Ženy
v
americké
armádě
Pentagon
neomezuje
letectvo
pouze
na
muže
Stálý
zpravodaj
LN
v
USA
Dušan
Neumann
Velitel
bíle
oděné
obsluhy
katapultu
dal
znamení
rukou,
technici
v
červených
kombinézách
odskočili
od
stroje,
pilot
otevřel
trysky
přídavného
spalování
motorů
a
stíhačka
F-18
Hornet
vystřelila
do
vzduchu.
Na
letadlové
lodi
běžná
rutina.
Start
se
ale
tentokrát
přece
jen
něčím
lišil.
Z
paluby
poprvé
odstartovala
se
stíhacím
strojem
žena.
Na
rozdíl
od
jiných
armád
byla
služba
v
bojových
jednotkách
ozbrojených
sil
pro
Američanky
dlouho
tabu.
Až
teprve
bezchybný
výkon
příslušnic
Národní
gardy
v
Perském
zálivu
tuto
situaci
radikálně
změnil.
Dodnes
však
je
zákonem
zakázáno
nasadit
ženy
do
pozemních
bojových
operací.
V
armádní
zdravotní
službě
sloužily
ženy
už
od
vyhlášení
nezávislosti.
Rozhodnutím
generála
Washingtona
z
léta
1775
byl
dokonce
stanoven
počet
deseti
pacientů
na
jednu
zdravotní
sestru.
První
historicky
doloženou
příslušnicí
armády
je
Deborah
Sampsonová,
která
se
v
roce
1782,
ve
věku
22
let,
dobrovolně
přihlásila
do
armády.
Aby
jí
to
prošlo,
zvolila
mužský
převlek
a
jméno
Robert
Shutleff.
V
bojích
s
Angličany
byla
dvakrát
zraněna
a
pokaždé
musela
utéci
z
lazaretu,
aby
si
své
tajemství
udržela.
Až
když
jako
pobočnice
generála
Pattersona
následkem
horečky
omdlela,
byla
její
pravá
totožnost
odhalena.
George
Washington
ji
okamžitě,
i
když
s
poctami,
poslal
do
civilu.
V
tomto
ohledu
dopadla
lépe
Lucy
Brewerová,
které
jeden
ze
zákazníků
bostonského
nevěstince,
v
němž
si
vydělávala
na
živobytí,
věnoval
knížku
o
Deborah
Sampsonové.
Lucy
okamžitě
zatoužila
po
dobrodružném
vojenském
životě,
plném
mladých
šviháků.
Pod
jménem
George
Baker
se
přihlásila
-
a
byla
přijata
-
k
námořní
pěchotě.
Sloužila
na
bitevní
lodi
Constitution
a
prošla
několika
bitvami.
Ani
ona
neušla
prozrazení,
ale
námořní
pěchota
(marine
corps)
ji
uznala
jako
první
ženskou
příslušnici.
V
době
občanské
války
sloužilo
jen
na
straně
Unie
více
než
6000
žen
ve
zdravotnických
oddílech.
Velitelkou
těchto
jednotek
byla
jmenována
Dorothea
Dixová.
Zvláštní
osud
prožila
doktorka
Mary
Walkerová,
kterou
hlavní
lékař
unionistické
armády
odmítl
kvůli
jejímu
pohlaví
přijmout
jako
lékařku.
Přihlásila
se
tedy
za
zdravotní
sestru
a
dobrovolně
pomáhala
na
obou
stranách
bitevní
čáry.
Při
svých
výpravách
na
stranu
Konfederace
však
dobře
naslouchala
a
podávala
pak
přesné
zprávy
o
záměrech
nepřítele
štábu
generála
Shermana.
Při
jedné
výpravě
byla
odhalena
a
rok
vězněna
na
Jihu,
než
ji
vyměnili
za
mužského
zajatce.
Kongres
ji
zato
vyznamenal
nejvyšším
americkým
válečným
vyznamenáním
Kongresovou
čestnou
medailí
(Congressional
Medal
of
Honor).
Vojenské
byrokracii
to
došlo
až
v
roce
1917,
medaili
jí
odebrali
a
vyškrtli
ji
ze
svazku
armády.
Walkerová
však
odmítla
vyznamenání
vrátit
a
nosila
je
až
do
smrti.
Pomalé
kameny
vojenské
spravedlnosti
se
znovu
otočily
až
v
roce
1977,
kdy
jí
byla
medaile
posmrtně
vrácena.
V
první
světové
válce
sloužilo
v
armádě
už
23 000
zdravotnic,
z
toho
10 000
v
Evropě.
Přes
dvě
stě
jich
ve
službě
zemřelo
na
infekční
choroby.
Ženy
sloužily
také
v
námořnictvu,
kde
byly
zvláště
ceněny
v
radiokomunikační
službě.
Než
je
však
mohl
ministr
námořnictva
přijmout,
musel
rozetnout
parádní
byrokratický
gordický
uzel.
Podle
zákona
nesměly
ženy
na
válečnou
loď,
ale
každý
námořník
musel
na
lodi
sloužit.
Nakonec
to
Daniels
vyřešil
šalamounsky.
Ženám
-
radiooperátorkám
formálně
určil
službu
na
potopených
lodích.
Druhé
světové
války
se
zúčastnilo
400 000
Američanek.
Na
evropském
bojišti
upadla
do
zajetí
jen
jediná
-
poručice
Reba
Zitellová.
Do
japonského
zajetí
upadlo
77
zdravotnic.
Všechny
přežily.
Nejznámější
byl
útvar
WASP
-
pilotek,
které
dopravovaly
letadla
z
továren
k
bojovým
jednotkám.
Příslušnice
WASP
zaznamenaly
kvůli
haváriím
největší
ztráty.
Jejich
zakladatelka,
Jacquelina
Cochranová,
se
stala
držitelkou
největšího
počtu
leteckých
rekordů
dosažených
jediným
pilotem.
Ve
zdravotních,
spojovacích
a
zásobovacích
jednotkách
sloužily
ženy
v
Koreji
i
ve
Vietnamu.
V
konfliktu
v
Perském
zálivu
zahynulo
třináct
žen.
Mnohé
z
nich
sloužily
jako
pilotky
vrtulníků.
Do
zajetí
se
s
vážným
zraněním
dostala
po
sestřelu
helikoptéry
také
lékařka
majorka
Rhonda
Cornumová.
Po
propuštění
potvrdila,
že
byla
vězniteli
sexuálně
obtěžována
(hlavní
důvod,
proč
nejsou
ženy
nasazeny
do
jednotek
prvého
sledu).
K
tomu
pouze
lakonicky
dodala,
že
k
nepříjemnostem,
které
prožívá
každý
válečný
zajatec,
to
byla
jen
jedna
navíc.
Dnes
slouží
v
amerických
ozbrojených
silách
-
aktivně
i
v
záloze
-
350 000
žen.
Po
dvou
stech
letech
jsou
plnoprávnými
příslušnicemi.
A
pilotky
stíhaček
patří
dnes
svým
uměním
k
těm
nejlepším.