ln94203_85

Co nám chce příroda dát alergiemi najevo

Radka Pechová Hysterie systému obranyschopnosti Alergie není nemoc, je to stav, kdy člověk reaguje jinak, než je běžné. Název vznikl z řeckého all - jinak a ergein - reagovat. Skutečně vážné by bylo, kdyby organismus na zevní podnět nereagoval... Alergie je tak trochu hysterie systému obranyschopnosti.

(Výňatek z publikace Víme si rady s alergií, kterou vydala vzdělávací agentura ERASMUS ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem, Praha 1993) Rozkvetlým městem chodí kýchající lidé s červenými nosy, oteklýma očima, plnýma slz, a z kapes jim vypadávají papírové kapesníky. Děti v čekárnách u lékařů astmaticky pokašlávají a rodiče se ptají: Nebude z něj alergik?

Lidský organismus neustále přichází do styku s látkami vnějšího prostředí a reaguje na ně. Setkání s antigenem vyvolává tvorbu obranné látky - protilátky. Způsobí-li antigen neúměrnou - alergickou - reakci, nazýváme jej alergenem. V těle alergického člověka se po styku s alergenem začínají uvolňovat látky vedoucí ke klinickým projevům alergie. MUDr. Hana Drahoňovská z Národní referenční laboratoře pro faktory vnitřního prostředí, která se zabývá alergiemi z hlediska prevence, říká, že alergie jsou hlavně nemocemi z prostředí, v němž žijeme. Může je vyvolávat prach, roztoči nebo třeba peří. Všechny tyto složky jsou běžnou součástí našich bytů. Převážná většina alergií je způsobena přírodními látkami.

Neviditelní spolubydlící Prvním alergenem, se kterým se dítě setká, je prach a bytoví roztoči. Prach obsahuje různě velké částice, některé vzniklé přímo v bytě, jiné se tam dostanou zvenku - částečky peří z lůžkovin, vlákna z koberců, lupy, zbytky pokožky, hmyzu, spory plísní, zbytky zvířecí srsti nebo zvířecích výměšků, bakterie, popílek, saze a chemické látky z průmyslu. Největším nebezpečím jsou jeho nejmenší částice, které se mohou dostat až do plic a tam vyvolat onemocnění nebo astmatický záchvat. Zásobárnou prachu jsou zejména všechny bytové textilie.

Roztoči jsou členovci patřící mezi pavoukovce a jsou pouhým okem neviditelní. Jejich přítomnost v domácnostech rozhodně nenaznačuje, že jde o domácnosti zanedbané. Parazitují na živočiších, množí se například v hnízdech ptáků a hlodavců, v kurnících, jiné druhy se živí například odumřelou lidskou pokožkou, proto jich žije mnoho zejména v nohou postele. Naštěstí nemají dlouhý život, ale i částečky jejich těl působí jako alergeny. Bytové prostředí vede u alergických dětí k celoročním alergiím, naproti tomu alergie vyvolané například pylem jsou alergiemi dočasnými, říká Hana Drahoňovská.

Alergie inhalační a bakteriální Alergie se může projevit mnoha způsoby. MUDr. Tamara Svobodová z dětské kliniky Vinohradské nemocnice říká, že v alergologii neexistuje schéma, podle něhož by mohl lékař postupovat. U každého se projevuje trochu jinak. Také proto musí být léčba ušita každému dítěti na tělo. Alergie se může objevit jako astma bronchiale, alergická rýma, alergický zánět spojivek, atopický ekzém a nebo jako alergický otok třeba po antibiotiku. Tento poslední projev patří k pylové alergii, postiženému oteče okolí očí a obličej.

Prvním příznakem alergie u malých dětí je často mírná forma ekzému. Varující je, přidá-li se zánět průdušek. Doktorka Svobodová doporučuje, aby v tomto případě bylo provedeno alergologické vyšetření dítěte, terapii je nutno zahájit včas. Nejméně příznivou prognózu má právě ekzém ve spojení s alergickým postižením horních cest dýchacích. Snažíme se vyšetřit celkový stav imunitního systému včetně výtěrů.

Těchto metod však není mnoho, říká Tamara Svobodová a dodává:Zaměřujeme se na mechanismy protilátkové imunity. Můžeme rozlišit dvě formy alergie - inhalační, způsobenou pyly, prachy, peřím, plísněmi či roztoči, která se dá vyšetřit metodou protilátek, a bakteriální, kterou je nutno testovat vpichy do kůže. Toto vyšetření je velmi nepříjemné zejména pro malé děti.

