ln94202_4

ln94202_4

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-2
Genrecomment
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Česko se stává modelem úspěšné transformace

Viktor Nikolski, Spolupracovník CESTAT a EUROSTAT Oficiální údaje státních statistických útvarů zemí Visegrádské skupiny potvrzují nadále příznivý vývoj základních parametrů ekonomické transformace těchto zemí.

Jak je patrno z tabulkového srovnání, nadále si udržuje výjimečné postavení ekonomika České republiky. Jde zejména o vysokou stabilitu makroekonomického prostředí.

Nadále se v ČR udržuje bezpříkladná stabilita národní měny, aktivní bilance státního rozpočtu a platební bilance, výjimečně nízká úroveň nezaměstnanosti, příznivá inflace a bilance zahraničního obchodu. Ale také na úseku průmyslové a stavební výroby, kde dosud dominovalo Polsko, dochází i v České republice k významnému pokroku.

Tento příznivý vývoj nachází své vyjádření zejména ve velmi dobrém hodnocení úvěrové a investiční důvěryhodnosti České republiky u nejvýznamnějších institucí světové ekonomiky.

Z tabulky lze učinit tyto závěry: Fixní a pevný kurz národní měny je v podstatě základem zdravé ekonomiky a kotvou všech dalších cenových veličin a relací. V tomto srovnání pouze česká koruna udržuje již třetím rokem neměnnou nominální hodnotu vůči USD. Za tři poslední roky největší propad zaznamenal polský zlotý (asi o 106 %), zatímco maďarský forint poklesl v nominálním kurzu o 37,4 %.

Trend vývoje hrubého domácího produktu (HDP) u všech srovnávaných zemí stoupající tendenci. V indexovém vyjádření se nejlépe vede polské ekonomice, která již v roce 1992 překročila úroveň předchozího roku o 1,5 % a v roce 1993 o 4 %. U ČR v roce 1993 došlo k poklesu o 0,3 % a u Maďarska o 1 %.

I u průmyslové a stavební výroby nejlepší výsledky dociluje polská ekonomika. Pozitivní výsledek zaznamenalo v roce 1993 také Maďarsko. Podle výsledků prvního čtvrtletí 1994 dochází i v ČR k pozitivnímu zvratu.

Trvalý růst exportu vykazuje pouze česká ekonomika. V ukazateli exportu na jednoho obyvatele dominuje ČR s 1250,6 USD proti 867,6 u Maďarska a 369,0 USD u Polska. Obdobný poměr je zřejmý i v ukazateli podílu hodnoty exportu na HDP.

Saldo zahraničního obchodu bylo v roce 1993 aktivní (přebytkové) pouze u České republiky hodnotou 82 mil. USD. U ostatních zemí je pasivní. Nejvíce u Maďarska -3,7 mld. USD a u Polska -4,5 mld. USD.

Saldo běžného účtu platební bilance ve volně směnitelných měnách je aktivní také pouze v české ekonomice. V roce 1993 dosáhlo 580 mil. USD. Hlavním zdrojem přebytku byla aktivní bilance služeb - v tom devizové příjmy z cestovního ruchu a pak z transferů soukromých a podnikových devizových prostředků.

Po předchozích skocích v důsledku radikální liberalizace cen míra inflace vykazuje vesměs klesající trend. Avšak i zde jsou viditelné významné rozdíly charakterizující situaci jednotlivých ekonomik.

Míra nezaměstnanosti v roce 1993 na Slovensku a v Polsku již překročila hranici 14 %, resp. 15,7 %. V Maďarsku se zastavila na 12 %, zatímco v České republice se nadále udržuje na extrémně nízké úrovni 3,5 %.

Zahraniční zadluženost představuje velice výmluvný ukazatel stavu ekonomiky země. Na konci roku 1993 na tom byla nejhůře ekonomika maďarská. Dluh na obyvatele činil 2 616,3 USD, a to znamenalo asi 70 % ročního hrubého domácího produktu. V Polsku to bylo 1 444 USD, resp. 64,79 % HDP. Nejlépe se prezentovalo Slovensko se 720 USD a 35,2 % HDP a Česká republika s 861,5 USD a pouhými 28,11 % HDP.

I přes určité problémy týkající se dynamiky tvorby HDP a objemu výroby průmyslové a stavební ve většině ostatních ukazatelů ČR znatelně předčí své sousedy. Zejména v mimořádné stabilitě národní měny, pozitivní bilanci státního rozpočtu, v trvale pozitivním saldu platební bilance, v pozitivním saldu zahraničního obchodu a pozoruhodné dynamice exportu. Navíc zde existuje příznivá míra inflace a zahraniční zadluženosti i extrémně nízká nezaměstnanost. To jsou nepopiratelné klady vývoje české ekonomiky. Je zřejmé, že rozdělení Československa se v České republice neprojevilo žádnými citlivějšími hospodářskými problémy a blíží se zde již konec základních reformních kroků. Česko se stává modelem úspěšné transformace.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View