Podle
čeho
si
mohu
určit
svoji
národnost?
Zeptali
jsme
se
za
vás
Uvažuji,
zda
si
nemám
zvolit
národnost
hašprtánskou.
Mám
na
to
nepochybně
právo.
Chce
snad
někdo
namítat,
že
žádná
Hašprtánie
neexistuje?
Stejně
tak
dnes
neexistuje
územněprávně
ani
Morava.
Bylo
by
také
možno
se
hlásit
k
národnosti
velkomoravské,
keltské,
avarské
apod.
Chápal
bych
spíše
národnost
hanáckou
či
valašskou
a
také
si
myslím,
že
by
byla
na
místě
(když
větší
část
Slezska
leží
v
zahraničí)
i
národnost
částečněslezská.
(František
Švejda,
Znojmo)
Co
je
kritériem
pro
určení
vlastní
národnosti?
Jedná
se
o
stejný
jazyk
nebo
stát,
společnou
kulturu
či
tradice,
které
spojují
lidi
do
společenství,
k
němuž
by
chtěli
přináležet?
Do
roku
1991
byl
výběr
národnosti
jednoznačně
vymezen.
Ústavní
zákon
č.
144/1968
Sb.
určoval,
že
vedle
národa
českého
a
slovenského
u
nás
žijí
národnosti
maďarská,
německá,
polská
a
ukrajinská
(rusínská),
a
občan
si
tudíž
mohl
svobodně
zvolit.
Listina
základních
práv
a
svobod
přijatá
v
lednu
1991,
jež
má
sílu
ústavního
zákona
a
ruší
zákon
předcházející,
stanoví,
že
každý
má
právo
svobodně
rozhodnout
o
své
národnosti,
aniž
by
ho
mohl
kdokoliv
a
jakkoliv
ovlivňovat.
Na
základě
čeho
se
však
rozhodnout,
zákon
nespecifikuje.
Podle
vyjádření
ředitelky
demografického
odboru
Českého
statistického
úřadu
ing.
Růžkové
je
národnost
občanů
ČR
zjišťována
např.
při
sčítaní
lidu,
kdy
občan
uvádí
tu
národnost,
ke
které
se
cítí
být
příslušný.
Žádná
jiná
kritéria
zde
stanovena
nejsou.
V
souhrnných
přehledech
se
však
zveřejňuje
zastoupení
těch
národností,
ke
kterým
se
přihlásilo
více
než
50
osob.
Je
tedy
možno
být
národnosti
slezské,
i
když
slezský
jazyk
ani
stát
dnes
neexistují,
a
dovedeno
ad
absurdum,
cítí-li
se
někdo
Hanákem
či
Keltem,
protože
ctí
staré
tradice
nebo
se
cítí
být
historicky
spjat
s
místem,
kde
žije,
naše
zákonná
úprava
mu
v
tom
nemůže
zabránit.
Musí
však
počítat
s
tím,
že
ve
statistických
ročenkách
se
objeví
jako
národnosti
ostatní(al)