Cílem je zjistit reakce při očkování. Součástí každého alergologického testování organismu je i provádění pečlivé anamnézy rodinných příslušníků a zaměřuje se také na prostředí, v němž dítě žije, a na prodělaná onemocnění a jejich průběh. Je třeba zaměřit se i na přecitlivělost na bílkoviny, na vzniku alergií může mít podíl i kravské mléko.

Alergie je velmi individuální onemocnění a u každého dítěte se projevuje trošku jinak. Dá se říci, že má-li dítě při alergickém stavu teploty, jde o alergii bakteriální. Inhalační forma většinou teplotou provázena není, konstatuje Tamara Svobodová. Ani to však není měřítkem, protože astmatický záchvat může nastat při souběžně probíhající infekci, která sama je doprovázena horečkou. Za průběh inhalační formy alergie je zodpovědný imunoglobulin E. Většinou platí, že čím je ho víc, tím je alergie výraznější. Někdy však může být alergie velice úporná, a přitom je naměřena velice nízká hladina imunoglobulinu E. Uvádí se, že v populaci je až 20 procent dětí astmatických, ale jak upozorňuje doktorka Svobodová, alergie neznamená vždy astma. I proto se liší pramen od pramene údaje o počtu alergiků.

Ne každý astmatik je alergik První příznaky alergie obvykle zpozorují rodiče, někdy přijdou pozdě, jindy chodí s každým kýchnutím, říká Tamara Svobodová. Usuzovat o malém dítěti, že je astmatikem, lze, pokud trpí častějšími záněty průdušek s teplotou, ke kterým se přidává rýma, a dítě je dušné, ačkoli teplota již ustoupila. Stává se však, že dítěti je přišita diagnóza astma, a zapomíná se na to, že děti mají úzké dýchací cesty a jinou svalovinu. Zatímco u dospělých dojde při kašli k pouhému stáhnutí svalů, dětské dýchací cesty se zalijí hlenem a vypadá to, že dítě má astmatický záchvat. Když pak povyroste, ukáže se, že to nemusí být astma bronchiale, a příznaky zmizí, říká Tamara Svobodová.

Na kočky pozor Zatímco astma, které zdravotní stav člověka ohrožuje více, bývá vyprovokováno bytovými alergeny, alergické rýmy jsou reakcí organismu na venkovní pyly. Zde je důležité, aby testy zjistily, na které pyly je dítě alergické - ve vegetačním období, kdy tyto rostliny kvetou, by dítě nemělo zbytečně chodit ven. Nejhorší je pro ně doba prvního kvetení, tedy duben až květen. Alergikům by pomohla větší údržba městské zeleně, tráva by měla být včas posekaná. Nepříjemné jsou také zarostlé skládky, tvrdí Hana Drahoňovská. Každý alergik je ke všem látkám, které ho obklopují, citlivější. Lze proto očekávat, že k původním alergickým projevům se budou přidávat další. Má-li někdo alergii na srst, bude časem nejspíše podobně reagovat i na setkání s peřím či pyly, říká Hana Drahoňovská. Například velmi silným alergenem je kočka, její přítomnost na dítě působí ještě mnoho týdnů po tom, co kočka místnost opustila.

Chemické látky nezpůsobují klasické alergie, ale citlivého člověka dráždí. Nevyvolávají sice astmatické záchvaty, ale mají na ně podpůrný vliv.

Mnoho rodičů alergických dětí se domnívá, že jim prospěje, když je z městských bytů odvážejí na venkovské chalupy, ale jak říká Hana Drahoňovská, není to pravda. Pro děti představuje zbytečnou zátěž už cesta, navíc na venkově je plno alergenů. Mohou jimi být jak pyly, tak roztoči, přenášení venkovskými zvířaty. Odborníci naopak doporučují chalupu v době kvetení vynechat úplně.

Máme doma alergické dítě Léčba alergií nespočívá jenom v terapii, jde o otázku celého životního stylu. Je třeba upravit vnitřní prostředí bytů, v nichž se svými alergickými dětmi bydlíme, změnit jídelníček, změnit životní styl, doporučuje Hana Drahoňovská. Strava má být co nejpestřejší, bez alergenů. Vyloučit dítě z prostředí s alergeny je nemyslitelné, ale v bytech je nutný častější úklid, veškeré čištění je vhodné provádět mokrou cestou. V bytě nemají být žádné zbytečné dečky, přehozy a podobné lapače prachu. Doporučují se i dezinfekční prostředky proti roztočům, kterých je nejvíce v kobercích, matracích, čalounění. Důležitá je častá výměna ložního prádla. Textilie v bytě by měly být schopné praní ve vodě teplé minimálně 60 stupňů Celsia, roztoči hynou při 54 stupních Celsia. Bezpéřová lůžka jsou lepší než péřová. Rodina by se měla vyvarovat používání čistě přírodních materiálů. Klima v bytě může ovlivnit také vhodný výběr čisticích prostředků a vodní osvěžovače vzduchu. Suchý a teplý vzduch přetopených bytů svědčí roztočům a hůře se v něm dýchá. V bytech alergiků by se mělo méně větrat.

