ln94203_83

ln94203_83

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-6
Genredescription
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Jaký osud čeká divadla

Ivan Drahola, Ředitel Národního divadla v Brně V České republice je mimo scény pražského Národního divadla a pražské Státní opery, které jsou financovány přímo ze státního rozpočtu, dalších sedm vícesouborových divadel, která uvádějí operu, operetu či balet: v Liberci, Plzni, Českých Budějovicích, Brně, Olomouci, Ostravě a Opavě, a samostatná opera v Ústí nad Labem.

Tato divadla nejsou nějakým přežitkem socialismu. V převážné většině vznikla na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Stát se po listopadu 1989 vzdal jejich přímého financování, které přenesl na města. Ta však zdědila po komunistickém režimu rozvrácenou infrastrukturu, přestárlou, s obtížemi fungující dopravu, zchátralý bytový fond i finančně náročné řešení ekologických problémů. Přesto města vícesouborová divadla převzala a ze všech sil se snaží udržet jejich činnost. Je to však pro příliš velké břemeno.

Ministerstvo kultury se k tomuto problému ve své koncepci vyjádřilo jednou větou: Divadelní činnost privatizovat a majetek spravovaný divadly předat obcím, a to bez rozdílu typů divadel. Snaha ministerstva kultury o prosazení grantového modelu financování zejména opery podle praxe v Nizozemsku je proto zarážející. Vždyť právě Nizozemci, ale i Francouzi, Američané a další cizinci nás důrazně nabádají k zachování toho, co jsme dlouhodobě budovali a co oni ve svých zemích postrádají: po celou divadelní sezonu denně kvalitní představení na stálých scénách v kamenných divadlech. Ministr kultury se vyjádřil, že není o zájmu o tato divadla přesvědčen. Ministerstvo přitom sumarizuje a každoročně v červnu vydává statistické divadelní přehledy. Jen za Národní divadlo v Brně uvádím, že počet diváků v roce 1992 činil 268 tisíc, v roce 1993 345 tisíc. Divácký zájem se tedy zvýšil téměř o třicet procent a růst zájmu pokračuje i letos. Na sezonu 1994/1995 bylo třeba zřídit další operní abonmá, protože to původní, postačující dlouhá léta, i za éry kolektivních zájezdů, je zcela vyprodáno. Naše divadlo přitom navštěvují asi ze čtyřiceti procent Brňané, zbytek tvoří návštěvníci z jižní Moravy a ze zahraničí.

Tlak ministerstev kultury a financí na urychlené zavedení financování bez účasti státu vytváří zejména pro operní divadla stav ohrožení. Všichni, kdo jsou spjati s divadly, vědí, že vícezdrojové financování je jedině možné a správné. Vědí ale také, že pro to v naší společnosti dosud nejsou vytvořeny podmínky. Ty vidím v ustavení plně fungujících regionů, které by svá divadla podporovaly z vlastních rozpočtů, a ve vzniku bohaté podnikatelské vrstvy, z níž vyrůstají mecenáši operního umění a vážné hudby vůbec. Na celém světě jsou právě finanční a podnikatelské kruhy neodmyslitelně spjaty s operní a symfonickou hudbou. U nás však sponzorské příspěvky a dary v současné době nepřesahují jedno dvě procenta provozních nákladů.

Jaké je řešení?

Po dobu pěti sedmi let poskytovat těmto divadlům účelový příspěvek na zachování provozu, který by doplnil do záchovné výše rozpočet jejich již velmi úsporného provozu o objem finančních prostředků přesahující možnosti zřizovatelů (divadla totiž propustila 20 - 45 procent zaměstnanců, omezila výpravy a podobně). Toto období hájení dává prostor ke vzniku skutečně vícezdrojového financování.

Odmítání pomoci státu může v této situaci znamenat zánik některých divadel a radikální omezení činnosti ostatních. Zánik je velmi snadný, vybudování něčeho nového a kvalitního naopak mnohem obtížnější. Například umělecká výchova sboru Janáčkovy opery, jednoho z nejlepších v naší republice, trvala pod Pančíkovým vedením patnáct dvacet let. V důsledku necitlivosti nebo ve snaze privatizovat kulturní instituce stejnou metodou jako státní podniky mohou vzniknout společenské škody těžko vyčíslitelné penězi.

Věřím, že víc než milion diváků, kteří ročně tato hudební kamenná divadla navštěvují, a společenská prestiž velkoměst, kde divadla sídlí, budou zárukou, že nebude podporován vývoj směřující k přetrvání dvou či tří oper a symfonických orchestrů s celorepublikovou působností, že milovníci vážné hudby nebudou odkázáni na zájezdy a na televizní přenosy a videozáznamy.

O schvalování financí však budou při schvalování rozpočtu na příští rok rozhodovat poslanci českého parlamentu.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View