit dvě publikace o ruské avantgardní knize, vydané specialistkou Susan Comptonovou.

Výstava je malá rozměry, avšak velká významem. I přes omezený prostor nabízí paletu zážitků: promítají se zde ruské němé filmy nedávno objevené v archivech vedle dokumentárních autorských filmů Jakova Protazonova či Jevgenije Bauera. Na září k tomu British Library přichystala sérii přednášek specialistů na dané téma.

All Change. British Library, Londýn. 24. června - 25. září.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View