Alergik není princezna na hrášku V nedávné době prováděla Hana Drahoňovská výzkum zaměřený na situaci v bytech alergických dětí. Zjistila jsem, že celkově jsou tyto byty lepší než ostatní. Bývají například uklizenější, říká. To je v pořádku.

O děti alergické je pečováno více než o jejich protějšky touto civilizační chorobou nepostižené. Rodiče to někdy přehánějí, míní Hana Drahoňovská. Své děti pak zbytečně překrmují a byty bývají přetopené, ačkoliv optimální teplota pro alergika je 20 stupňů Celsia. Dítě potřebuje celkové otužování, aby byla posílena jeho imunitní soustava. Zajímavé je, že více alergických dětí mají matky vysokoškolačky, zřejmě proto, že svým dětem poskytují větší péči. Formaldehyd, o němž se odborníci domnívají, že by také mohl podporovat vznik alergií, v bytech zaznamenán nebyl. Nevyskytovalo se ani více plísní. Dotazníkem bylo ve vybraných rodinách zjištěno, že s věkem dítěte péče o byt klesá.

Hana Drahoňovská nepovažuje za moudré vylučovat děti zbytečně z kolektivů. Dostatek pohybu a zdravá výživa jim naopak prospějí. Alergické dítě nepotřebuje, aby bylo chováno jako v bavlnce, tvrdí Hana Drahoňovská.

Na druhou stranu se ukázalo, že i v bytech astmatických dětí jsou kočky nebo že tam rodiče kouří. Produktem kouření sice není žádný alergen, ale kouř dráždí oči a sliznice dýchacích cest. Přesto kouří asi 30 až 40 procent rodičů alergiků. Jiní rodiče zase ve všem spoléhají na lékaře a čekají, co jejich dítěti předepíše. Přitom se musí každý sám starat o své zdraví, dodává Hana Drahoňovská.

Budou ze všech alergici?

Alergií všude ve světě přibývá. Odborníci vedou spory o tom, co je jejich skutečnou příčinou. Mnozí z nich se domnívají, že tělo alergika se touto reakcí něčemu brání, možná nějaké další, horší infekci. Vědci se zabývají také dědičností alergie. Zdá se, že jde i o záležitost genetickou. Přenáší se zřejmě přes matku a přes jednu generaci. Vinen by měl být 11. chromozom. Jsou-li rodiče alergici, existuje velká pravděpodobnost, že jejich dítě nebude jiné. Kromě dědičnosti se na vzniku alergií stejnou měrou podílí i vliv prostředí. Počet alergických dětí se liší i podle toho, v jakém ročním období se narodily. Nejvíce alergiků je mezi narozenými od dubna do června.

U nás je stoupající počet alergií spojován se znečištěním ovzduší, ale jak podotýká Hana Drahoňovská, to se pojí především s nealergickým onemocněním horních cest dýchacích. Alergie považuje doktorka Drahoňovská spíše za otázku vnitřního prostředí. Poukazuje na výsledky nedávného výzkumu německých vědců, kteří zjistili, že více alergiků žije v ekologicky čistším Mnichově než v uhelných pánvích severního Německa. Zdá se, že alergie jsou nemocí přecitlivělého západního člověka, protože jeho životní styl, vzdalující se přírodě, vede ke zpohodlnění. Avšak špatné rozptylové podmínky a znečištění ovzduší se také podpisují na množství stoupajících alergií, porušují sliznice a umožňují snazší průnik alergenů. I proto patří k nejpostiženějším oblastem České republiky Praha a severní Čechy.

Co nám chce příroda dát alergiemi najevo? ptá se Hana Drahoňovská.

Jedním z nejsilnějších vlivů, které vznik alergických reakcí podmiňují, je stres, duševní nepohoda, strádání... Ten, kdo si alergickým stavem svým nebo svého dítěte nedá zkazit dobrou náladu a narušit rodinnou pohodu, ví si rady s alergií.

(Víme si rady s alergií, ERASMUS 1993)